LISA KLEYPAS a společnostem obchodujícím s rybami. Nyní jsou břehy ostrova posety obytnými domy a hlavním marketingovým tahákem je zábava. Tahounem ekonomiky se stal turismus, a přestože kulminuje v období léta, neuvadá ani po zbytek roku. Nadešel podzim. Listí hrálo všemi barvami a obyvatelé San Juanu se začínali připravovat na nadcházející svátky. Konaly se oslavy u příležitosti sklizně, farmářské trhy, ochutnávky vín, výstavy v galeriích a divadelní představení. V hračkářství bylo i nadále rušno. Zákazníci nakupovali kostýmy na Halloween a první vánoční dárky. Maggie dokonce musela přijmout na výpomoc Dianu, jednu z Elizabethiných dcer. „Aspoň můžeš trochu zvolnit,“ prohlásila Elizabeth. „Jeden den volna tě snad nezabije.“ „Nejlíp si odpočinu v práci,“ ohradila se Maggie. „Jenom se běž bavit někam jinam,“ domlouvala jí přítelkyně. „Potřebuješ si popovídat s někým, kdo měří víc než metr dvacet.“ Vtom ji něco napadlo. „Co takhle dopřát si masáž v lázních v Roche Harboru? Mají tam novou masérku. Jmenuje se Theron. Podle jedné z mých kamarádek má ruce jako anděl.“ Žena významně zahýbala obočím. „Podle jména soudím, že je to muž, takže těžko můžeme mluvit o masérce,“ podotkla Maggie. „Ale momentálně si nemohu vzpomenout, jak říkáš tomu pánovi, co masíruje tebe.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190880
VÁNOCE VE FRIDAY HARBOUR „Říkám mu pravidelná týdenní schůzka,“ odpověděla nevzrušeně Elizabeth. „Jestli je volný, mohla bys ho někam pozvat.“ „Nemůžeš zvát svého maséra na rande,“ namítla Mag gie. „Je to podobný vztah jako pacient-lékař.“ „Já se svým doktorem chodila,“ nedala se zviklat Elizabeth. „Fakt?“ „Přišla jsem za ním do ordinace a oznámila mu, že jsem se rozhodla změnit ošetřujícího lékaře. Znepokojilo ho to a zeptal se mě proč. Odpověděla jsem: ,Protože chci, abyste mě v pátek večer pozval na schůzku.‘“ Maggie vykulila oči. „A udělal to?“ Elizabeth přikývla. „Za půl roku jsme se vzali.“ Maggie se rozzářila. „Nádherný příběh.“ „Prožili jsme spolu jednačtyřicet let. Rozdělila nás až smrt.“ „To mě moc mrzí,“ povzdechla si Maggie. „Byl to báječný muž. Chtěla bych s ním prožít další roky. Což ale neznamená, že si nemůžu užívat se svými přáteli. Společně cestujeme, posíláme si maily… Netuším, co bych si bez nich počala.“ „I já mám skvělé kamarády,“ přiznala Maggie, „ale všichni mají svoje partnery. Scházela jsem se s nimi spolu s Eddiem a někdy…“ „Do cesty se ti pletou staré vzpomínky,“ dopověděla chápavě Elizabeth. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190880
LISA KLEYPAS „Přesně tak.“ Elizabeth přikývla. „Máš nový život. Staré přátele si po nechej, ale neuškodí přidat k nim nějaké nové. Nejlépe nezadané. Což mi připomíná… Už tě Scolaris představil Samu Nolanovi?“ „Jak o tom víš?“ Zdálo se, že se Elizabeth dme pýchou. „Bydlíme přece na ostrově, Maggie. A tak tu drby kolují v kruzích, protože je každý chce poslat dál. Tak co? Setkala ses s ním?“ Mladá žena s nesmírnou péčí upravovala levanduli ve váze, která svým tvarem připomínala džbánek na mléko. Nepřipadalo v úvahu, aby si vyrazila s Markovým mladším bratrem. Sebemenší podobnost – tvar očí či barva hlasu – by tenhle experiment proměnila v čirou mizérii. A bylo by to vůči Samovi nefér. Nedokázala by ho náležitě ocenit, protože by měla neustále před očima, že není tím, s kým by chtěla být. Například s Markem. „Řekla jsem Bradovi a Ellen, že právě teď nemám zájem se s někým scházet.“ „Ale Maggie…,“ ohradila se nechápavě Elizabeth. „Sam Nolan je ten nejšarmantnější a nejhodnější muž na světě. Zrovna s nikým nechodí, protože má spoustu práce na vinici. Je vinař. A romantik. Takovou příležitost přece nemůžeš propást.“ Maggie se pochybovačně usmála. „Opravdu si myslíš, že by takový perspektivní fešák stál o rande se mnou?“ 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190880