Výkon trestu odnětí svobody
Práva odsouzených
§ 28
které si vyžádají mnohonásobně delší léčbu, nebo mohou vést i k úmrtí. Zaměstnancem Vězeňské služby se rozumí jak příslušník, tak občanský pracovník Vězeňské služby (§ 3 odst. 3). K písm. f) 23. Povinnost oznámit okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti odsouzeného, spoluodsouzených nebo věznici je důležitá z hlediska prevence nežádoucích situací včetně tzv. mimořádných událostí, jimiž jsou např. útěk odsouzeného či vzpoura vězňů. Může se ale jednat i např. o zjištění závady na elektrickém zařízení, která by mohla vést k požáru, šikanu odsouzeného či spoluodsouzeného apod. K písm. g) 24. Opatřením, nezbytným k potlačení výroby, držení nebo zneužívání omamných a psychotropních látek a jedů ve věznici může být např. osobní prohlídka, prohlídka věcí, lékařské vyšetření, odběr krve, dechová zkouška, zákaz držení léků či jiných prostředků, které by mohly být zneužity k výrobě uvedených látek apod. K písm. h) 25. Povinnost dodržovat zásady hygieny zahrnuje zejména denní mytí, pravidelné holení a koupání a další běžné hygienické úkony (osobní hygiena) a dále i povinnost dbát o čistotu oděvu, ať již vlastního, či poskytnutého, a dalších výstrojních součástek i povinnost udržovat pořádek a čistotu v ložnicích a dalších prostorách věznice i v osobních věcech odpovídající hygienickým normám. Věznice je přitom povinna vytvořit náležité podmínky pro dodržování zásad hygieny (srov. např. § 17 odst. 4, § 21, § 48 odst. 1 ŘVTOS). K písm. i) 26. Důchodem ve smyslu tohoto ustanovení se rozumí důchod starobní, invalidní, vdovský a vdovecký a sirotčí (§ 4 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Výsluhový příspěvek a příspěvek za službu jsou plněními náležejícími po skončení služebního poměru. Výsluhový příspěvek je upraven v § 157 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a v § 132 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Příspěvek za službu je upraven v § 116 a násl. zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších předpisů. Příjmem podléhajícím dani z příjmu je kterýkoli z příjmů uvedených v § 3 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o příjmy: – ze závislé činnosti a funkční požitky, – z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti, – z kapitálového majetku, – z pronájmu, – ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. 27. Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený směnou (§ 3 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.). 93
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186574
Výkon trestu odnětí svobody
Práva odsouzených
§ 28
K písm. j) 28. Povinnost stanovená v tomto ustanovení je dále konkretizována v ŘVTOS. Výčet věcí, které si odsouzený může ponechat u sebe při nástupu do věznice, je stanoven v § 4 ŘVTOS. Podle § 4 odst. 4 ŘVTOS ostatní věci, které má odsouzený u sebe, včetně peněz a cenností, mu správa věznice na jeho žádost uloží. Doklady osobní totožnosti odsouzeného přebírá věznice vždy. K písm. k) 29. Výčet zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění je uveden v § 13 až § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Seznam zdravotních výkonů, které se ze zdravotního pojištění nehradí nebo se hradí jen za určitých podmínek, je uveden v příloze č. 1 k uvedenému zákonu. K odst. 3 30. Toto ustanovení obsahuje výčet činností, jejichž výkon je odsouzenému zakázán. Jedná se o činnosti, které jsou v rozporu s účelem trestu a které by mohly vést ke konfliktním situacím mezi odsouzenými či k ohrožení zdraví a života odsouzených nebo i zaměstnanců Vězeňské služby. K písm. a) 31. Zamezení styku s určitými osobami může být nezbytné či vhodné z hlediska dosažení účelu výkonu trestu odnětí svobody nebo zajištění bezpečnosti odsouzených. Nemusí se přitom jednat jen o navazování styků se spoluodsouzenými. V rozporu se zákonem mohou být i osobní styky se zaměstnanci Vězeňské služby, které se vymykají z rámce obvyklého vztahu mezi odsouzeným a zaměstnancem. K písm. b) 32. Stanoven je okruh věcí, jejichž výroba, přechovávání či konzumace se odsouzeným zakazuje. Jedná se o: – alkoholické nápoje a jiné návykové látky; alkoholickým nápojem jsou podle § 2 písm. g) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, lihovina, víno a pivo. Kromě uvedených se jím rozumí též nápoj, který obsahuje více něž 0,5 objemového procenta alkoholu. Jinými návykovými látkami se dle § 130 tr. zákoníku rozumí omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování; – předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku; může se jednat např. o zbraně, výbušniny, těkavé látky, výrobky v tlakových nádobách, mobilní telefon apod. (srov. též § 33 odst. 1 ŘVTOS); – předměty, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek anebo poškodit zdraví, např. potraviny podléhající rychlé zkáze, léčiva (srov. též § 33 odst. 1 ŘVTOS). 94
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186574
Výkon trestu odnětí svobody
Práva odsouzených
§ 28
K písm. c) 33. Stanoven je okruh tiskovin a materiálů, jejichž přechovávání a rozšiřování je odsouzeným zakázáno. Přechovávání je jakýkoliv způsob držení uvedených tiskovin a materiálů. Není nutné, aby je měl odsouzený přímo u sebe, postačí, že je má ve své moci.67 Rozšiřování je jakýkoli způsob šíření, zejména mezi ostatní odsouzené, ale např. i mimo vězení. Může spočívat především v prodeji, půjčování či darování, ale i v tvorbě, roznášce, umístění ve společných prostorách věznice apod. K písm. d) 34. Odsouzeným je zakázáno hrát hry o peníze, věci, služby nebo o jiné úkony, účastnit se loterií a jiných podobných her. Tento zákaz sleduje především předcházení konfliktních situací, plynoucích např. z neschopnosti dostát závazku z prohry či případného ponižování a šikany prostřednictvím služeb či jiných úkonů i prevenci gamblerství. Vztahuje se jak na běžné hry, nijak právem neregulované, tak na loterie a hry upravené zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 1 odst. 1 uvedeného zákona se loterií neb jinou podobnou hrou rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost určená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách. Demonstrativní výčet loterií a jiných podobných her je obsažen v § 2 zákona. Jedná se např. o peněžité a věcné loterie, číselné loterie, tomboly či různé druhy sázkových her, např. sázkové hry, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím sportovních výsledků. K písm. e) 35. Odsouzeným je zakázáno tetování, a to jak aktivní, tzn. tetovat sebe nebo jiného, či pasivní, tj. nechat se tetovat jinou osobou. Uvedený zákaz je veden snahou eliminovat nebezpečí nákazy HIV či hepatitidy. K písm. f) 36. Odsouzeným je zakázáno předstírat poruchu zdraví nebo se úmyslně poškozovat na zdraví. Uvedeným jednáním dochází ke zneužívání zdravotní péče. V takovém případě je odsouzený povinen nahradit zvýšené náklady střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení. K písm. g) 37. Možnost prodávat, směňovat a darovat věci, které má odsouzený ve věznici v držení, je podmíněna souhlasem Vězeňské služby. Může se jednat např. o potraviny, cigarety, kosmetiku, knihy apod. K odst. 4 38. Toto ustanovení upravuje postup vůči odsouzenému, který neoprávněně odmítá plnit své povinnosti. V duchu zásady přiměřenosti je preferováno použití mírnějších 67
Srov. přiměřeně Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až § 139. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, např. s. 1704.
95
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186574