telnou skutečnost. Zároveň však naznačuje, že hranice mezi lidmi mají být nahlíženy jako následek lidského hříchu, jako zpronevěření se Stvořitelem svěřenému poslání usilovat o jednotu lidstva.313 Rozdělení světa do jednotlivých národů tak můžeme ve starozákonním poselství vnímat dvojznačně: na jedné straně je to skutečnost pozitivní, která je odrazem pestrosti a bohatství stvoření a plodem Božího požehnání (tak Gn 10); na druhé straně však, pokud je chápána a interpretována nesprávně, tj. bez Boha a ve vzájemném odcizení, představuje důsledek lidského pádu a sobectví,314 pramen potenciálních válek a bezpráví (Gn 11,1–9).315 Eugen Drewermann vidí v kontrastu mezi 10. kapitolou („velkým tóldót“) a perikopou o stavbě babylonské věže (11,1–9) zápas člověka o jednotu. Etnické a politické rozdělení lidstva má být ve stavbě věže zastaveno prostřednictvím sjednocení všech lidí ke společnému cíli a úkolu. To ale skončí neúspěchem a pravým opakem. Biblický text zde ukazuje, co je pravým důvodem ztráty jednoty lidského pokolení: odmítnutí Boha.316 Je paradoxní, že lidé chtějí jednotu a usilují o ni, zapomínají však, že jednota je možná pouze v Bohu. Vzájemné neporozumění, které dosahuje svého vrcholu v symbolickém zmatení jazyků, je odrazem toho, že na místo Boha lidé dosadili sami sebe, sami sobě se stali bohem a uzavřeli se do sebe. Od počátku lze lidstvo v této perspektivě chápat jako jednotu v mnohosti a rozmanitosti, kterou lidé dokážou zachovat jen tehdy, pokud v jejich středu bude Bůh a pokud s ním budou žít ve společenství.317 Příčinou štěpení lidstva, které má vliv na jeho individuální a komunitní jednání, je tedy v biblickém pojetí odvrat od Boha,318 vzpoura proti Boží vůli, sobecké a do sebe uzavřené jednání a úsilí o sebeprosazení na úkor druhého.319 313) Srov. J. D. Levenson: The Universal Horizon of Biblical Particularism, s. 151. 314) Srov. J. Daniélou: Vom Ursprung bis Babel, s. 77. 315) Srov. C. Tomič: Biblický pravek. Kniha Genezis kapitola 1–11, Bratislava 1992, s. 237. 316) Srov. E. Drewermann: Strukturen des Bösen I, s. 310–311. 317) Srov. tamtéž, s. 275. 318) Zmatení jazyků je „posledním symbolem lidského pádu, který spočívá ve snaze člověka utvářet svůj život v otevřené neposlušnosti (vzdoru) vůči svému Stvořiteli.“ – Srov. G. J. Wenham: Word Biblical Commentary I, s. 245. 319) V souvislosti s Gn 10–11 „autor nechce hovořit o vzniku národů, nýbrž chce poukázat na typy lidské náboženské zvrácenosti, která má jeden společný zdroj – vzpouru proti Boží vůli a úsilí o prosazení sebe.“ – V. Žák: Na počátku, s. 114.
( 98 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190618
Po řadě pádů a prokletí v prvních kapitolách knihy Genesis, vrcholící v perikopě o stavbě babylonské věže, přichází ve 12. kapitole náhle vyvolení Abrama, který uposlechne Hospodinův příkaz, aby odešel ze země svého původu, a jeho požehnání (Gn 12,1–3). V zaslíbení, které mu Hospodin dává, je řečeno, že dostane zemi, stane se velkým národem a že v něm dojdou požehnání všechny čeledi země. Toto požehnání je paradoxní nejen proto, že přichází po řadě prokletí, ale také proto, že se jím jakoby mění Hospodinův záměr s lidstvem. Lidstvo definitivně ztratilo původní jednotu a univerzalitu, proto ho Hospodin začíná sjednocovat obráceně: nikoli z perspektivy celého lidstva, nýbrž jedince, skrze něhož by se lidstvo vrátilo k plné jednotě. V tomto smyslu je třeba vnímat jak vyvolení Abraháma, tak i celého Božího národa. Je tu již sice řeč o národu (gój), ale jedním dechem je dodáno, že v něm dojde požehnání celé lidstvo (mišpechot há’adámáh). Univerzální horizont je stále v pozadí.320 Vyvo l en ý n áro d v uni v e r z a li s ti c k é a te o lo g i c ké p e rsp e ktivě Vyvolení izraelského národa je třeba chápat ve výše uvedeném smyslu. Izrael byl vybrán nikoli na základě nějakých predispozic, ale pouze ze svobodné Boží vůle a existuje jenom ve spojení s Bohem. Jeho vyvolení a úloha spočívají ve službě Hospodinu, ve svědectví o tom, jaký Hospodin je a jaké hodnoty vztah s ním implikuje. Izrael má být národem Hospodinových kněží, kteří k němu přivádějí lid celého světa (Ex 19,5–6: „Nyní tedy, budete-li mě skutečně poslouchat a dodržovat mou smlouvu, budete mi zvláštním vlastnictvím jako žádný jiný lid, třebaže má je celá země. Budete mi královstvím kněží, pronárodem svatým.“).321 Bez tohoto spojení s Hospodinem, bez tohoto vyvolení ve smyslu služby a svědectví by izraelský národ nejen popíral svou podstatu, ale směřoval by k zániku.322
320) Srov. J. D. Levenson: The Universal Horizon of Biblical Particularism, s. 152. 321) „Milostí boží se lid může stát obecenstvím svatých. Navíc může dostat tak vznešený úkol, jako být královstvím kněží. Kněz byl vždycky a všude prostředníkem mezi Bohem a lidmi s posláním zástupně za člověka předstupovat před Boha a naopak zvěstovat člověku Boží vůli. Takový vznešený úkol byl svěřen Izraeli vůči ostatnímu světu: dosvědčovat všem Boží svrchovanost a jedinečnost, být Božími svědky a přivádět mnohé vlastním příkladem k Bohu.“ – M. Bič: Radostná zvěst Starého zákona, s. 49. 322) Srov. H. H. Rowley: The Biblical Idea of Election, London 1950, s. 94. Podle J. D. Levenson: The Universal Horizon of Biblical Particularism, s. 154.
( 99 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190618
Principiálně jsou si však národy už ve starozákonním pohledu rovny.323 „Všichni lidé, Izraelité i národy světa, jsou v posledku jediným lidstvem, pocházejícím z jediného lidského kořene a z jediného Božího stvořitelského činu.“324 Specifikum Izraele spočívá v tom, že si ho Hospodin vyvolil k výše uvedenému úkolu. Jde tedy o funkci, o poslání komunity lidu Božího, nikoli o nějakou národní či etnickou danost. „Ve svérázu Izraele neběží o národní exkluzivitu, výlučnost, jež by byla sama o sobě cílem, nýbrž způsobem pars pro toto o univerzální záměr díla Božího pro člověka. Všechny národy země mají v nejzazším výhledu starozákonního podání tentýž původ (stvoření) a tentýž cíl (Hospodinova vláda). […] Především: pro starozákonní podání není národ veličinou nijak autonomní, neřku-li dokonce dominantní. Není snad ani hodnotou, jež by zasluhovala mimořádný zřetel. Pojem národa je zařazen do kontextu zvěstování díla Hospodinova.“325 Musíme si přitom uvědomit, že izraelský národ není možné vyjádřit bezprostředně etnickými či jazykovými kategoriemi, jak je chápeme dnes. Izrael žil od svých počátků v jazykově a etnicky heterogenní společnosti spolu s dalšími skupinami. Jeho svéráz má tedy především náboženskou povahu.326 Vyvolení izraelského národa, které z náboženského pohledu může být chápáno – a nikoli zcela neoprávněně – jako určitý partikularismus, má tedy evidentně univerzální, misijní a inkluzivní zacílení: celé lidstvo má skrze Izrael přistoupit k Hospodinu.327 Zároveň je třeba podotknout, že příslušnost k lidu Izraele se nezakládá pouze narozením, nýbrž je možná i z rozhodnutí vůle.328 323) Rovnost všech národů, vycházející mj. z Gn 10, patří k základním výpovědím už Starého zákona. – „Všechny národy mají stejnou důstojnost před Bohem: všechny jsou Božími dětmi, stvořené k Božímu obrazu. Všechny národy světa jsou postavené na stejnou rovinu. […] Všechny národy jsou dědici Noemova požehnání a všechny chce Bůh spasit.“ – C. Tomič: Biblický pravek, s. 243. Srov. J. Daniélou: Vom Ursprung bis Babel, s. 85–86. 324) J. Ratzinger: Die christliche Brüderlichkeit, München 1960, s. 18. 325) M. Prudký: Národ ve Starém zákoně, Křesťanská revue 7, 1993, s. 182–183. 326) Srov. Tamtéž, s. 177. Je třeba mít na paměti, že náboženství má ve starozákonním Izraeli více podobu veřejnou, nejedná se pouze o osobní zbožnost. – Srov. N. Spencer: Asylum and Immigration, s. 113. 327) Toto začlenění pohanů do vyvoleného lidu spolu s univerzalistickou perspektivou se objevuje velmi často v biblické eschatologii zejména prorockých spisů Starého zákona. Srov. např. Iz 2,3; 25,6–8; 56,2–8; Ez 47,22–23; Mi 4,1–2; Ž 87,3–6 aj. Roztříštěná jednota prvotního lidstva se má obnovit prostřednictvím nové orientace národů k Hospodinu, který sídlí v Jeruzalémě. – Srov. J. D. Levenson: The Universal Horizon of Biblical Particularism, s. 168. 328) Srov. N. Spencer: Asylum and Immigration, s. 117.
( 100 )
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190618