str98-129.qxd
11.6.2007
4:01 PM
Stránka 98
Rostliny vhodné pro skalky
Euphorbiaceae Euphorbia L. – pryšec
Znám˘ druh E. epithymoides L. (E. polychroma A. Kern) rozkvétá velice atraktivním jasnû Ïlut˘m kvûtenstvím s listeny. Je ideální na plné slunce a suchá stanovi‰tû a dorÛstá 30–40 cm. Pokud se rostliny po odkvûtu sefiíznou, dobfie remontují. Na jafie se mnoÏí dûlením, zaãátkem léta fiízkováním.
Po taxonomické revizi byl rod Euphorbia pfierozdûlen do nûkolika nov˘ch rodÛ. Pro snaz‰í orientaci v sortimentu ale uvádím nová jména pouze jako synonyma. Pry‰ce b˘vají rostliny vdûãné a povût‰inou nenároãné. Jde pfieváÏnû o druhy slunn˘ch a su‰‰ích stanovi‰È, které dobfie sná‰ejí sucho a nemají zvlá‰tní nároky na pÛdu. Jejich atraktivitu zvy‰uje celkov˘ habitus, malé kvítky (sdruÏené do tzv. cyathií) nejsou pfiíli‰ nápadné. Drobná bylina E. capitulata Rchb. mûfií pouze 5–10 cm a vyznaãuje se modrozelen˘m olistûním a Ïlut˘m kvûtenstvím. Doporuãuje se na suchá a slunná stanovi‰tû. Modrozelen˘m olistûním je nápadn˘ i 20–30 cm vysok˘ a nenároãn˘ E. myrsinites L., kter˘ zaãátkem léta nakvétá zelenavû Euphorbia capitulata, Černá Hora Ïlutav˘mi kvûty.
Fabaceae
Anthyllis montana
Anthyllis L. – úročník Úroãníky jsou naprosto nenároãné byliny sná‰ející sucho. V˘bornû se hodí na slunná a na plném slunci exponovaná stanovi‰tû. Na pÛdu a její sloÏení nemají zvlá‰tní poÏadavky. NejbûÏnûj‰í A. vulneraria L. (úroãník obecn˘) kvete jasnû Ïlut˘mi kvûty. Druh A. montana L. (úroãník horsk˘) je domovem v jiÏních ãástech Evropy a v létû kvete karmínovû ãerven˘mi kvûty. Na kavkazsk˘ch horsk˘ch loukách roste Anthylis variegata Boss., kterému vyhovuje stále mírnû vlhká, ale dobfie drenáÏovaná pÛda na plném slunci. Kvûty b˘vají Ïlutoãervené.
Astragalus L. – kozinec Neobyãejnû rozsáhl˘ rod zahrnuje zpravidla byliny horsk˘ch stanovi‰È na plném slunci. Rostliny
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192095
str98-129.qxd
11.6.2007
4:01 PM
Stránka 99
Rostliny vhodné pro skalky
dobfie sná‰ejí sucho a vyÏadují drenáÏ. Choulostivûj‰í druhy mohou mít problémy s pfiemírou zimní vlhkosti. V kultufie vyÏaduje suchá a slunná místa. Nûkdy není na ‰kodu ochrana proti zimnímu vlhku a pro zvlá‰È choulostivé druhy alpínkov˘ skleník. Rostliny se mnoÏí osivem, popfiípadû fiízkováním. Dûlení rostlin je s ohledem na dlouh˘ kÛlovit˘ kofien témûfi vylouãeno.
Lotus L. – štírovník Rozprostfienû rostoucí drobné byliny su‰‰ích a slunn˘ch luk a skalních stepí v kultufie dobfie odolávají suchu. Nejãastûji se pûstuje ‰tírovník rÛÏkat˘ (L. corniculatus L.) s jasnû Ïlut˘mi kvûty, zajímav˘ je i jeho plnokvût˘ kultivar 'Pleniflorus'. Rostliny kvetou celé léto.
Lupinus L. – vlčí bob
Trifolium L. – jetel Pouze nûkolik druhÛ tohoto rozsáhlého rodu se pûstuje ve skalce. Rostliny pocházejí z horsk˘ch oblastí Evropy a Ameriky, milují slunnou polohu a propustnou nevysychavou pÛdu. MnoÏí se v˘sevem semen v zimû. K nejatraktivnûj‰ím patfií T. nanum Torr. ze Skalist˘ch hor. Sotva 5 cm vysoká rostlina s velk˘mi jednotliv˘mi rÛÏov˘mi kvítky se nepûstuje zrovna snadno. Potfiebuje chlad a neochotnû kvete. O pár set metrÛ níÏ roste na stejn˘ch místech T. parr yi A. Gray. Rostliny dorÛstají 15 cm a vytváfiejí velkou rÛÏovû purpurovou hlávku kvûtÛ. Z evropsk˘ch hor patfií k nejhezãím jetel alpsk˘ (T. alpinum L.) s rÛÏovû purpurov˘mi kvûty a v˘‰kou do 20 cm, dále jetel bádensk˘ (T. badium Schreb.) kvetoucí hnûdoÏlutû nebo T. aurem Pollich s kvûty jasnû Ïlut˘mi. Trifolium nanum
Skalniãkáfisky atraktivních je pouze nûkolik drobn˘ch a nízce rostoucích vlãích bobÛ pocházejících ze su‰‰ích oblastí americk˘ch hor a plání. Rostliny vyÏadují slunné staLupinus novi‰tû s dobfie propustnou a drebreweri náÏovanou zeminou a ‰patnû sná‰ejí pfiemíru zimního vlhka. âasto proto b˘vá vhodnûj‰í pûstování v alpínkovém skleníku. MnoÏí se takfika v˘hradnû semenem. Zajímav˘m druhem je napfiíklad L. breweri A. Gray ze Sierra Nevady v Kalifornii. Jde o variabilní druh s ‰edû plstnat˘mi listy a fialov˘mi (popfi. bíl˘mi ãi rÛÏov˘mi) kvûty, kter ˘ se hodí do alpínkového skleníku.
