Skip to main content

A to si pak můžeš říkat, co chceš (Ukázka, strana 99)

Page 1

byl šok: najednou mi nabídla spartu. A pak sme si normálně povídaly, pokuřovaly sme spolu u okna, úplně jako normální lidi. Od tý doby se ta Vlasta celá úplně proměnila. Začala mi nosit všelijaký dortiky, zmrzliny, bombóny, cigarety, najednou nevěděla, co by mi dala, stal se z ní úplně jinej člověk. A pacienti se časem taky změnili, chodili za ní, když něco potřebovali, přestali se jí bát. Dřív všem ubližovala, ale najednou byla úplně nejhodnější ze všech. A už jí to zůstalo. Dodnes to nechápu – možná se fakt podivala do toho zkurvenýho zrcadla, nevim. A jednou, když sem prodávala se Šimonem na náměstí svíčky a keramiku, tak najednou vidim po letech Vlastu: Mává na mě a blíží se ke mně. Chvíli sme si povidaly, vona měla hroznou radost, že mě vidí, povidám jí, že mám vlastní byt, že s blázincema je konec, a hnedka sem jí prodala svíčku. A za tejden přišla znova, Vlasta. Že prej si koupila k vánocům novou televizi a tu svíčku si prej postavila na tu televizi. Ale ta svíčka se jí roztekla a natekla jí do tý televize, což mělo za následek ten, že ta televize jí normálně shořela. A to sem si úplně mnula ručičky!

97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189975


Bezdomovec (kuličkové pero, 10.10.2010)

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189975


Ve větrácích

A když k nám v devadesátým třetím přijel Radek, abych šla bydlet k němu do Prahy, máma mi to rozmlouvala. Ale já řikám, prosimtě, mami, nekecej mi do toho, to je můj život, Radek má v Praze byt a já budu u něj bydlet. U toho Radka sem byla asi tři měsíce, před Vánocema sem mu dělala večeři pro tři kluci a salát, řízky a ryby a takový. To bylo eště všechno dobrý. Ale pak mě Na Výtoni pokousal ten pes. Protože Na Výtoni byl denní stacionář, kde sem dělala uklízečku a sekala tam vosk. A u stolu tenkrát seděl Milan a vyráběl z hlíny hlavu podle psí mámy, což byla jezevčice, která tam seděla pod stolem se svojí dcerou. Položim ten kýbl a ukazuju Milanovi, jak se ta jezevčí hlava musí dělat, že to musí bejt dutý, jinak to praskne. A jak se vohnu zpátky pro ten kýbl, tak ta čuba mi to tadydle pod vokem strhla, servala mi kůži a přepážku mi prokousla. A všude samá krev, ale já frajerka, žejo, šla sem normálně na kuřárnu a tam sem se vopřela takhle o to

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189975


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
A to si pak můžeš říkat, co chceš (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu