Miloň Čepelka
Ona Pomyslel sis to. A nejednou. On Ale neřekl. Ona Protože nemůžeš mluvit. Bez zubů a s ochrnutým jazykem huhňáš. A pro mě je myšlenka totéž co řeč. On Teď mám například iluzi, že kdybych se uzdravil, třeba by se do mě zamilovala nějaká mladice. Div se, ale ještě v sedmdesáti se mi to stalo! Ona Takže to je sen, pozor na to. On Ne. To je iluze. Ona Sen. Uskutečnitelný. Sám jsi to přiznal. A vzpomeň na Picassa, na Chaplina. V kolika ještě plodili děti! On Vidíš. O takový zážitek, připouštím, že asi poslední, mě chceš připravit? Ona Zavolal sis mě. To se nedá brát zpátky, jak tě napadne. On A stejně mám novou iluzi, heč! Ona Jakou? On Že se se mnou přijedou rozloučit děti. Dva synové a dcera. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189633
A jestli neumřel...
Ona Kde je máš? On Jednoho v Praze, druhého v Přelouči. A dcerušku Alenu mám v Kroměříži, bléééé. Ona Proč na mě vyplazuješ jazyk? On Protože je tam v blázinci. Nepustí ji ani na krok, a tak je naděje na rozloučení s ní prokazatelně jen moje iluze. A když mám iluzi, musím tady zůstat. Dokud se jí nezbavím. Ona Demagog až do konce dnů. Koleduješ si o nová zklamání. On Aj, drahá paňmámo, ohledy mějte, koledu mi dejte! Ona Nebavíš mě. Ale prosím, kdo chce kam, pomozme mu tam. Když myslíš, ještě se tu chvíli trap. Odcházím. On Na jak dlouho? Ona To se neříká. On Tvé poslední slovo? Ona Hlásí mi, že jsem urgentně zapotřebí jinde. On V tom případě beru zpět. Lhal jsem. Iluze o dětech už mě přešla. Kdyby chtěli, Ja99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189633
Miloň Čepelka
romír a David by už byli dávno tady, hajzlíci. A byla to namouduši má iluze poslední. Ona Čestné slovo? On Čestné skautské. Skautem jsem byl kdysi rád. Ona Dám ti to do posudku. On Prosím? Ona To byl žert. Odměna, žes mi to ulehčil. Byla bych tě mohla trochu klepnout a nebavit se, ale nechtěla jsem. Mám tu cestu ve dvou radši v pohodě, ruku v ruce, jak se říká. On Fajn. Těším se na ni. Ona Jdeme? On Jo. Mějte se tu hezky, vy děvčátka český. Ona Jsi veselá kopa. On Veselá mysl, půl zdraví. Čistota taky půl, kdybych je dal dohromady, byl bych ještě jako rybička. Ale budiž, všeho do času. Ať si to tu patlají zase jiní. Ty jsi bílá, hoď mě do černého, budeme jako ženich s nevěstou. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS189633