Oxytropis DC. – vlnice Vlnice jako rostliny horsk˘ch oblastí osidlují stanovi‰tû na plném slunci, zhusta i suÈové svahy. V kultufie potfiebují propustnou pÛdu a plné slunce, nesná‰ejí trvalé pfiemokfiení (hlavnû v zimû). Vytváfiejí pfiízemní rÛÏici sloÏen˘ch listÛ a tlust˘ kÛlov˘ kofien. Ten znemoÏÀuje jejich pfiesazování a dûlení. MnoÏí se proto v˘hradnû semenem, omezenû zakofieÀováním oddûlkÛ.
Trifolium badium
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192095
str98-129.qxd
11.6.2007
4:01 PM
Stránka 100
Rostliny vhodné pro skalky
Gentianaceae Gentiana L. – hořec
s bíl˘mi i rÛÏov˘mi kvûty. Rostlina preferuje spí‰e polostín a mírnû vlhkou zeminu. K vy‰‰ím luãním I hofice prodûlaly taxonodruhÛm patfií i nádhern˘ mickou revizi, po níÏ se rod hofiec teãkovan˘ (G. puncse rozpadl do nûkolika tata L.) se Ïlut˘mi kvûty nov˘ch. Jejich jména se v˘raznû hnûdû teãkovan˘v‰ak pfiíli‰ neujala a nejsou mi, G. pneumonanthe L. vÏdy uznávána, proto se pfiis modr˘mi kvûty, G. pannodrÏme pÛvodního pojetí rodu. nica Scop. nebo G. purpurea Některé druhy hořců Hofice náleÏejí k nejatrakL. s nachovou barvou kvûtÛ. Na kvetou i v pozdním tivnûj‰ím skalniãkám. Nesmírnû loukách najdeme i vysok˘ hofiec létě bohat˘ rod obsahuje nûkolik stovek Ïlut˘ (G. lutea L.) se svûtle Ïlut˘mi kvûpfieváÏnû drobn˘ch atraktivních bylin ty, kter˘ dorÛstá aÏ do 120 cm. s typicky modrou ãi fialovou bar vou kvûtÛ. K drobn˘m, na jafie kvetoucím druhÛm patfií Najdou se ale i druhy kvetoucí Ïlutû a nûkteré hofiec jarní (G. verna L.). B˘vá vysok˘ pouze odrÛdy i bíle ãi rÛÏovû. Obvykle jde o rostliny 10–15 cm a má jasnû modré kvûty. Jde o plashorsk˘ch luk a skalisek. Urãité druhy jsou strikttick˘ druh rostoucí na horsk˘ch loukách na nû vázány na vápencová podloÏí, jiné upfiedvápenci i na podmáãen˘ch a kyselej‰ích mísnostÀují kyselé pÛdy a mnohé se dokáÏí pfiitech. V kultufie je krátkovûk˘ a nároãn˘. VyÏazpÛsobit rÛzn˘m stanovi‰tním podmínkám. duje dostatek svûtla, vlhkou pÛdu, ne v‰ak Rostou zpravidla na plném slunci a pÛdách s pfiistagnující vlhko. Existuje nûkolik podobn˘ch rozenou drenáÏí, které ov‰em nevysychají. PoddruhÛ evropsk˘ch horsk˘ch luk odli‰n˘ch hlavle druhu rozkvétají od jara do pozdního podzinû tvarem listové rÛÏice, napfiíklad G. bavarimu. Kvetou povût‰inou nápadnû velk˘mi, ca L., G. orbicularis Schur., G. brachyphyla solitérními trubkovit˘mi kvûty na kvûtních stonVill. ãi G. schleicheri (Vacc.) Kunz. cích nebo v kvûtenstvích. Poãátkem zimy se Zajímavé a oblíbené jsou druhy kvetoucí mnoÏí semeny, protoÏe pro úspû‰né vzcházev pozdním létû a na podzim, kdy je uÏ vût‰ina ní potfiebují prodûlat chladové období. Není ale skalniãek po odkvûtu. Tyto hofice se vyznaãuv˘jimkou, Ïe tfieba rok pfieléhají a vzchází aÏ po 2 letech. MoÏné je i fiízkování, které b˘vá bûhem vegetace snadné, musí se ale zabránit pfiehfiátí a zapafiení fiízkÛ. K nejbûÏnûj‰ím zástupcÛm patfií G. acaulis L. (hofiec bezlodyÏn˘) rostoucí v evropsk˘ch horách, spí‰e na kysel˘ch pÛdách. VyÏaduje plné slunce a propustnou, ale nevysychavou zeminu, v kultufie není citliv˘ na pÛdní reakci. Kvete v kvûtnu aÏ ãervnu. Podobn˘ G. clusii Terr. et Song (hofiec ClusiÛv) v pfiírodû roste na vápencov˘ch skalách vût‰iny evropsk˘ch pohofií. Miluje pÛdu bohat‰í na humus a vápník. Kvûty má jasnû modré. V pozdním létû nakvétá hofiec tolitov˘ (G. asclepiadea L.) vyskytující se na vût‰inû evropsk˘ch horsk˘ch luk, u nás na ·umavû, v Krkono‰ích nebo v Jeseníkách ãi Beskydech. Tvofií vzrÛstné trsy o v˘‰ce 60 cm. V paÏdích horních listÛ se objevují kvûtenství. Existují odrÛdy
Gentiana acaulis
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS192095