předčít. Nadporučík Kámen se domníval, že Reportáž psal Julius Fučík pro Rudé právo, a byl za ni proto za okupace od Němců zavřen; velice ho překvapilo, že to bylo spíše naopak, ale usoudil, že se koneckonců spletl jen v časovém pořadí, a nadporučík Růžička souhlasně prohlásil, že jeho odpověď může být proto klasifikována jako v podstatě správná. Snaživý poručík Hezký informoval pak komisi, že Fučík se před válkou zabýval též hudebním skladatelstvím, což se v brožurách neprávem opomíjí, složil například valčík Bruslaři, ale v době národní pohromy dal své síly cele do služeb lidu. To, že poručík Šlajs myslel, že Jaro na Odře je román o polských vorařích, nebo že paní nadporučíková si popletla oba Ostrovské, vypadalo vedle těchto rekordních výkonů jako zanedbatelná neznalost. v v v Paní nadporučíkovou však nepoškodila. Dlouho neměl nadporučík Růžička odvahu vůbec se jí na něco ptát, ale konečně se osmělil a otázal se kandidátky na hodnoty a obsah románu Vítr se nevrací a co si z něho odnesla pro svoji další – pro svůj – ehm – pro život, jaksi. A tu jako by melodický mezzosoprán naplnil omleté fráze novým životem a omšelé poetismy jako by znovu nabývaly smyslu. Rotného dokonale omámilo její kouzlo, zastřený hlas, podobný tónu anglického rohu; doprovázela ho měkká vůně, umělá, nasládlá, umělá, jako ty granátové rty byly umělé, i perleťový povlak zoubků, i smolné oblouky řas a vlasy, zvlněné kolem milostné šíje. Byl z toho všeho docela omráčen; miloval umělé věci, byly vytvořeny s námahou, s námahou udržovány a nakonec podléhaly přirozené zkáze všeho. Touha v něm explodovala, vydrala se z něho ven k té barevné ženské, přímo materiální touha, která se jí musela dotknout, chytit ji za srdce, nebyla přece z vosku, jenom na povrchu byla umělá – ale na hezké paničce nebylo nic vidět. Odpověděla na otázku, patrně nikdo nevěděl co, nadporučík se otočil ke komisi s dotazem, má-li 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190179
někdo nějakou připomínku. A tehdy se rotný vzchopil, vstal a pohlédl kandidátce znovu do očí a zeptal se jí, co by komisi – ztuhlé do erotické katalepsie – pověděla o Jiřím Wolkrovi. A černé oči na chvilku zmizely za něžnými víčky a celý obličej jako by v elektrickém světle lehce potemněl. Paní nadporučíková chviličku mlčela, potom spustila tiše, tím hobojovým hlasem, komise proti své vůli vzdychla a rotný cítil jemné silové pole nelokalizovatelné elektřiny, které se vytvořilo mezi nimi dvěma, a poslouchal a hleděl do očí neprůhledných jako dehet, a věděl, už věděl, že jsou za nimi ty doutnající uhlíky, které čekají na nějaká pofoukání. Už je neodvrátila ani nesklopila, ponechala je upřené jemu do očí, černé a nic neprozrazující, jen tolik, že v nich má pátrat po odpovědi na otázku, kterou vyslovilo jeho náhlé a prudké zatoužení. Říkala, že Jiří Wolker byl chudý hoch z proletářské rodiny, který musel od dětství těžce pracovat a trpěl často hladem, díky své píli a houževnatosti dostal se však na studia, kde bohužel ve věku dvaceti čtyř let podlehl následkům bídy a podvýživy a zemřel na tuberkulózu. Jeho básně první buržoazní kapitalistické republika všemožně potlačovala, žádný nakladatel je nechtěl vydat a rozšiřovaly je pouze kroužky nadšené mládeže, které Wolkra milovaly a rozmnožovaly jeho verše ilegálně na cyklostylu. Dnes se však Jiří Wolker stal básníkem všech mladých lidí a pomáhá nám vytvářet náš nový, lepší a šťastnější život... To vše přijalo shromáždění v okouzleném mlčení a tomu všemu rotný i ostatní nadšeně přikyvovali. A když pak smutná paní – na rotného žádost – přednesla, co snad zná z Wolkra nazpaměť – byla to básnička o poštovní schránce na rohu uli-ce – a obličej jí přitom ještě víc ztemněl, spojily se verše s šuměním kaštanů a vymazaly vojenský výcvikový prostor Kobylec z mapy světa. A sotva doznělo to teskné dueto, propuklo shromáždění drsných podvodníků v hřmotný potlesk, a zakončilo tím náhle a slavnostně zkoušky kandidátů Fučíkova odznaku u Sedmého tankového praporu, jemuž tak úspěšně velel kapitán tank. Matka Václav. v v v 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190179
Rotný však zdaleka nebyl spokojen tak jako kapitán i jeho politický zástupce, kteří uprostřed klapání podpatků vytvořili eskortu hezké novopečené nositelce čestného odznaku. Její manžel právě toho odpoledne (v kapitánově zastoupení) odjel na pětidenní přípravné cvičení štábu divize na horu Říp; čekala ji dlouhá cesta temným táborem na Větrnici, jež se rýsovala proti hvězdnaté obloze, a bylo třeba ji na té cestě chránit. Důstojníci se srazili v galantní hlouček, dali jí přednost mezi dveřmi a nevšimli si černého pohledu, jímž zavadila o strnulé oči rotného. A pak odešla. A vzdalovala se mezi holínkami a nárameníky alejí kaštanů do nenávratna té noci, a rotný osaměl, a protože touha byla strašná a onanií pohrdal, pokusil se zoufale a bláhově nalézt zapomnění v práci, jež údajně prý všechno léčí. Počal sepisovat plánkonspekt na politické školení poddůstojníků na téma Lysenkovsko-mičurinská agrobiologie – mocná zbraň v rukou našeho zemědělství. Následujícího dne měl o tom promluvit poručík Hezký, ale protože to byl bývalý hokynářský učeň, jenž se před nebezpečím dolů uchýlil po prvním roce prezenční služby do tankového učiliště, nebyl dobře mocen podobných intelektuálních výkonů. Uzavřel proto s rotným – dost vydřidušskou – tajnou úmluvu, podle níž mu za vyhotovení tří plánkonspektů poskytoval jednu propustku přes čáru. Rotný se dal do práce, aniž užíval nějakých příruček. O lysenkovsko-mičurinské biologii nevěděl sice vůbec nic, ale byla to věda totálně a kompletně neznámá u celé tankové divize, a nikdo ostatně nežádal, aby se o ní poddůstojníci něco dozvěděli. Vše, co si měli poddůstojníci z přednášky odnést, bylo přesvědčení, že lysenkovsko-mičurinská agrobiologie je mocnou zbraní v rukou našeho zemědělství, neboť využívá vymožeností sovětské vědy, zatímco dříve na vesnici rozhodoval kulak a bída drobných rolníků rok od roku rostla. Rotný usilovně pracoval; poháněla ho touha, a tak se velice rozplamenil. Hodiny ukazovaly jedenáct, čas večerky, když dopisoval poslední odstavec. Jeho souvislost s téma102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190179