Právní úprava služeb elektronických komunikací
– Vyšší bezpečnost při využívání komunikačních sítí, zejména díky novým nástrojům v boji proti spamům, virům a dalším kybernetickým útokům. – Nové rozdělení radiového spektra – základního zdroje všech bezdrátových komunikačních služeb – s cílem urychlit investice do nových infrastruktur a zajistit „přístup k širokopásmovému připojení pro každého“. Ve venkovských oblastech EU má přístup k širokopásmovému připojení průměrně cca 72 % obyvatelstva. Komise chce překlenout tuto „digitální propast“ kvalitnější správou rádiového spektra a uvolnit spektrum pro bezdrátové širokopásmové služby v oblastech, kde je budování nové optické infrastruktury příliš nákladné. Přechod z analogového televizního vysílání na digitální uvolní podstatnou část rádiového spektra (tzv. digitální dividendu), již bude možno využít. – Lepší regulace v oblasti elektronických komunikací uvolněním těch segmentů trhu, kde opatření EU na otevření trhu již zvýšila hospodářskou soutěž. To umožní Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům zaměřit se na hlavní problémy, např. na trh s širokopásmovým připojením. – Nezávislejší dozor pro zaručení spravedlivé regulace v zájmu spotřebitelů. Regulátoři elektronických komunikací jsou příliš často napojeni na největší operátory, kteří zůstávají v mnohých zemích částečně ve státním vlastnictví. Reforma EU v oblasti elektronických komunikací usiluje o posílení nezávislosti vnitrostátních regulátorů jak na operátorech, tak na státních orgánech. Nové právní předpisy přinášejí změny jak pro operátory elektronických komunikací, tak pro jednotlivé spotřebitele. Vnitrostátní regulační úřady například získají pravomoc stanovit minimální požadavky na kvalitu služeb s cílem zabránit zhoršení jejich kvality, zamezit překážkám provozu v síti a odstranit jeho zpomalování. Spotřebitelé, kteří si objednají služby poskytující připojení k veřejné komunikační síti nebo veřejně dostupným službám elektronických komunikací, a jiní koncoví uživatelé, kteří o to požádají, budou mít právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podniky, které takové služby nebo připojení poskytují. Větší roli bude hrát také bezpečnost osobních údajů, kdy narušení jejich bezpečnosti bude operátor povinen oznámit vnitrostátnímu orgánu a v některých případech i samotnému účastníkovi. Vzhledem k rostoucímu významu Internetu je klíčové zajištění možnosti dostatečně kvalitního a dostupného přístupu pro ty, kteří chtějí nové technologie využívat. Proto je třeba vytvořit podmínky, jež podpoří investice do sítí příští generace. Tomuto cíli by měly sloužit konkrétní změny v právních předpisech, které díky sdílení rizik investic do nových sítí podpoří tržní 87 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186158
Kapitola 7
soutěž, investice a inovace. Další klíčovou změnou je možnost společného využití infrastruktury s cílem snížit náklady na poskytování nových služeb. Reforma předpisového rámce pro elektronické komunikace nesmí v žádném případě znamenat odstup od původní myšlenky regulačního rámce z roku 2002, jehož cílem bylo dosáhnout postupného, regulací podpořeného a institucionálně zajištěného procesu přechodu do prostředí spravedlivé a rovné hospodářské soutěže bez nutnosti regulace ex ante. Nebezpečný průlom do této zásady (o kterou se státní správa a regulace elektronických komunikací v celé EU opírá) byl zaznamenán v Polsku a České republice, v českém případě konkrétně v tzv. technické novele zákona o elektronických komunikacích.76 Zásadu, že regulovat lze pouze ty trhy sítí a služeb elektronických komunikací, na nichž dosud není zajištěna plná hospodářská soutěž, je bezpodmínečně nutné zachovat. Opak by znamenal popření dosavadního vývoje regulace elektronických komunikací (telekomunikací), který se postupně vytváří již od druhé poloviny osmdesátých let. Předpisový rámec z roku 2002 spočinul na pevném základě, jímž byl požadavek postupného přechodu z prostředí odvětvové regulace ex ante do prostředí volné hospodářské soutěže s pravidly ex post. Reforma z roku 2009 však regulační pravidla upevňuje utužujícím způsobem, který spíše předpokládá nejen zachování regulace ex ante, ale hrozí přímými zásahy do hospodářské soutěže, nikoli na základě pravidelných analýz relevantních trhů (což je základ sektorově orientované regulace), ale také dalšími zásahy pomocí „nápravných opatření“, které se o výsledky těchto analýz neopírají a představují produkt rigidního přístupu, který prosazuje Evropská komise. I z tohoto důvodu vzbudilo velkou pozornost zřízení evropského úřadu pro trh elektronických komunikací BEREC, který má napomoci zajistit rychlé a účinné provedení reformy, především to, že důležité komunikační služby (např. Internet, roaming datových služeb, používání mobilních telefonů v letadlech a na lodích a podnikatelské služby přesahující hranice jedné členské země) budou jednotně upraveny ve všech 27 členských státech EU. Nový evropský úřad má za úkol zajistit účinnější plnění funkcí, než tomu bylo u Skupiny evropských regulačních orgánů (ERG) a Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Nový úřad je odpovědný Evropskému parlamentu a zahrnuje Sdružení regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací tvořené Radou vnitrostátních 76
Zákon č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
88 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186158
Právní úprava služeb elektronických komunikací
regulačních orgánů všech členských států EU a navazuje tak na dosavadní práci Skupiny evropských regulačních orgánů (ERG). Nově zřízené Radě regulačních orgánů BEREC poskytuje administrativní a odbornou pomoc nově zřízený Úřad, jako subjekt Společenství, který má právní subjektivitu. Úřad tvoří řídící výbor a správní ředitel. Aspiruje ale také na zásahy do vnitrostátní regulační praxe a má tak ambici sehrávat roli evropského kvazi „super-regulátora“ v době, kdy je ale v objektivním zájmu jednotného trhu opačný postup, tj. rychlý a důsledný přechod k soutěžním pravidlům. Všechny členské státy Evropské unie nyní stojí před složitým, rozsáhlým a odpovědným úkolem: implementovat nově přijaté právní předpisy transponované do vnitrostátních právních předpisů v každodenní praxi. Reforma sama by mohla též jednak podnítit seriózní, politicky nepodbarvenou a skutečně odbornou a fundovanou diskuzi o vzniku a o dobrém fungování jednotného regulátora elektronických komunikací, jednak v právní vědě přispět k diskuzi, zda nejsme svědky formování nového právního odvětví, které integrálně propojuje dosud oddělené a ke škodě věci roztříštěné právní předpisy pro oblasti informačních a komunikačních systémů, informačních technologií a zpracování dat, sítí a služeb elektronických komunikací a obsahu těchto služeb, audiovizuálních mediálních služeb, služeb informační společnosti a elektronického obchodu a Internetu jako globálního informačního a komunikačního systému. Některé souvislosti mezi dvěma pojmy, které používá evropské právo v předpisovém rámci elektronických komunikací, zaslouží podrobnější porovnání v souvislosti s tímto zákonem a s jinými právními předpisy českého práva. Jde o pojmy: a) služba elektronických komunikací a b) služba informační společnosti.
7.4.1 Služba elektronických komunikací Službu elektronických komunikací definuje zákon o elektronických komunikacích (§ 2): „n) službou elektronických komunikací [se rozumí] služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím 89 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186158