požadavky se zdály téměř nerealizovatelné. Byrokraté nechtěli spoléhat na vyzkoušené technologie. Místo toho žádali od leteckých konstruktérů, aby opustili vyjeté koleje a vyrobili něco úplně nového. Reakce na jejich zadání přinesla ale pouze zklamání: tři projekty byly vybrány pro výrobu prototypu, ale nakonec nebyly k ničemu. Ministerstvo války a letectví dokonce zašlo tak daleko, že krátce uvažovalo o nákupu stíhacích letounů z Polska. 3 Ještě pozoruhodnější než počáteční specifikace však byla následná reakce ministerstva na toto žalostné selhání britských firem. Jedna z nich, společnost Supermarine, dodala svůj prototyp pozdě, a ještě ke všemu takový, který v mnoha ohledech vůbec nesplňoval požadované specifikace. Když však Supermarine oslovila ministerstvo znovu a předložila mu návrh letounu zcela nové, radikálně odlišné konstrukce, rozhodl se úředník ministerstva komodor Henry Cave-Browne-Cave obejít řádný výběrový proces a objednal tento nový stroj s vysvětlením, že se jedná o „velmi zajímavý experiment“.4 Tím letounem byl Spitfire Supermarine. Není těžké obhájit tvrzení, že spitfire představoval jednu z nejvýznamnějších nových technologií v celé historii. Spitfire, skvělý, snadno ovladatelný a superrychlý stíhací letoun a jeho slavní, až nezodpovědně stateční piloti se stali symbolem britského boje proti bombardérům nacistické Luftwaffe. Tento letoun s výraznými eliptickými křídly byl ukázkou úžasné nápaditosti britských konstruktérů. „Byl to opravdu dokonalý stroj,“ prohlásil jeden pilot. Jistý Kaliforňan, který odcestoval do Británie, jen aby se mohl dát ke královskému letectvu, souhlasil: „Vždycky jsem žasl nad tím, že se dá tak snadno ovládat a že tak dobře létá, a ještě přitom může být tak výkonnou stíhačkou.“ „Nedokážu slovy popsat, jak byl spitfire úžasný,“ dosvědčoval třetí pilot. „Jako by to ani nebyl letoun z tohoto světa.“ Spitfiru si necenili jen jeho piloti. Když se velitel Luftwaffe Hermann Göring zeptal Adolfa Gallanda, který byl největším
98
adaptujte_se_sazba.indd 98
10/21/13 2:52 PM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192428
esem německých leteckých sil, co by potřeboval, aby dokázal zlomit zavilý odpor Britů, dostal tuto neomalenou odpověď: „Chtěl bych takový stroj, jako je spitfire.“ Další německé letecké eso si stěžovalo: „Ti parchanti můžou dělat ve vzduchu tak rychlý a krátký obrat, že téměř neexistuje způsob, jak je dostat.“5 Díky spitfiru překonalo nepočetné britské královské letectvo své obrovské nevýhody a mohlo při bitvě o Británii úspěšně odrazit nápor Luftwaffe. Byl to děsivě nerovný boj: Hitler ve 30. letech soustavně budoval německé vojenské síly, zatímco britské výdaje na obranu byly v této době na historicky nejnižší úrovni.6 Luftwaffe vstoupila do bitvy o Británii se 2 600 funkčními letouny, RAF měla k dispozici méně než 300 spitfirů a 500 hurricanů*.7 Sám válečný ministerský předseda Winston Churchill předpovídal, že během prvních týdnů intenzivních německých náletů zahyne 40 000 obyvatel Londýna.8 Luftwaffe však nedokázala RAF neutralizovat, a to hlavně kvůli rychlosti a pohyblivosti stíhacích letounů spitfire. Němci kvůli tomu nemohli zahájit invazi na Britské ostrovy, která by asi skončila jejich rychlým obsazením. Taková invaze by znemožnila D-Day, a Spojené státy by tak neměly základnu, z níž by mohly zahájit osvobozování Francie. V důsledku těchto skutečností by zřejmě přišlo o život 430 000 britských Židů. Němci by možná dokonce získali náskok v závodě o to, kdo první vyrobí jadernou bombu, protože mnoho vědců, kteří se později přestěhovali do Spojených států, aby tam pracovali na projektu Manhattan, žilo v době, kdy spitfiry odrážely útoky Luftwaffe, v Británii.9 Winston Churchill měl pravdu, když řekl o pilotech spitfirů a hurricanů: „Na poli lidských konfliktů nikdy nevděčilo tolik lidí za tak mnoho takové hrstce.“ Nebudeme nijak přehánět, když prohlásíme, že letounem, který spasil svobodný svět, byl spitfire. Výroba jeho prototypu stála britskou vládu zhruba 10 000 liber – tolik se v té době platilo v Londýně za pěkný domek.10 * Stoupenci letounů hurricane si dodnes stěžují, že si spitfire uzurpoval příliš velkou část slávy. Levné, na výrobu snadné a výkonné hurricany skutečně v prvních měsících války počtem převyšovaly spitfiry, ale byl to spitfire, který díky své konstrukci sklidil potlesk.
99
adaptujte_se_sazba.indd 99
10/21/13 2:52 PM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192428
Losy, pozitivní černé labutě a důležitost variace Když v naději na pozdější výnosy investujeme peníze, vycházíme z předpokladu, že se nám naše investice zhodnotí – spořicí účet nám vynese několik málo procent, na burze může být zisk vyšší, ale riskantnější. Jaký zisk vyneslo 10 000 tisíc liber, které investoval Henry Cave-Browne-Cave? Čtyři sta třicet tisíc lidí uniklo plynové komoře a Hitler nezískal atomovou bombu. I ekonom, který neustále kalkuluje potenciální výnosy, by váhal, kdyby měl v tomto případě odhadnout jejich výši. Když uvažujeme o nějakých nových myšlenkách a technologiích, pak jednoduše není vhodné dívat se na věc prizmatem potenciálních investičních výnosů. Je nemožné odhadnout, jaký procentuální zisk z investované částky přinese základní výzkum, a bylo by iluzorní se vůbec o něco takového pokoušet. Valná část nových technologií žalostně selhává. U většiny originálních nápadů se nakonec ukáže, že vlastně originální vůbec nejsou, nebo že jsou originální právě kvůli své nepoužitelnosti. A naopak, když se ukáže, že je nějaký originální nápad opravdu použitelný, může to znamenat takový přínos, že se dá jeho význam finančně vyjádřit jen těžko. Spitfire je jedním z nesčetných příkladů těchto nepravděpodobných nápadů, u jejichž vzniku může stát velkolepá myšlenka (například když matematik a hazardní hráč Gerolamo Cardano jako první objevil v roce 1545 „imaginární čísla“; tato navenek zbytečná kuriozita se později ukázala nepostradatelnou pro vývoj rádiového vysílání, televize a výpočetní techniky) nebo také něco komického (Alexander Fleming v roce 1928 neudržoval ve své laboratoři pořádek, což vedlo ke kontaminaci jedné jeho Petriho misky; Fleming se pak díky tomu stal náhodou vynálezcem prvního antibiotika na světě). Může nás to svádět k názoru, že takovéto projekty jsou pouhé sázky do loterie, protože se jen zřídka vyplatí, byť jejich výnos může být později kolosální. Ve skutečnosti je ale situace příznivější. Loterie je hra, která nic nepřináší – pouze redistribuu-
100
adaptujte_se_sazba.indd 100
10/21/13 2:52 PM Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192428