Skip to main content

Plnou parou (Ukázka, strana 99)

Page 1

J AY L AKE

Na tom nezáleÏí. Jistû ji nenajde dfiív, neÏ se potvrdí, Ïe rukavice pfiiná‰ejí zkázu. „Juke má nûco za lubem,“ fiekl. „S tûmi nov˘mi rukavicemi. Vyãuránek Stafford si myslí, Ïe by je mûli mít v‰ichni ãlenové gangu, ale to je ‰patnû. âlovûka zkrátka ovládnou.“ Ta správná slova nepfiicházela. Per soptil vzteky. „Zaznamenám, Ïe volá‰, abys ohlásil invazi rukavic,“ oznámila Tazatelna. „Mûjte se na pozoru. Rukavice mohou pfiinést smrt. Nepodafií-li se invazi dostat pod kontrolu, va‰e poschodí mohou b˘t neprody‰nû oddûlena od ostatních. Pro budoucí hlá‰ení podobn˘ch obtíÏí mÛÏe‰ kontaktovat pfiímo Dozor na adrese Prométheus ãtyfii ãtyfii dva.“ Zapeãetûní poschodí znûlo Perovi jako ortel smrti. „Ale co mám dûlat já?“ namítl. „Chlapec jako ty by si mûl víc hrát Venku.“ Sluchátko onûmûlo a v‰echna rozsvícená tlaãítka pohasla. Per jím mrsknul zpût na vidlici a kopl do zdi pod megafonem. „Poniãí‰ stûnu.“ Vydû‰enû zvedl zrak. U dvefií na konci nedlouhé chodby spatfiil Maliãkou. Témûfi ji pohlcoval její vlastní stín. „Já ne–“ spustil Per. „Není to tak, jak to vypadá,“ ohradil se prudce. Usmála se a odhalila fiadu záfiiv˘ch zubÛ. „JistûÏe je.“ Tlaãítka na zdi se rozzáfiila a rozeznûl se zvonek. Vtom nûkdo popadl Pera zezadu. Je‰tû neÏ mu kdosi pfietáhl pytel pfies hlavu, zahlédl HoyleÛv obliãej. Hoch mûl na levé ruce navleãenou bly‰tící se pletivovou rukavici. Per se samozfiejmû vzpíral, oni v‰ak byli silnûj‰í. Brzy se v‰ak vzdal, neboÈ vzdor mu nepfiinesl nic neÏ kopance, rány a posmû‰ky. * * * „Tomu fiíkám úlovek,“ zaradoval se Varibidian. Skrz pytel Per nic nevidûl, chlípn˘ tón v hlase star‰ího z chlapcÛ mu v‰ak neunikl. „No tak, kaÏdej pfiece ví, Ïe Per nejradûj pobejvá Venku, Hoyle,“ dodal Varibidian. Pfii tûch slovech Per nesouhlasnû zakopal. Pfiem˘‰lel, kam asi zmizela Maliãká. Ona pfiece mûla b˘t jeho kamarádka. – 100 –

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190143


J AK · PUNTI

BEZDùKY ZACHRÁNILI SVùT

„VÏdyÈ jsme z jedné party,“ vykfiikl Per. Pytel jeho slova ponûkud utlumil, ale Varibidian s Hoylem ho sly‰eli dostateãnû dobfie, a tak schytal ránu do spánku. „To teda nejsme,“ zavrãel Varibidian, kter˘ se podle v‰eho sklánûl aÏ k Perovi. „Ne, pokud nejsme zajedno. Tys tyhlecty rukavice, co nám zaruãej slávu, nikdy nemûl rád.“ Po krátkém rozm˘‰lení Per prudce hodil hlavou a udefiil ãelem do míst, kde odhadoval, Ïe se nachází Varibidian. Odhad byl správn˘, neboÈ v okamÏiku, kdy ucítil siln˘ úder do lebky, zaslechl také jakési kfiupnutí, jako kdyÏ se láme nos. Ozvalo se nelidské zaúpûní, které vystfiídala spr‰ka tvrd˘ch kopancÛ do bfiicha a zad. Uh˘bal ve snaze uniknout dal‰ím ranám, kdyÏ vtom ho cosi velmi studeného pevnû chytilo za krk. „Si byslíÏ, jak si bû dedobûh,“ zahuhlal Varibidian. „No tak,“ ozval se Hoyle. „Nemáme ho zabít. Máme ho jen vyklopit Ven.“ „Co ta holga ví?“ „Ví, co si Juke myslí. Mluví za nûj.“ „Holgy debají v gangu co dûlat,“ zabruãel Varibidian. Nato Pera zvedli a kvapnû ho odná‰eli pryã, dokud ho nepustili na mfiíÏoví. Ach ne, pomyslel si, oni mû opravdu vystrãí Ven. Z jist˘ch dÛvodÛ neoãekával, Ïe souãástí tohoto v˘letu budou jisticí provazy nebo vypro‰Èovací t˘m. „To ne…,“ hlesnul. Kopanec Pera zasáhl pfiímo do úst. Sly‰el, jak nad otevfien˘m poklopem hvízdá vítr. Kopal a zmítal se, zatímco jej strkali nohama napfied. AlespoÀ Ïe z nûj stáhli ten pytel. „Tumá‰,“ vtiskl mu Hoyle cosi do ruky. „Teì bude‰ mít ãas pfiemej‰let.“ Varibidian jen zlostnû zíral pfies svÛj otekl˘ a zkrvaven˘ nos. Následoval dal‰í kopanec, tentokrát podráÏkou Hoyleovy tûÏké boty do temene, a Per klouzal Ven. Zoufale se chytal vzpûr podél vnûj‰ího obvodu poklopu. Pevnû mhoufiil oãi pfied jasn˘m svûtlem a snaÏil se, aby ho kvílející vítr neodvál. * * *

– 101 –

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190143


J AY L AKE

Pfiedstavte si, je-li vám libo, rasu stvofiitelÛ. Bytostí ladného vzezfiení, dokonalého úsudku, vybraného vkusu a témûfi nekoneãn˘ch moÏností. NezáleÏí na tom, jak pfiesnû vypadají, av‰ak pro potfieby tohoto my‰lenkového experimentu pfiedpokládejme, Ïe mají ruce víceménû jako lidé. Vytvofií jist˘ pokusn˘ svût, mentální pískovi‰tû. Mají slabost pro rokoko a je jim vlastní velk˘ obdiv k ponûkud robustnûj‰ím technologiím. Civilizaci tak pohánûjí ohromná ozubená kola, která do sebe zapadají s tolerancí nejtenãího vlásku, obrovské kusy litého kovu, horké svaly páry. Toto místo jeho tvÛrci osídlí velk˘m mnoÏstvím lidí, ktefií, jak je lidem vlastní, musí Ïít a d˘chat a mnoÏit se. S patfiiãnou znalostí topologie a silnou schopností ovládat místní pfiírodní zákony mohou na‰i tvÛrci svÛj experimentální svût nekoneãnû protáhnout v prostoru i ãase, a tak pfietrvá i dlouho poté, co jej opustí kvÛli jin˘m kratochvílím, stál˘ jako jak˘koli pfiirozenû vznikl˘ vesmír. Av‰ak stejnû jako aristokrat, kter˘ odjel ze svého panství, za sebou tito tvÛrci zanechají jisté stopy. Tu leÏí oblíbené sako, tu ruãnû vyrobená brokovnice, kterou urozen˘ pán skolil prvního baÏanta. Kdyby tento ‰lechtic byl tvÛrcem a niãitelem svûtÛ, pfievzaly by ãasem nûkteré z jeho vlastností dokonce i jeho osobní vûci. A tak by sako rozdûlalo oheÀ v krbu a v podzimním odpoledni zahloubanû sedûlo v salonku, zatímco dé‰È pí‰e piktogramy proroctví do okenních sloupkÛ. A zbraÀ by se sama odebrala do polí, aby místní nadhánûãi mohli nahnat na lov nové chlapce, a skolená kofiist bude fivát a pi‰tût, jak Ïádá tradice. Stejnû tak mohou b˘t nepfiítomni i mytiãtí tvÛrci na‰eho smy‰leného svûta; stfiípky jejich inteligence a úmyslÛ v‰ak ulpí na nástrojích, které pouÏívali, na místech, kde ãasto dleli. Dokonce snad i na rukavicích, které nosili pfii práci. * * * Per koneãnû otevfiel oãi. Je‰tû stále se drÏel. Hledût na nekoneãné nebe bylo ztrátou ãasu, a tak se pozornû rozhlíÏel po svém bezprostfiedním okolí. Jednu nohu mûl zaklínûnou ve vzpûfie na vzdálené stranû poklopu. Volnou rukou se pevnû drÏel vzpûry pfiímo pfied sebou, druhá zÛstávala vzpfiíãena v mfiíÏoví. Vrátit se skrze poklop nepfiipadalo v úvahu. Pevnû jej zavfieli a bezpochyby fiádnû zajistili zevnitfi. NeobtûÏovali by se ho pfiece vystrãit Ven jen proto, aby ho nechali vlézt nazpátek. – 102 –

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS190143


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook