Richards přišel. Peter však potřeboval zjistit mnohem, mnohem víc. Soraya zastihla ministra Hendrickse při jednání s Mikem Holmesem, poradcem pro otázky národní bezpečnosti a ministrem vnitřní bezpečnosti. Schůzka na vysoké úrovni. Na té nejvyšší. Díky svým dokladům se dostala do areálu Bílého domu a přes řadu stále přísnějších kontrol se jí podařilo proniknout až do západního křídla, kde usedla do nádherného ušáku ve stylu královny Anny naproti jednomu z Holmesových tiskových tajemníků, ve skutečnosti autorovi projevů, kterého znala od vidění. Úředník držel hlavu vzpřímeně, zatímco jeho prsty se míhaly nad klávesnicí notebooku. Vstala, u příborníku s bohatým občerstvením si nalila šálek kávy a znovu se posadila. Nepadlo přitom jediné slovo. O čtyřicet minut později se dveře konečně otevřely a vypochodovala z nich skupinka mužů v oblecích. Stále měli skelný pohled, jako by se nemohli vymanit z moci Oválné pracovny. Hendricks cosi polohlasem říkal Holmesovi. Hendricks, jenž se sám vyšvihl na post ministra obrany z Holmesova místa a pak doporučil Holmese za svého nástupce, zřejmě dával chráněnci nějakou dobrou radu ze studnice nashromážděných zkušeností. Když Soraya vstala, všiml si jí. Byl už téměř u ní a její přítomnost ho zjevně překvapila. Zvednutím ukazováku jí naznačil, ať počká, dokud nedomluví s Holmesem. Soraya se sklonila a položila šálek s kávou na příborník. Když se narovnávala, nenadále sebou škubla. V hlavě jí explodovala strašlivá bolest a v příští chvíli ji polil studený pot. Odvrátila se od mužů a hřbetem ruky si otřela čelo a horní ret. Srdce se jí vyplašeně rozbušilo – bála se o vlastní život, nebo o své nenarozené dítě? Těžko říct. Instinkt jí velel položit ruku na břicho, aby ochránila plod před tím, co se jí odehrávalo v lebce. Věděla však, že žádná účinná ochrana neexistuje. Veškeré možnosti s sebou přinášely velké riziko. „Sorayo?“
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191004
Hendricksův hlas jí způsobil úlek. Otočila se k němu s obavou, že si šéf všimne její popelavé tváře a uvědomí si, že se s ní něco děje. Jeho úsměv však žádné pochybnosti neprozrazoval, čišelo z něj jen mírné překvapení a určitá zvědavost. „Co tady děláte?“ „Čekám na vás.“ „Mohla jste zavolat.“ „To bohužel nešlo.“ Svraštil obočí. „Jak to, že ne?“ „Potřebuji s vámi mluvit někde v bezpečí.“ Vlastní zadýchaný hlas ji vyděsil. „Za chvíli mám další jednání, můžete jet se mnou.“ Jemně ji vzal za loket a odvedl ji ze západního křídla i z Bílého domu k obrněnému terénnímu vozu Cadillac Escalade, šitému na míru jeho potřebám. Agent Tajné služby jí otevřel zadní dveře. Ministr obrany pokynul Soraye, aby si nastoupila, a pak ji následoval. Když se za nimi zabouchly dveře a oni se pohodlně usadili, stiskl skryté tlačítko, jímž zvedl zástěnu, která je oddělila od šoféra i osobního strážce s ostřížím pohledem, sedícího na místě spolujezdce. Vůz se dal do pohybu a projel branou ven. Svět za neprůstřelnými kouřovými okny vypadal rozmazaně a nejasně. „Tady máme dokonalé soukromí,“ řekl Hendricks. „Tak co máte na srdci?“ Soraya se zhluboka nadechla, vydechla a snažila se upokojit srdeční tep, jenž pádil jako splašený kůň. „Pane ministře, omlouvám se, ale při vší úctě bych potřebovala vědět, co se to kurva děje.“ Zdálo se, že Hendricks se nad její otázkou zamyslel. Opustili areál Bílého domu a proplétali se dopravou v ulicích Washingtonu. „Paní ředitelko, když nechám stranou zvláštní použití slov ‚úcta‘ a ‚kurva‘ v jedné větě, musím vás požádat, abyste byla konkrétnější.“ Evidentně ho rozzlobila, ale také si získala jeho plnou pozornost, což byl ostatně účel. „Dobře, půjdu rovnou k věci,
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191004
pane ministře,“ odpověděla mu stejně příkrým a neosobním tónem. „Od chvíle, co jste nás s Peterem informoval o Džinovi, co ozařuje cestu, se začaly dít divné věci.“ „Jaké divné věci?“ Ministr luskl prsty. „Podrobnosti prosím.“ „Zaprvé jsem zjistila, že mezi Nicodemem a firmou Core Energy existuje jisté spojení, i když zatím nevím, v čem přesně spočívá. Šéfem Core Energy je Tom Brick.“ Hendricks se odvrátil a pohlédl na popelavé město ubíhající za oknem. „Brick? V životě jsem o něm neslyšel. A totéž platí o – jakže jste to říkala?“ „Core Energy.“ A je to tady, pomyslela si Soraya, Hendricks lže. Byl nesmírně inteligentní a nikdo mu nemusel nic opakovat. O firmě Core Energy tedy nepochybně věděl. Znal také Bricka? A pokud ano, proč jí lhal? Přejeli přes Key Bridge do státu Virginia a luxusní terénní vůz Cadillac Escalade nabral rychlost. Sorayu napadlo, kam má Hendricks asi namířeno. Ministr vzdychl. „To je všechno?“ „Ještě je tu Richard Richards.“ „Na Richardse zapomeňte.“ Z jeho tónu zaznívalo takřka hmatatelné opovržení. „Je to nula.“ „Nula, která podává hlášení prezidentovi.“ Hendricks se k ní znovu otočil. „Kolem čeho čmuchá?“ „To jsem říct nechtěla, ale…“ „Co?“ znovu luskl prsty. „Podrobnosti, ředitelko.“ Mám mu to říct? zaváhala. A pak si pomyslela: Jeho reakce by mohla být zajímavá. Už už se chystala promluvit, když vtom auto zpomalilo a odbočilo do vjezdu na hřbitov. Projeli vysokou železnou branou a zvolna pokračovali úzkou dlážděnou cestou, jež protínala místo posledního odpočinku. Téměř až na konci se dali doprava a zhruba ve třech čtvrtinách užší cesty zastavili.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS191004