98
víře. Tato bezmocnost se přitom může projevovat nejen v ekonomické, ale i v politické a sociální oblasti.169 3) Socializační teorie podtrhují vliv emocionálních a expresivních prvků ve výchově dívek oproti racionál ní instrumentální výchově chlapců. 4) Fyziologické vysvětlení zdůrazňu je fyziologicky podmíněné rozdíly v ochotě riskovat.170 V následujících odstavcích si jednotlivé argumenty přiblížíme detailněji, pokusíme se shrnout výsledky dosavadních snah o jejich empirické ověření a poté se podíváme, zda dovedou vysvětlit alespoň část rozdílů v religiozitě čes kých mužů a žen.
5.2.1 Pracovní trh, religiozita a pohlaví Podle ekonomizujících teorií se za rozdíly v náboženskosti mužů a žen skrývá jejich rozdílné zakotvení a postavení na trhu práce – stručně řečeno, ženy jsou religióznější, protože jsou méně často ekonomicky aktivní.171 Tyto teorie do jisté míry odrážejí historizující přístup Lindy Woodhead a přesvědčení, že feminizace náboženství souvisí s odděle ním soukromé a veřejné sféry a vymezením oddělených rolí pro muže a ženy.172 Jak by se tyto rozdíly v zaměstnanosti mužů a žen měly projevovat v jejich religiozitě? V literatuře se objevují tři argumenty, proč by zaměst nání a kontakt s pracovním trhem měly mít vliv173 na zájem o nábožen ství i na účast na náboženských aktivitách. První z nich poukazuje na to, že ženy v domácnosti mají víc času na církevní a náboženské činnosti, 169 L. M. Roth, J. C. Kroll: Risky Business: Assessing Risk Preference Explanaitions for Gender Differences in Religiosity. 170 R. Stark: Physiology and Faith: Addressing the „Universal“ Gender Difference in Religious Commitment; L. F. Forthun: Religiosity, Sensation Seeking, and Alcohol/Drug Use in Denominational and Gender Contexts; J. M. Whitmeyer: On the Relationship between Memes and Genes: A Critique of Dennett; A. S. Miller, J. P. Hoffmann: Risk and Religion: An Explanation of Gender Differences in Religiosity. 171 E. M. Gee: Gender Differences in Church Attendance in Canada: The Role of Labor Force Participation; D. De Vaus, I. McAllister: Gender Differences in Religion: A Test of the Structural Location Theory; D. A. De Vaus: Workforce Participation and Sex Differences in Church Attendance. 172 L. Woodhead: Gendering Secularization Theory; L. Woodhead: Gender Differences in Religious Practice and Significance; L. Woodhead: Why so Many Women in Holistic Spirituality. Rozdíly v religiozitě mužů a žen připisovala jejich rozdílné úrovni zaměstnanosti i Erika Kadlecová, česká socioložka náboženství, která v 60. letech zpracovávala podklady pro ateizační politiku komunistické strany. Viz E. Kadlecová: Sociologický výzkum religiozity Severo/moravského kraje. 173 I když existuje řada teoretických důvodů k tomu se domnívat, že vztah mezi zaměstnaností a religiozitou je oboustranný, v tomto textu se zaměřujeme na teorie, které se soustřeďují na otázku, zda a nakolik zaměstnanecký status ovlivňuje míru religiozity, nikoliv na to, nakolik náboženské postoje ovlivňují postavení na pracovním trhu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190705
99
charitu nebo spolkový život, na něž zaměstnaným jedincům nezbývá čas.174 Náboženskost tak lze do určité míry vnímat jako součást gende rové dělby práce v domácnosti, kdy chození do kostela patří k ženské roli a v jejím rámci je mu alokován čas.175 Druhá skupina argumentů vychází z přesvědčení, že moderní pracovní trh představuje sekularizační sílu sám o sobě, protože se jedná o prostředí, které zdůrazňuje logiku a raci onalitu, a tak podkopává kořeny, na kterých stojí náboženské vnímání světa.176 Poslední vysvětlení pak odkazuje k vlivu rozdílných sociálních vazeb zaměstnaných jedinců a osob stojících mimo pracovní trh. Zaměst nání totiž otvírá přístup k širšímu okruhu přátel, a ekonomicky aktivní jedinci tak nemusí hledat jiné zdroje sociálních kontaktů, např. církev. Naproti tomu ženy v domácnosti nebo na mateřské dovolené často bojují s pocity osamělosti, což je může potenciálně přivést do církve a k zájmu o náboženství.177 Pokusy empiricky ověřit spojení mezi mírou religiozity a afiliací s pracovním trhem však nepřinesly jednoznačné výsledky.178 Například David de Vaus analyzoval data ze Spojených států amerických a dospěl k závěru, že vyšší religiozitu žen nelze vysvětlit mírou jejich zapojení do pracovního trhu, protože ženy chodívají do kostelů častěji bez ohle du na to, zda mají placené zaměstnání, či ne.179 Naproti tomu David de Vaus a Ian McAllister důkaz o vztahu mezi zaměstnaností a religiozitou v australských datech našli.180 K podobnému závěru dospěla i Ellen Gee, která zmíněnou teorii testovala v Kanadě.181 Zjistila například, že kanad ští muži a ženy, kteří pracují na plný úvazek, se v návštěvnosti bohoslu žeb nijak neliší. V českém případě se spojení mezi zaměstnaností a reli giozitou pokusily ověřit Dana Hamplová a Blanka Řeháková182, které ukázaly, že rozdíly mezi muži a ženami v návštěvnosti bohoslužeb nelze plně vysvětlit jejich socioekonomickým statusem (prací na plný úvazek), i když určitou část rozdílů ekonomická aktivita vysvětluje. Autorky se 174 F. Fukuyama: End of Order; D. A. De Vaus: Workforce Participation and Sex Differences in Church Attendance. 175 C. Azzi, R. G. Ehrenberg: Household Allocation of Time and Church Attendance, cit. podle L. J. Francis: The Psychology of Gender Differences in Religion: A Review of Empirical Research. 176 L. J. Francis: The Psychology of Gender Differences in Religion: A Review of Empirical Research; E. M. Gee: Gender Differences in Church Attendance in Canada: The Role of Labor Force Participation. 177 D. O. Moberg: Church as a Social Institution, cit. podle B. A. Chadwick, H. Dean Garrett: Wo men’s Religiosity and Employment: The LDS Experience. 178 Jednoznačné nebyly ani snahy doložit vliv náboženských postojů na míru zaměstnanosti. 179 D. A. De Vaus: Workforce Participation and Sex Differences in Church Attendance. 180 D. De Vaus, I. McAllister: Gender Differences in Religion: A Test of the Structural Location Theory. 181 E. M. Gee: Gender Differences in Church Attendance in Canada: The Role of Labor Force Participation. 182 D. Hamplová, B. Řeháková: Česká religiozita na počátku 3. tisíciletí.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190705
100
však při analýzách omezily na jednoduché tabulky a ignorovaly případ ný efekt dalších intervenujících faktorů (např. věku).
5.2.2 Pohlaví, sociální deprivace a religiozita K teoriím zdůrazňujícím význam postavení na trhu práce se v jistých aspektech blíží i tzv. deprivační teorie, která vychází z marxistického pohledu na náboženství jako na prostředek, kterým si utlačované skupi ny, v tomto případě ženy, kompenzují bezmocnost v sociální, ekonomic ké a politické oblasti.183 Náboženství by tak mělo ženám nabízet únik a naději na řešení problémů vzniklých genderovými nerovnostmi a eko nomickou závislostí na mužích či prostě nedostatkem žádaného atributu, jímž je mužství.184 Bezmocnost by pak měla vést k většímu zájmu o magii a posvátné síly.185 Deprivační teorie vzbudila značnou kritiku nejen svým determinis mem, ale především tím, že není zřejmé, proč by sociálně, politicky a eko nomicky utlačovaní jedinci (v této diskusi ženy) hledali řešení v (patriar chální) organizaci, v níž mají často omezenější přístup ke statusu a moci než v sekulárních kruzích.186 Úspěšné nebyly ani snahy doložit depri vační tezi empiricky. Na životě církve se totiž nejčastěji podílejí starší a relativně dobře situované ženy ze středních vrstev, zatímco příslušníci deprivovaných skupin (např. muži dělnických profesí z velkoměstských aglomerací) naopak vykazují nejnižší zájem o církevní aktivity.187 Depri vační vysvětlení je však v sociologii stále populární a objevuje se zvláště v souvislosti se zájmem žen o magii.188
5.2.3 Socializační argument Další populární vysvětlení skutečnosti, že ženy jsou religióznější než muži, odkazuje k rozdílné socializaci dívek a chlapců. Základní argu ment této teorie spočívá v tom, že dívky jsou nejen častěji vedeny 183 K. Marx: Contribution to the Critique of Hegel’s Philopsophy of Right, cit. podle L. M. Roth, J. C. Kroll: Risky Business: Assessing Risk Preference Explanaitions for Gender Differences in Religiosity. 184 B. S. Turner: Religion and Social Theory; S. Christopher a kol.: Social Deprivation and Religiosity. 185 L. Woodhead: Why so Many Women in Holistic Spirituality. 186 E. OzorakWeiss: The Power, but not the Glory: How Women Empower Themselves Through Religion; A. Kvasničková: K rodovej diferenciácii religiozity. 187 S. Hunt: Religion and Everyday Life; T. Walter, G. Davie: The Religiosity of Women in the Modern West. 188 L. Woodhead: Why so Many Women in Holistic Spirituality.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190705