Tomio Okamura – Umění přímé demokracie
Návrh ústavy pro stát ve třetím tisíciletí Hanse Adama II. Ústava I. hlava Republika Y Čl. 1 1) Republika Y je státem založeným na demokratických a parlamentárních základech, jenž má ve svých hranicích lidem sloužit k tomu, aby žili pospolu ve svobodě, míru a blahobytu. 2) Zdrojem státní moci je prezident a lid. Moc je vykonávána oběma v souladu s ustanoveními této ústavy.
Čl. 2 1) Úkolem státu je zastupovat zájmy lidu a státu proti jiným státům, státním svazům a podobným organizacím. 2) Úkolem státu je vydávat zákony a vyhlášky, aby lidé mohli žít ve svobodě, míru a blahobytu. K tomu patří především zákony upravující oblasti vzdělávání, sociálních věcí, zdravotnictví, dopravy, ochrany životního prostředí a také autonomie a úkoly obcí. 3) Je úkolem státu starat se o dodržování ústavy, zákonů a vyhlášek. K těmto účelům stát provozuje soudnictví, vyšetřovací úřady a policii. 4) Nepatří k úkolům státu vlastnit a provozovat zařízení v oblastech vzdělávání, sociálních věcí, zdravotnictví, dopravy nebo v jiných oblastech. Tato úloha je postoupena obcím, svazům obcí, soukromému sektoru nebo soukromým organizacím.
Čl. 3 1) K financování státu slouží příjmy z nepřímých daní, jako jsou daň z přidané hodnoty, případné celní příjmy nebo poplatky. Daňová suverenita přímých daní soukromých i právnických osob přísluší obcím, přičemž státu náleží kompetence stanovit základní pravidla ohledně daňové suverenity přímých daní, aby bylo zabráněno zneužití nebo konfliktu mezi obcemi.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188726
Návrh ústavy pro stát ve třetím tisíciletí Hanse Adama II. 2) Stát by měl šetrně hospodařit a ze svých příjmů dosahovat pravidelných ročních přebytků, které vyplatí obcím podle počtu obyvatel. Část přebytků může stát vyplatit v rámci zákonné úpravy ve formě poukázek na vzdělání ve prospěch školou povinných dětí. 3) Státu je zakázáno ručit a přijímat úvěry, kromě výjimečných situací, které upravuje zákon. Tyto zákony podléhají referendu v souladu s čl. 31. Úvěry z přebytků státu a ručení je nutné splatit nejpozději po deseti letech.
Čl. 4 1) Změny hranic republiky vyplývají ze zákona. Jednotlivým obcím náleží právo na vystoupení ze státu. O zahájení procesu vystoupení rozhoduje většina v obcích usazených státních příslušníků s právem hlasu. Úprava vystoupení se řídí zákonem nebo v každém konkrétním případě státní smlouvou. V případě úpravy státní smlouvou je po ukončení smluvního jednání v obcích nutné uspořádat druhé referendum. 2) Změny hranic mezi obcemi, vytváření nových a spojování stávajících obcí vyžadují nadto rozhodnutí většinou hlasů zde usazených příslušníků státu s právem hlasu.
II. hlava O prezidentovi Čl. 5 Prezident je volen v tajné přímé volbě státními občany s právem hlasu na funkční období čtyř let. Je možné znovuzvolení. Volba prezidenta je stanovena na dobu šesti týdnu před vypršením čtyřletého funkčního období, respektive na dobu šest týdnů poté, co prezident předčasně rezignoval na svůj úřad. Pokud prezident v případě smrti, odstoupení nebo řízení o odvolání z funkce (čl. 12) předčasně opustí svůj úřad, přebírá až do volby nového prezidenta funkci státního prezidenta předseda parlamentu. Pokud proti sobě v prezidentských volbách stanou více než dva kandidáti, disponuje občan státu oprávněný hlasovat v prvním kole volby dvěma hlasy. Hlasy udělí těm dvěma kandidátům, o kterých si přeje, aby se dostali do druhého kola hlasování. Ti dva kandidáti, kteří obdrží největší množství prvních a druhých hlasů, se dostávají do druhého hlasování. V druhém hlasování, které se uskuteční čtrnáct dní po prvním, disponuje
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188726
Tomio Okamura – Umění přímé demokracie občan státu jedním hlasem. Zvolen je ten kandidát, který obdrží absolutní většinu hlasů.
Čl. 6 1) Prezident je hlavou státu a vykonává své právo na státní moc v souladu s ustanoveními této ústavy a ostatních zákonů. 2) Osoba prezidenta nepodléhá soudu a není právně odpovědná. Totéž platí pro předsedu parlamentu, který v souladu s čl. 11 za prezidenta vykonává funkci hlavy státu. (Tady navrhujeme omezenou imunitu jen po dobu výkonu funkce.)
Čl. 7 1) Prezident zastupuje stát ve veškerém styku s cizími státy. 2) Státní smlouvy, kterými je postoupeno státní území, prodán státní majetek, nakládající s právy státní svrchovanosti nebo státním regálem zatěžující republiku nebo její příslušníky novým břemenem či závazkem, které by zkracovaly občany státu v jejich právech, vyžadují k nabytí platnosti souhlas parlamentu.
Čl. 8 1) Každý zákon týkající se rozpočtu, úvěrů, daní a státních poplatků (čl. 3) vyžaduje pro nabytí platnosti schválení prezidentem. 2) V naléhavých případech bude prezident nouzovými nařízeními rozhodovat o nutných opatřeních pro bezpečnost a blaho státu. Nouzová nařízení nesmí rušit ústavu jako celek nebo její jednotlivá ustanovení, ale pouze omezovat platnost jednotlivých ustanovení ústavy. Nouzová nařízení nemohou omezovat ani právo každého člověka na život, zákaz mučení nebo nelidského zacházení, zákaz otroctví a nucené práce, ani pravidlo „není trestu bez zákona“. Mimoto nesmí být ustanovení tohoto článku a dále článků 5, 12 a 47 omezena rodovým zákonem. Platnost nouzových nařízení končí nejpozději po šesti měsících. 3) Prezident jmenuje soudce za dodržování ustanovení ústavy (čl. 39).
Čl. 9 1) Prezident disponuje právem udělit milost, zmírnit nebo změnit právoplatně udělené tresty a zastavit zahájená vyšetřování. (Právo na abolici, zastavení stíhání navrhujeme zrušit, pozn. ÚSVIT) 2) Ve prospěch člena vlády odsouzeného za jednání v úřadě může prezident použít milost nebo zmírnění trestu pouze na návrh parlamentu.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188726