Mapa ibn Ben Za r y, 1487
na východě až ke Kaspickému moři. Všechny se vyznačují udivující přesností délek. Musíme si položit klíčovou otázku. I když se na portulánech, které máme k dispozici, objevuje pouze Evropa, pokrývala původní mapa, ze které vycházejí všechny ostatní, mnohem větší oblast? A dál, mohla být evropská oblast na zmíněných portulánech zkopírována z mnohem širší mapy zahrnující celý svět? Stojíme před životně důležitou otázkou. Jestliže portulány zaznamenávají z větší mapy světa – z mappa mundi, jak by řekli akademici – pouze evropskou oblast, můžeme z toho vyvodit, že zbytek světa byl zobrazen se stejnou přesností jako evropská část. Zkrátka a dobře, pokud existovala zmíněná mappa mundi, zobrazovala by přesně Evropu, Asii, Afriku a obě Ameriky, protože není důvod předpokládat, že by byl zbytek světa zakreslen méně přesně než evropská část. Je 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189870
dobré zdůraznit, jak je tato situace choulostivá: kdyby existovala mappa mundi zobrazující Evropu, Asii, Afriku a obě Ameriky, držitelé takové vzácné mapy by si určitě všimli existence země na druhé straně Atlantiku – území, které nepatřilo k Asii. Existovala skutečně podobná mappa mundi? Dostala se do rukou templářů? Odvezli templáři její kopie do Portugalska a Skotska, kde posloužily jako průvodce při transatlantických cestách, jejichž cílem bylo najít útočiště před náboženským pronásledováním v neasijském Novém světě?
MAPPAE MUNDI NEBO STAROVĚKÉ MAPY SVĚTA Michael Bradley podotýká: Zdá se mi oprávněné zvažovat možnost, a dokonce jistotu, že templáři vlastnili takovou mapu světa. Důvod, který mě vede k tomuto přesvědčení, je ten, že odborníci našli přesně tento druh mappa mundi v archivech Středního východu. Konkrétně našli dvě fascinující mapy: mapa Hadžiho Ahmeda byla objevena v roce 1860 v dnešním Libanonu a v roce 1929 byla nalezena mapa Piriho Reise v bývalém Císařském paláci v Istanbulu. Než budeme hovořit o těchto mapách a jejich znepokojujících dopadech, měli bychom promluvit o metodologii kartografů ve středověku a na začátku období renesance. Budeme předpokládat, že kartograf v 15. nebo 16. století měl přístup k neobyčejně přesné mapě, kterou mohl zkopírovat. Pravděpodobně by ho to i povzbudilo k tomu, aby ji „vylepšil“ na základě pokročilejších a modernějších poznatků své doby. Podívejme se na tuto situaci z pohledu kartografa: i kdyby měl mapu, na které je zobrazen celý svět, včetně míst, která ještě nebyla objevena, nemohl vědět, do jaké míry je tato T E M PL Á Ř I A TAJ E MST V Í K RYŠTOFA KOLU M BA
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189870
Srov n á n í reg ionu Egejského moře n a m apě ibn Ben Za r y s moder n í m apou v y pracova nou Hapgoodem 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189870