Nechat rozhodovat
si tedy položíme otázku: „Motivuje odměna?“ pak si musíme odpovědět: „Rozhodně!“ Odměna motivuje k tomu, abychom dostali odměnu.
Vyhoření Účinek odměny se dá na časové ose shrnout přibližně takto: úsilí dnes – odměna zítra. Odměna se tedy často oznámí předem, alespoň se naznačí naděje, že by mohla přijít. Například slyšíte: „Přizpůsob se mým představám o ideálním partnerovi, pak si tě vezmu.“ Dokonce i evangelium se opírá o to, co bude. V práci se mnozí nechávají svést slibem povýšení k tomu, že čekají na další krok v kariéře (zítra) a velmi se proto snaží (dnes), aby se chovali přizpůsobivě nebo aby si nechali líbit spoustu nepěkných věcí. Při očekávání, že uděláme kariéru, někdy řadu let vykořisťujeme sami sebe. Samozřejmě že se dá při odpovídajícím nasazení „ještě trošin ku přidat“. Problém se však masivně projeví při dlouhodobém zatížení, neboť doping ve formě prémií, společenského posta vení, bonusů a povýšení může vyburcovat naše rezervy, které za normálních okolností chrání přicházející pocit vyčerpání. Pokud někdo – třeba aby zajistil rodině přiměřený životní standard – pracuje tolik, že už nemá čas, aby se věnoval rodině, pokud je někdo devět měsíců v roce na služebních cestách, pak je často výsledkem opomíjení rodinného života. Motivace se ale na tyto výkonnostní rezervy zaměřuje. Chce nás donutit k tomu, aby chom dělali víc, než je běžné, smluvně dohodnuté, a tedy také slučitelné s rodinným životem. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187606
Trestání odměnou
Vyčerpaný a odkopnutý člověk pak stojí nejen nad troskami své kariéry, ale je i fyzicky vyždímaný do totálního vyčerpání. Indiáni neznají bolest? Možná proto téměř vymřeli. Nejdřív nalákat, pak vyždímat. Motivace formou odměny všeho druhu nepřetržitě produkuje novou závislost na tomto systému. Jedná se o dynamiku, která se dere stále stejným směrem a bere lidem svobodu rozhodování. Lidé se stávají téměř mechanicky chronickými pacienty na ka pačce motivace. Není pochyb: motivace vytváří z dětských po kojíčků, školních tříd a pracovišť drogovou scénu. Ne náhodou se mluví o motivační „injekci“. Ve výchovném programu, který se nazývá „odměňování a uplácení“, se vytvářejí potřeby, které se uspokojují jen na krátkou dobu, ale nikdy ne v dostatečné míře. Účinek drogy zvané „odměna“ je přitom povzbuzující i tlumící zároveň a její „požívání“ se může stát pro lidi tak významným, že si myslí, že už nedokážou bez pocitů, které jim droga stimuluje, žít. Následkem je závislost. Dočasné vysazení drogy (při nežádoucím chování) vede k ab stinenčním příznakům, k symptomům psychických onemocnění a k nasazení veškerých prostředků k opětovnému získání drogy. Nemá-li závislý z jakýchkoli důvodů možnost opatřit si drogu legální cestou (podáním výkonu), rezignuje, přejde k demotivaci nebo se snaží odměnu vyloudit. Neškodný příklad: děti se cho vají nefér při závodě, protože chtějí být za každou cenu první. Méně neškodný příklad: snaha zabránit zraněnému kolegovi, aby šel k lékaři, protože by se pak nevyplácela prémie za dodržování předpisů bezpečnosti práce. Skandální příklad: při rozdělování 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187606
Nechat rozhodovat
městských zakázek rozhodují nejrůznější „laskavosti“. A můžete důvěřovat lékaři, který vám právě předepsal lék na snížení tlaku, když víte, že onen lékař i s chotí byl pozván farmaceutickou fir mou, která tento lék vyrábí, minulý měsíc do New Yorku – na „informační akci“, samozřejmě? Nová aplikace drogy abstinenční projevy odstraní rychle, ale ne trvale. Protože – jak jsme popsali – při neměnné dávce drogy účinek posupně klesá, zvyšují drogoví dealeři i uživatelé dávku, aby dosáhli dosavadního výsledku! Neexistují neškodné drogy. Každé užívání drog, i rozmazlování odměnami, není nic jiného než sebeničení. Proč asi tolik lidí cítí vyčerpání a vyhoření? Syndrom vyhoření je zcela – zdůrazňuji: zcela! – nezávislý na tom, co, kolik nebo jak dlouho děláme. Je výhradně výsledkem toho, že si uvědomujeme, jak nám život určuje někdo jiný, že se lidé cítí kontrolovaní, manipulovaní, bezmocní a nesvobodní. Dokonce i často zlehčovaná školní medicína při suzuje nejvyšší ohrožení infarktem lidem, kteří si stěžují na ztrátu autonomie a nedostatečnou kontrolu nad svou životní situací. Pocit kontroly nad vlastním životem je nejdůležitějším předpokladem fyzického i psychického zdraví. Výzkumy říkají, že lidé, kteří se cítí nezávislí, svobodní, sa mostatní a mají pocit, že si život řídí sami, jsou výrazně méně nemocní. Někteří volí ke své záchraně radikální cestu. „Vystoupí“, opustí zaběhnuté soukolí – nezřídka ruku v ruce se závistí ostatních. Vydají se na svou vlastní pouť, sejdou z vyšlapané cesty. Opět 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS187606