KAPITOLA II.
2.9 JEDENÁCTÉ ZÁŘÍ ANEB PAST, DO KTERÉ NÁS VLÁKAL TERORISMUS Pominu-li spíše úsměvné pokusy věčných alarmistů využít každé možné (i nemožné) příležitosti a vyvolat chaos, jako tomu bylo např. v jednou za tisíciletí nastávajícím okamžiku přechodu z dvacátého do dvacátého prvního století, pokusy směšné, ale přesto účinné, protože nemálo lidí (a v tomto případě i důstojných institucí) mu podlehlo, dostávám se k 11. září 2001. Tehdy však nikomu z nás do úsměvu nebylo. Tento den nepochybně změnil svět, resp. zásadním způsobem zformoval (či spíše zdeformoval) chování politiků v celé první dekádě nového tisíciletí. Dnes vidíme, že na delší dobu. Změnil svět a v každém případě ho změnil v negativním směru. Určitě ne v pozitivním. Interpretace tohoto dne přesto dodnes zůstává nejasná, nepřesvědčivá a v mnohém protikladná. Její povrchnost je pro náš dnešek a pro naši budoucnost více než typická. Vzpomínám si zcela přesně, že jsem měl v tento den mezi druhou a třetí hodinou odpolední v Poslanecké sněmovně v Praze, ve foyer před svou kanceláří, tiskovou konferenci (už netuším o čem) a že jsem byl v jejím průběhu svým tajemníkem Ladislavem Jaklem naléhavě přivolán k televizi. Díky tomu jsem na vlastní oči viděl náraz druhého letadla uneseného teroristy (s náhodnými, nevinnými cestujícími na palubě) do druhé věže Světového obchodního centra v New Yorku. Tento televizní přenos byl důležitý. Teroristický útok, který vedl ke ztrátám tisíců lidských životů, vedl bohužel i k tomu, že politika – v tomto kontextu zejména politika mezinárodní – začala být primárně ovlivňována, ne-li dokonce přímo utvářena mediálním ohlasem událostí. Politici chápou tento mediální tlak jako veřejnou objednávku a jako zdůvodnění pro svou následující politickou aktivitu (která se díky tomu velmi snadno může míjet s potřebou řešit skutečné problémy jejích zemí či světa). 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191094
UZLOVÉ BODY HISTORIE POSLEDNÍCH DVOU DESETILETÍ
Od první chvíle bylo jasné, že se stalo něco mimořádného. Západní svět oněměl a dlouhé minuty či hodiny (ne-li dny a týdny) nevěděl, jak reagovat. Hledal vysvětlení, jak se to mohlo stát a proč se to stalo. Nechci se k tomuto hledání přidávat, ale chci alespoň důrazně říci, že mi jsou naprosto cizí nejen jakékoli konspirativní teorie o tajných službách či o zednářských lóžích, ale stejně tak i spekulace o možné spoluúčasti kohosi v administrativě USA v celé této věci. Objevování tisíců nahodilých detailů, které by je mohly potvrzovat, považuji za zcela nesmyslné a nedůstojné. Spíše je třeba se ptát, co všechno tato událost, při které zahynuly tisíce lidí, ukázala? V neposlední řadě je třeba vědět, k čemu vedla, i k čemu byla využita či zneužita. Strukturovat toto široké téma je těžké. Úvahy o tom se mi zdá užitečné rozdělit minimálně do dvou skupin: co nám tato tragická událost vypověděla o současném světě (o jeho komplexnosti, nestejnorodosti, protikladnosti, zranitelnosti i propojenosti, ale i o síle fanatičnosti, nenávisti a bezohlednosti, která je v něm skryta) a co nám řekla o USA a západním světě, resp. o tom, jak tato část světa – neboli my – zareagovala, jak byl kvůli tomu od té doby změněn svět a spolu s ním i životy nás všech. Na straně jedné tato událost ukázala: relativní snadnost, s jakou může nevelká skupina lidí, vybavená dostatečně nenávistnou a nepřátelskou ideologií (nebo náboženstvím), způsobit i té nejvyspělejší a vojensky nejmocnější zemi světa nemalou škodu a mnoho lidských obětí. Moderní technika velikost tohoto poškození samozřejmě usnadňuje, i když „travičství studní“ známé z technologicky nevyspělé minulosti bylo v podstatě aktivitou stejného či podobného druhu; vysokou míru zranitelnosti moderní civilizace v její obrovské akumulaci lidí na jednom místě, v její technologic99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191094
KAPITOLA II.
ké propojenosti a v její závislosti na vnějších, zejména energetických zdrojích, jejichž dodávky mohou být snadno narušeny; vysoký stupeň nenávisti (a závisti) lidí v chudších zemích vůči nejbohatší zemi světa, USA, jsou-li posilovány vhodnou antiamerickou propagandou a leckdy ne nejcitlivějším chováním této země vůči zbytku světa; problematičnost o své výjimečnosti přesvědčené a o sociálně demokratickou ideologii se opírající Evropy a z toho vyplývající problematičnost evropské nedůvěry a nepřátelství k americkému kapitalismu, k americkému životnímu stylu a k americké „kovbojské mentalitě“; schopnost ideologie (náboženství) i v dnešní, tedy tzv. moderní době dovést vhodnou motivací celé skupiny lidí k činům, které vyžadují obětovat i jejich vlastní život (aniž by šlo o zcela izolovaný, extrémní čin jednotlivce); muslimský svět, vybavený ideologií islámu, jako daleko více specifickou a v mnohém odlišnou lidskou komunitu, než jak byla – při turistických návštěvách a povrchních pohledech – po celá staletí západním světem chápána; mylnost pohledů typu „konec historie“ a hypotézy konečného vítězství západního liberálního modelu světa (Fukuyama) nad jakoukoli alternativní variantou uspořádání společnosti. Sem na prvním místě patří krátkozrakost adorace multikulturalismu a z ní vyplývající chybnost odmítání a podceňování významu kulturní a civilizační koheze a stejnorodosti pro jakoukoli dlouhodobě udržitelnou a fungování schopnou společenskou entitu. Sem patří i apoteóza jakékoli, a jakkoli velké 74
74 Velmi hezké bylo stručné shrnutí tohoto problému na semináři Centra pro ekonomiku a politiku: E. Gombár, Islám a islamistický terorismus, Praha, sborník CEP č. 33, 2004.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191094