já musím být moudrý. Chytrý člověk dělá to, co je potřeba, a účel světí prostředky.“ Je známé, že mágové a hrdinové spolu nevycházejí právě nejlépe, protože ti první si myslí, že ti druzí jsou smečka krvežíznivých idiotů, kteří se musí zastavit, aby mohli myslet, a ti druzí přirozeně nevěří skupině podivných individuí, která si neustále něco mumlají pod vousy a oblékají se do dlouhých rób jako ženské. No, posmívají se mágové, když vám vadí tohle, co si má normální člověk myslet o všech těch zlatých kruzích, náušnicích a naolejovaných svalech, které vidíte v YMPĚ?* Na to většinou hrdinové odpovídají, že od takových teploušů, kteří se vyhýbají oklikou každé ženské a tvrdí – podržte mě –, že by to mohlo ohrozit jejich magické schopnosti, to akorát sedí. Tak pozor, odpovídají mágové, to říkáte zrovna vy s těmi vašimi koženými pytlíky, ve kterých se tak nestydatě předvádíte? Jasně, začínají se vztekat hrdinové, ale řekněte, proč vy… A tak dále. Tyhle spory se táhnou už celá staletí a zapříčinily množství velkých bitev, po kterých zůstaly celé kusy země neobyvatelné kvůli magické rezonanci. Abychom se dostali k základu věci, musíme říci, že hrdina, který právě cválal po Vortexských pláních, se do podobných hádek nikdy nepletl, protože většinou k ničemu nevedly, ale hlavně proto, že tenhle nebyl hrdina, ale hrdinka. A ještě k tomu rusovlasá. Když vyprávění dospěje k tomuto bodu, bývá často zvykem mít ohled na sedřeného výtvarníka, který bude tvořit knižní obálku, a dlouze se rozepsat o kožených součástech oděvu, vysokých botách a obnažených čepelích. Do vyprávění se nenápadně vplíží slova jako „plná“, „oblá“, „dlouhonohá“, a dokonce „vyzývavá“ a množí se tak dlouho, až se autor sebere, dá si studenou sprchu a jde si lehnout. *
Pozn. překl.: Young Men’s Pagan Association (YMPA) – Sdružení mladých pohanských mužů, nezaměňuj s YMCA!
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187945
Je to dost nesmyslný zvyk, protože žádná žena, která se rozhodne živit mečem, nebude po světě pobíhat oblečena do něčeho, co připomíná sen zájemců o speciální druh sexuálních magazínů. No dobrá. Musíme však přiznat, že Herrena, zvaná Hennovlasá Babina, by po pořádné koupeli a dlouhé pečlivé manikúře nevypadala tak zle. Kdybychom ji navíc vybavili sadou kožených modelů z Woo Hun Linova obchodu Exotika orientu na ulici Hrdinů, udělalo by to s ní pravé divy. Protože však měla dost rozumu, oblékala se běžně do kroužkové zbroje, bot z měkké kůže a u pasu nosila krátký meč. Ale ano, ty boty byly z kůže. Ale nebyly černé! S ní jelo několik snědých mužů, ale protože ti budou pravděpodobně v nejbližší době zabiti, je zbytečné je blíže popisovat. Kromě toho na těch nic ani „oblého“, ani „vyzývavého“ nebylo. Podívejte, jestli si přejete, mohou být oblečeni do kůže. Herrena si o nich myslela své, ale bylo to to nejlepší, co se jí podařilo v Morporku najmout. Mnozí z obyvatel opustili město a v obavách z nové hvězdy hledali úkryt v horách. Herrena však mířila k horám z úplně jiného důvodu. Směrem posměru a na okraj od plání se tyčily holé hory Trollích kostí. Herrena, která se celé ty roky cvičila v používání výjimečných schopností, vlastních každé ženě, která se rozhodla živit mečem, si plně důvěřovala. Tenhle Mrakoplaš byl, podle toho, jak ho Trémon popsal, obyčejná krysa a krysy hledají úkryt. Kromě toho byly hory velmi daleko od hlavního města, a tedy od Trémona, a i když pro něj pracovala prakticky stále, byla Herrena ráda, že je od něj co nejdál. V jeho chování bylo něco, co působilo, že kdykoliv ho uviděla, byla by ho nejraději kopla. Mrakoplaš cítil, že by měl propadnout panice, ale to nebylo tak lehké, protože, i když si to uvědomoval, pocity jako panika, hrůza nebo zlost mají něco společného s nervy a žlázami, a to všechno zůstalo v jeho těle. 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187945
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187945