Kapitola jedenáctá
GRACE Susanna šíleně zvrací a já jsem šťastná jako blecha. „Proč jsi mi to neřekla?“ Přidržuju jí dredy, aby jí nepadaly do záchodové mísy. „Kdybych to věděla, nenechala bych tě nikdy pít tolik kávy.“ „Já mám kafe ráda. Potřebuju ho. Nikdy dřív jsem po něm nezvracela.“ „V těhotenství bys neměla pít nic s kofeinem,“ spílám jí. „I kdyby tobě po něm nic nebylo, miminku to nedělá dobře.“ Susanna se narovná, sedne si na bosé paty a hřbetem ruky si otře ústa. „Blbost. S oběma kluky jsem vypila hektolitry nescafé a nic jim není. Ani s jedním jsem na ranní nevolnosti netrpěla. Vsadím se, že to bude holka. Všichni říkají, že je při nich daleko víc špatně, údajně kvůli nějakým hormonům.“ Podám jí žínku, aby si mohla pořádně umýt obličej, a rychle pod okraj mísy nastříkám domestos. „Musíš se o sebe začít pořád ně starat, Susanno. Tyhle první týdny jsou ze všeho nejdůležitější. Žádný alkohol, žádný kofein a rozhodně žádné kouření.“ „Neblázni. Bože, kdyby alkohol děti nějak poškozoval, tak by půlka populace byla přiblblá. Jak myslíš, že většinu z nás počali?“ Rozhodnu se nechat tohle dohadování na jindy. „Jak dlouho to víš?“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188105
„Test jsem si dělala teprve minulý týden. Bylo mi jasné, že jak mile ti to řeknu, začneš kolem toho vyšilovat. Nechtěla jsem ti dávat falešné naděje, kdyby to byl planý poplach.“ Pustí si vodu, nabere ji do dlaní a několikrát si ji chrstne do obličeje. „Pokud tě to zajímá, tak jsem v nějakém šestém týdnu.“ „Samozřejmě, že mě to zajímá! Všechno mě to zajímá. Zee, ty jsi těhotná! Budeme mít miminko!“ „Grace, pusť mě a uklidni se. Začíná se mi z toho tvého poska kování znovu zvedat žaludek.“ Vážně je nějaká zelená. Pustím ji a sednu si na okraj vany. „Promiň, to jen že mám takovou radost! Nemůžu uvěřit, že to s tím kuchyňským balonkem vážně klaplo! Nikdy by mě nena padlo, že to vyjde. Počkej, až to řeknu Tomovi, bude nadšený!“ „Neříkej mu to,“ zarazí mě rychle, „aspoň zatím ne. Fakt je to ještě hodně čerstvé. Neměla bys to nějakou dobu říkat nikomu. Dokonce ani Claudii s Blakem.“ „Tomovi to ale říct musím! Před ním to tajit nemůžu. Ale sli buji, že nikomu jinému to neřeknu.“ „No tak jenom Tomovi.“ „Přísahám.“ Nemůžu odolat a znovu ji obejmu. „Susanno, ty si ani neumíš představit, jak moc to pro mě znamená. Jsi ta nej báječnější sestra, jakou kdo kdy měl…“ Vykroutí se mi. „Sakra. Už je to tu zas.“ Zvrací do záchodu tak dlouho, že z ní vycházejí už jen čisté žaludeční šťávy. Vím, že je to hodně nepříjemné a že jí je strašně, ale i tak mě na kraťoučkou chviličku zamrzí, že to neprožívám já, ale ona. Musí to být úžasný pocit, když vám v těle roste nový život! „Na kdy ti vychází termín?“ ptám se jí, zatímco si vyplachuje ústa Listerinem a svazuje si dredy vetchou gumičkou. „Co já vím,“ odpálkuje mě netrpělivě. „Už jsem ti říkala, že jsem v šestém týdnu. Tak si to spočítej.“ „Budeš mít miminko, Zee! Copak nejsi nadšená? Copak to nechceš vědět?“ „Budu nosit tvoje mimino,“ opraví mě. „A už jsem to dvakrát zažila, jestli si nevzpomínáš. Příštích osm měsíců budu každý den začínat s hlavou v záchodové míse. Přes břicho mi až do kalho tek povede široká chlupatá hnědá čára. Kozy budu mít tak velké,
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188105
že budou moct způsobit zatmění Slunce. Budu mít hemoroidy, strie, křečové žíly a bude mě pálit žáha. Otečou mi nohy, vůně kávy a karí mi bude zvedat žaludek a šance na pořádný sex budu mít asi takové jako papež. Nakonec budu muset vytlačit fotbalový míč otvorem o velikosti nosní dírky. Jo. Už se na to všechno fak ticky třesu.“ Nic z toho nemůže zmírnit moje nadšení. Odtančím do jejího pokoje, otevřu šatní skříň a probírám všechnu tu depresivní čer nou – černá trička, černé minisukně, černé džíny –, dokud nena razím na koksově šedou vlněnou tuniku a krátké legíny, které mi sebrala minulý týden. Jsou od značky Nicole Farhi a stály skoro devět set liber, ale to Susanna nejspíš netuší. Nejhorší na tom je, že jí sluší asi tak tisíckrát víc, než by kdy slušely mně. Potlačím náhlý pocit viny a stáhnu je z ramínka. Je dost prav děpodobné, že v obchodním domě Harvey Nichols utratím mě síčně víc, než si ona vydělá za celý rok. Jasně, můžu si to dovolit a rozhodně si svůj plat zasloužím, ale i tak. Hodím oblečení na postel. „Tak šup, oblékni se.“ „Kam ten spěch? Kam chceš jet?“ „Zavolám doktorce Haganové na Portlandskou kliniku. S tro chou štěstí jí na dnešek některá pacientka odřekla a bude nás moct přijmout. Tebe možná nezajímá, kdy se to narodí, mě ale ano.“ „Na Portlandskou? Tam, kde rodila Posh Spice a Zoe Ballová a Billie Piperová? Děláš si legraci? Tam to musí stát tisíce!“ „Vida, tak tě to přece jen zajímá,“ usměju se. „Třeba tam bude nějaký sexy fotbalista nebo rocková hvězda, jehož manželka bude rodit zároveň se mnou,“ vydechne Susan na. „Zamilujeme se, utečeme spolu a ze mě bude nakonec cele brita, jako je Cheryl Coleová.“ „Když odhlédnu od toho, že by ses v tom případě zachova la jako pekelná mrcha, co krade manžely,“ poznamenám, „si ti dovolím připomenout, že v tu chvíli budeš zrovna protlačovat fotbalový míč nosní dírkou.“ „Kazisvěte.“ Natáhne se na komodu pro cigarety, ale stihnu jí je sebrat. „Prokristapána, Grace. Žádné pití, žádné kouření, to se
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS188105