Kapitola třetí
při výběru a vzor osobního dotazníku uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka z povolání, ve znění vyhlášky č. 413/2009 Sb. vyhláška č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě vyhláška č. 221/2007 Sb., kterou se stanoví kvalifikační předpoklady pro služební zařazení vojáků z povolání zaměstnanec Vojenské policie
zákoník práce
strážník obecní policie
zákoník práce vyhláška č. 418/2008 Sb., kterou se zákon o obecní policii provádí zákon o obecní policii vyhláška č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie
příslušník Vojenského zpravodajství
zákon o vojácích z povolání
příslušník Bezpeč- zákon o služebním nostní informační poměru služby
zákon o vojenském zpravodajství vyhláška č. 454/2002 Sb., kterou se stanoví doklady pro výběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka z povolání, ve znění vyhlášky č. 413/2009 Sb. vyhláška č. 103/2005 Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě vyhláška č. 221/2007 Sb., kterou se stanoví kvalifikační předpoklady pro služební zařazení vojáků z povolání zákon o Bezpečnostní informační službě vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů
80 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186209
Povinnosti příslušníků veřejných sborů
vyhláška č. 396/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění vyhlášky č. 407/2008 Sb. zákon o služebním příslušník Úřadu pro zahraniční sty- poměru ky a informace
zákon o zpravodajských službách vyhláška č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 396/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění vyhlášky č. 407/2008 Sb.
Služební poměr příslušníků veřejných sborů je specifickým poměrem, právní regulací, která dopadá na desetitisíce příslušníků veřejných sborů. Služební poměr má svá velká specifika, a to zejména z pohledu přijímání a ukončování služebního poměru a podmínek činnosti příslušníků (podmínek samotné služby). Uzavírání pracovního poměru a zejména přijetí do služebního poměru osob ve veřejných sborech je uskutečňováno zejména na základě posouzení jejich způsobilosti pracovat ve veřejném sboru a vůli k vysoké výkonnosti. Za základní požadavky se považují odbornost, nestrannost, loajalita, fyzická způsobilost a politická neutralita50. Pracovní poměr zaměstnanců veřejných sborů, zejména strážníků obecní policie, má své specifické postavení oproti dalším zaměstnancům státu i územní samosprávy51. Vztah státu k příslušníkovi veřejného sboru (příslušníkovi bezpečnostního sboru nebo vojákům z povolání) je dán historickou tradicí v obdobném měřítku již po druhé světové válce. Různě se měnil, zejména z pohledu zařazení jednotlivých sborů do úpravy služebního poměru, ovšem jeho podstata zůstala stejná neboli speciální úprava pracovního vztahu ke státu s řadou oprávnění a povinností. Obdobné úpravy jsou i v dalších státech Evropy (např. velice obdobná úprava existuje ve Slovenské republice). 50
51
Viz obdobně Hendrych, D. Správní věda – Teorie veřejné správy. 3. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, s. 163–164. Např. zvláštní úpravu mají úředníci samosprávných celků, a to zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
81 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186209
Kapitola třetí
3.11 Služební poměr příslušníka bezpečnostních sborů Služební poměr příslušníků tehdejšího Sboru národní bezpečnosti byl po dlouhé období upraven pouze rámcovým zákonem č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků. Podrobnosti týkající se práv a povinností příslušníků byly upraveny vnitřními předpisy, které vydal ministr vnitra. V návaznosti na kodifikaci pracovního zákonodárství (zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce) byl přijat zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Po roce 1989 došlo v právní úpravě služebního poměru k mnoha změnám. Jednalo se hlavně o reakci na odstředivé tendence v rámci tehdejšího federálního uspořádání našeho státu. Již v roce 1990 byly zahájeny práce na novém zákoně o služebním poměru, který měl být předpisem společným pro vznikající národní a federální policejní sbory. Práce na společném předpisu však byly posléze zastaveny a byly přeneseny do legislativních orgánů jednotlivých republik a federace. Výsledkem byla odlišná právní úprava vyplývající ze zákona č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákona č. 410/1991 Sb., o služebnom pomere príslušníkov Policejného zboru Slovenskej republiky, a ze zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.52 Problematika služebního poměru byla do 1. ledna 2007 upravena dosti různorodě, např. pro příslušníky policie zákonem č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (stejná úprava platila i pro příslušníky povolané ministrem vnitra k plnění úkolů Úřadu pro zahraniční styky a informace), nebo pro příslušníky hasičského záchranného sboru (časově se jednalo o úpravu nejmladší) zákonem o hasičském záchranném sboru; pro potřeby příslušníků celní správy v celním zákoně. Pro příslušníky Bezpečnostní informační služby byla zakotvena úprava služebního poměru v zákoně o Bezpečnostní informační službě. Z uvedeného vyplývá, že stávající právní úprava služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů byla dosti právně roztříštěná, a to jak po stránce věcné (nejednotně byla stanovena práva a povinnosti příslušníků bezpečnostních sborů), tak po stránce formální (různé formy právních 52
Tomek, P. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s komentářem k 1. 1. 2007. 1. vyd. Olomouc : Anag, 2007, s. 7.
82 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186209