98
Peter David, Michael Jan Friedman a Robert Greenberger
zamíří dolů do velitelského centra. Ani jednoho nepřekvapí, že Válečný pán a jeho stoupenci jsou už v plné práci. Ministr ví, k čemu to má sloužit: k pompézní snaze jevit se nepostradatelnými. Loď je samozřejmě plně automatizovaná. Neexistuje nic, čím by Válečný pán nebo jeho věrní mohli přispět k chodu plavidla. Přesto předstírají práci jako nadpočetní pracovníci a ověřují, zda všechny systémy řádně fungují. „To je hezké, že už jste se k nám připojili,“ odfrkne posměšně Válečný pán. „Už před nějakou dobou jsme se dostali k vnějšímu okraji sluneční soustavy Posvátného světa. Začínali jsme si o vás dělat starosti. Náročnost dlouhých letů není jistě pro každého.“ „Cením si vašich obav,“ odvětí ministr a nemůže se ubránit, aby nedodal, „přestože vaše přítomnost zde je podezřelá.“ Mysl Válečného pána se náhle silou sopečného výbuchu zaryje do ministrovy mysli. To je nepředstavitelné porušení krezatínských způsobů. Ačkoliv bratři z hnízda, jako jsou ministr s kancléřem, spolu běžně telepaticky komunikují, chce-li se takto napojit někdo jiný, je nemyslitelné, aby to učinil bez povolení. Válečný pán Knahs se ovšem takovými detaily nezatěžuje. Plnou silou své osobnosti se napojí na ministra tak, až se ministr zapotácí. Okamžitě si ale uvědomí, že jde o třístranné spojení, protože to slyší i kancléř. Moji přítomnost zde jste si způsobili sami. Když jste předváděli tu svoji zrůdu shromáždění, zpochybnili jste moji odvahu. Poskvrnili jste mou čest a já si ji hodlám vydobýt zase zpět. A až se ti vaši tvorové neosvědčí, což je nevyhnutelné, teprve uvidíte, co dokáže opravdový válečník. „Válečný pane, jsme připraveni zablokovat přísun energie do jejich bezpečnostních satelitů.“ První důstojník Válečného pána podává toto hlášení
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190190
Po zániku Země: Dokonalá bestie
99
s předstíraným klidem, ale vzrušení v jeho hlase je očividné, přímo hmatatelné, jako když jejich vesmírná loď spatřila systém Posvátného světa poprvé. Také zřejmě nikdy nebyl na žádné poutní cestě, pomyslí si ministr. Válečný pán uvolní sevření své mysli a hlasitě pronese: „Dobře. Pusťme se do toho, ať to máme za sebou.“ Technologie, potřebná k tomu, aby Havěti zůstal jejich přílet utajen, je jednoduchá, a to především proto, že technické vymoženosti Havěti jsou beznadějně primitivní. Krezatínci by dokázali vyhodit jejich satelity z prostoru, ale to by vyvolalo poplach. Takto bude Havěti nějakou dobu trvat, než si uvědomí, že něco není v pořádku – něco jiného než přirozené rušení signálu slunečním zářením. Krezatínci tím získají čas, který potřebují. Vyloďovací plavidlo vezoucí „tvory“ je mnohem menší než standardní krezatínské poutní plavidlo, v porovnání s jejich válečnou lodí naprosto trpasličí. Jeho malé rozměry ve spojení se svrchní vrstvou lámající světlo použitou na jeho trup Havěť zmate. Nebudou mít nejmenší tušení, co se děje, dokud už nebude příliš pozdě. Dveře vesmírné lodi se otevřou a vyloďovací plavidlo se samo vypustí z mateřské lodi. Z velitelského centra se ozývá jásot Krezatínců, kteří sledují jeho odlet. Plně automatizované plavidlo se pomalu, ale jistě snese na povrch Posvátného světa a vypustí svůj smrtící náklad. Nejvyšší ministr si nedokáže odpustit, aby si nerýpl do svého starého soka. „Nevypadáte nadšeně, Válečný pane. A přitom je to velký rozbřesk krezatínské budoucnosti – den, v němž si vezmeme zpátky Posvátný svět.“ „Místo válečníků svěříte tento úkol zvířatům,“ odsekne Válečný pán. „Teprve uvidíme, jak si povedou. „To teprve uvidíme,“ poznamená Nejvyšší ministr. „A nakonec to snad budete vy, Válečný pane, kdo získá větší úctu k tomu, co dokáže věda.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190190
100
Peter David, Michael Jan Friedman a Robert Greenberger
„Dělejte si se svými mozky co chcete,“ odvětí Válečný pán s přihlouplou lhostejností, „já se budu držet zbraní a nakonec zjistíme, kdo vyhraje.“ Ano. To zjistíme, pomyslí si Nejvyšší ministr pro sebe, ale mimo telepatický dosah Válečného pána.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190190