98
V květnu 1990 pak došlo ke shodě na textu dodatečných protokolů, které v rámci systému verifikace nahradily protokoly stávající. Nový protokol zakotvil použití hydrodynamické metody pro všechny testy s plánovanou silou přes 50 kt a inspekce na místě v případě testů s plánovanou silou více než 35 kt.170 K samotnému podpisu pak došlo 1. června 1990. S těmito změnami (a na pozadí ostatních politických událostí) byly Smlouvy TTBT a PNET jednomyslně schváleny jak Senátem Spojených států, tak i Shromážděním Nejvyššího sovětu a mohly vstoupit v platnost v prosinci 1990. Poté sice začaly obě strany plánovat vzájemné verifikace, nicméně tento proces byl brzy zastaven rozpadem Sovětského svazu a následným jednostranným vyhlášením moratoria na jaderné testy oběma supervelmocemi171 v souvislosti s očekávaným podpisem Smlouvy CTBT.
B.2.4 Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek Dosažení dohody o úplném zákazu a ukončení jaderných zkoušek je cílem politiků již přes padesát let. Vůbec první návrh přednesl indický ministerský předseda Nehrú v roce 1954, následován opakovaně prezidentem Eisenhowerem ještě v průběhu 50. let. Dohoda o úplném zákazu však dlouho ztroskotávala na umožnění kontrol na místě a dalších verifikačních opatřeních nutných pro úplný zákaz jaderných zkoušek. A i když se zdálo, že s koncem studené války a finálním podpisem Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek CTBT byly tyto problémy vyřešeny, opak se zdá být pravdou. Nahromaděné jaderné arzenály totiž mají dle některých172 stále své opodstatnění a jejich udržování vyžaduje provádění testů. Smlouva CTBT tak ani téměř třináct let po svém podpisu nevstoupila v platnost a donedávna situace ani nenasvědčovala, že by k tomuto kroku mohlo v brzké době dojít. Se změnou americké administrativy v roce 2009 však může přijít obrat.
170 Viz Protokol ke Smlouvě TTBT. 171 Smlouva TTBT je smlouvou dvoustrannou mezi Sovětským svazem (a Ruskou federací jakožto nástupnickým státem) a Spojenými státy a jako taková zůstává v platnosti (patrně do doby vstupu v platnost Smlouvy CTBT, viz následující kapitola). Co se týká ostatních států bývalého Sovětského svazu, které měly jaderný potenciál, došlo mezi lety 1995 a 1997 k jejich úplné denuklearizaci. Medalia, J.: Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty: Background and Recent Developments, CRS Report for Congress, Foreign Affairs, Defense, and Trade Division, Congressional Research Service, Updates September 18, 2008. 172 Thomson, D. B.: A Guide to Nuclear Arms Control Treaties, Russian Nonproliferation Programs Office, Los Alamos National Laboratory, July 1999.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190356
99
B.2.4.1 P říprava a projednávání Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek Neúspěchy v raných snahách uzavřít dohodu o úplném zákazu jaderných zkoušek vedly k tomu, že se především Spojené státy, Sovětský svaz a Velká Británie snažily hledat alespoň částečné, resp. postupné řešení. Tím prvním byla Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek LTBT z roku 1963, která do značné míry odstranila zdravotní rizika plynoucí z radiace způsobené atmosférickými jadernými testy. I v její preambuli se však signatáři zavazují, že budou hledat cestu k úplnému zákazu jaderných zkoušek a k celkovému jadernému odzbrojení. Prakticky tytéž cíle byly dále potvrzeny i ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní NPT z roku 1968 a především ve Smlouvě o omezení podzemních testů jaderných zbraní TTBT z roku 1974. Smlouvy LTBT a TTBT navíc implicitně předpokládají, že budou nahrazeny Smlouvou o úplném zákazu jaderných zkoušek CTBT, jakmile to bude možné.173 První a bohužel na dlouhou dobu poslední pokus o dosažení dohody o CTBT po podpisu Smlouvy LTBT vyhlásil v roce 1977 hned po svém nástupu do funkce prezident Carter. V červenci 1977 tak mohla v Ženevě začít trojstranná jednání za účasti USA, SSSR a Velké Británie ohledně kompletního zákazu jaderných zkoušek. Američané původně požadovali kompletní zákaz testů, tedy skutečný „zero-yield“,174 a dobu trvání na neurčito. Ruská pozice naopak původně požadovala trvání na 3–5 let, s tím, že případné prodloužení by se vázalo na přistoupení Francie a Číny. Koncem roku 1979 byly téměř všechny obtížné body vyřešeny, nebo se alespoň zdály být řešitelné,175 nicméně celá záležitost s CTBT 173 Vzhledem k neúměrně narůstajícím závodům ve zbrojení a hromadění jaderných hlavic však bylo během 70., 80. a částečně i 90. let prioritou obou supervelmocí právě omezování, resp. snižování počtu jaderných zbraní. V té době fungující systémy LTBT a TTBT (v té době ještě bez ratifikace) byly maximálním kompromisem, kterého bylo možné dosáhnout, a velmi výrazně limitovaly jaderné testy v porovnání s 50. a 60. lety. Smlouva NPT navíc poměrně efektivně bránila šíření jaderných zbraní. Medalia, J.: Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty: Issues and Arguments, CRS Report for Congress, Foreign Affairs, Defense, and Trade Division, Congressional Research Service, Updates March 12, 2008. 174 Zero-yield v praxi znamená, že není možné provádět jakýkoli jaderný výbuch, byť velmi malý. Opakem mohou být pojmy low-yield, popř. very-low-yield, které v praxi znamenají možnost odpalovat nálože např. do velikosti několika málo kilotun. Peden, W. – Hill, F.: Testing the Test Ban Treaty, CTBT: Passing the Test, Disarmament Forum, Two 2006. 175 Medalia, J.: Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty: Background and Recent Developments, CRS Report for Congress, Foreign Affairs, Defense, and Trade Division, Congressional Research Service, Updates September 18, 2008, s. 68.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190356
100
musela ustoupit do pozadí vzhledem k probíhající ratifikaci SALT II. V americkém táboře se během těchto jednání v letech 1977–1979 vedla zásadní diskuse o možnosti uchování jaderného potenciálu v kombinaci s dohodou postavenou na principu „zero-yield“, ovšem i ta vyzněla do ztracena spolu s CTBT.176 Prezident Reagan se po nástupu do funkce rozhodl nepokračovat v jednání o CTBT, ale vyjádřil obavy ohledně verifikačních systémů u Smluv TTBT a PNET, které v té době nebyly ratifikovány ani jednou stranou a na které zároveň soustředil svou pozornost. Jak bylo zmíněno výše, podařilo se mu dosáhnout po nástupu Michaila Gorbačova průlomu v jednání o verifikačních mechanismech a prezident Bush starší tak mohl ratifikaci obou smluv úspěšně dotáhnout. Konec studené války a konec, resp. snížení potřeby vyvíjet další jaderné zbraně opět zvýšily v rámci mezinárodního společenství tlak na uzavření Smlouvy CTBT.177 Sovětský svaz netestoval od roku 1990 a Spojené státy a Francie jej následovaly v roce 1992, resp. 1995. Clintonova administrativa vystupovala v rámci vyjednávání o Smlouvě CTBT v první polovině 90. let velmi aktivně a důležitý byl rovněž fakt, že Francie a Čína se krátce předtím připojily ke Smlouvě NPT (jako jaderné státy). Vyjednávání se v listopadu 1993, po jednomyslném schválení rezoluce volající po dojednání a podepsání Smlouvy CTBT, přesunulo na půdu OSN, a konkrétně pak na půdu Konference o odzbrojení, která byla přidruženou organizací OSN a je jediným multilaterálním fórem v rámci mezinárodního společenství, které se zabývá vyjednáváním o otázkách odzbrojení.178 Samotná jednání pak začala v roce 1994 a byla silně ovlivněna přípravou na Konferenci o prodloužení platnosti Smlouvy NPT v roce 1995. Prodloužení platnosti Smlouvy NPT zdaleka nebylo samozřejmostí, zejména vlivem kritizované malé snahy jaderných států o odzbrojení. Implicitní příslib uzavření Smlouvy CTBT v co nejkratším možném 176 Ministerstvo energetiky a Generální štáb zastávaly názor, že k uchování operační připravenosti amerického jaderného arzenálu bude nutný omezený počet menších testů, které by ovšem byly v rozporu se „zero-yield“ CTBT. V prosinci 1979 ministr obrany Brown a poradce prezidenta pro národní bezpečnost Brzezinski požadovali dokonce limit 15 kt, což je zhruba síla hirošimské bomby. Ve hře pak byly i další varianty včetně limitu několika set tun, resp. 3–5 kt. Thomson, D. B.: A Guide to Nuclear Arms Control Treaties, Russian Nonproliferation Programs Office, Los Alamos National Laboratory, July 1999, s. 41–42. 177 Spolu s obnovením jednání o CTBT se znovu vynořila i otázka, zda by budoucí Smlouva CTBT měla být založena na „zero-yield“, nebo „low-yield“ principu. 178 Citováno in: Medalia, J.: Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty: Background and Recent Developments, CRS Report for Congress, Foreign Affairs, Defense, and Trade Division, Congressional Research Service, Updates September 18, 2008, s. 71.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190356