skvrny na stěnách – někdy dokonce ještě bezprostředně před jejich odchodem. Poslední zprávy o Melanchthonovi tvrdí, že čaroděj a jeden z oněch mužů bez tváře ho zavedli k písečným přesypům a že nyní posluhuje démonům. (Z knihy Arcana coelestia od Emanuela Swedenborga)
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188725
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188725
KOMNATA SOCH
Počátky království Andalusanů jsou spjaty se sídelním městem jejich králů, které se jmenovalo Labtít, Ceuta nebo Jaén. V tom městě stál pevný hrad, jehož dvoukřídlová brána nesloužila k procházení dovnitř nebo ven, ale k tomu, aby zůstávala zavřená. Pokaždé když jeden král zemřel a druhý zdědil jeho nejvznešenější trůn, nástupce vlastnoručně připevnil na bránu další zámek, takže brána jich nakonec měla čtyřiadvacet – jeden zámek za každého krále. A tu se jednou stalo, že se moci chopil jakýsi ničema, který ani nepocházel z královského rodu a který – místo aby přidal další zámek – chtěl, aby všech čtyřiadvacet zámků sundali a on se mohl podívat, co je uvnitř onoho hradu. Vezír a emírové ho prosili, aby to nedělal, dokonce před ním schovali železný kruh s klíči, přesvědčovali ho, že přidělat další zámek je snazší než čtyřiadvacet zámků vylomit, ale král s nepochopitelnou tvrdohlavostí trval na svém: „Chci zjistit, co je uvnitř toho hradu.“ Začali mu tedy nabízet veškerá jim dostupná bohatství – stáda, křesťanské modly, stříbro, zlato –, ale on si svůj úmysl nenechal vymluvit a pravou rukou (která bude hořet věčným ohněm) bránu otevřel. Uvnitř stály v řadách kovové a dřevěné figury arabských bojovníků na rychlonohých velbloudech 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188725