98 / Geografie turismu – mimoevropská teritoria
1930 se moci chopil Rafael Trujillo Molina, který byl pro svoji nemilosrdnou diktaturu roku 1961 zavražděn. Po lidovém povstání a intervenci USA v roce 1965 byl postupně obnoven demokratický režim. Po demokratizaci politické scény se tato země začala rychle rozvíjet. Za svůj hospodářský rozkvět vděčí turismu, dále zemědělské produkci (zejm. cukrová třtina, rýže, maniok, ovoce, tabák) a potravinářskému a hutnímu průmyslu. Zemědělství se v Dominikánské republice podílí 6,7 % na HDP (14,6 % na zaměstnanosti), průmysl 26,1 % na HDP (23,3 % na zaměstnanosti) a služby 67,2 % na HDP (63,1 % na zaměstnanosti).
Počet obyvatel se za posledních padesát let více než zdvojnásobil a dosáhl výše 10 mil., 65 % z nich žije ve městech. Přes 95 % obyvatel jsou křesťané, většina římskokatolického vyznání. Dá se říci, že Dominikánci jsou přátelští, laskaví, vždy ochotní pomoci, temperamentní a mají smysl pro humor. Nikdy nikam nespěchají, na všechno mají dost času. Dobře si uvědomují, že turismus je jedním z nejdůležitějších odvětví, a k cizincům se tudíž chovají hezky. Dominikánci jsou všeobecně velice tolerantní národ a jejich životním motem je „žít a nechat žít“.
Lokalizační předpoklady turismu Země má velmi dobré lokalizační předpoklady přírodního charakteru. Na tak malou rozlohu, jakou ostrov zabírá, má nesmírně rozmanitou a bohatou přírodu (první místo v biodiverzitě v karibské oblasti). Kromě zón věčného sněhu jsou na území zastoupena všechna klimatická pásma a tím také nejrozmanitější druhy vegetace podle zeměpisné výšky dané oblasti: od tropické džungle až po rozsáhlé piniové lesy v horách. Na jihozápadě země najdeme oblasti s kaktusovými porosty. Nejrozšířenější po celé zemi jsou nejrůznější druhy palem. Dominikánská republika je díky svým bělostným plážím, tyčícím se palmám a blankytně modrému moři považována za jednu z nejromantičtějších destinací na světě. Nabízí možnosti pro sportovní i dobrodružné aktivity. Mezi vyhledávané oblasti pro adrenalinové sporty patří Jarabacoa a Constanza. Mezi vyhlášená přímořská letoviska patří při pobřeží Karibského moře Punta Cana, Baní, Azua, Barahona, Pedernales a při pobřeží Atlantského oceánu Puerto Plata, Cabarete a poloostrov Samaná, který je vhodný i pro provozování vodních sportů. Součástí Atlantského oceánu je jezero Enriquillo, které je největším jezerem v Karibiku a zároveň i nejníže položeným místem oblasti. Zároveň se jedná o jediné slané jezero na světě, ve kterém žijí krokodýli. V Dominikánské republice bylo zřízeno 14 národních parků a 9 přírodních rezervací. Patří mezi ně např. park Nacional Monte Cristi (suché oblasti, slaniska i ostrovy s ptačími koloniemi), který najdeme západně od města San Fernando de Monte Cristi. Patří k němu sedm ostrovů Siete Hermanos v zátoce Monte Cristi. V letovisku Puerto Plata se nachází park Nacional Isabel de Torres (Kristova hora, botanická zahrada), na jehož vrcholek ve výšce 800 m nás vyveze lanovka. V pohoří Kordillery se nachází park Nacional Armando Bermúdez. Vyšplhat v něm můžeme na nejvyšší vrcholky celého Karibiku: 3175 m vysoký Pico Duarte, 3097 m vysoký La Pelona, 3039 m vysoký La Loma Rucilla a 2760 m vysoký Yaque. Místní mírné pásmo je tvořeno piniovými lesy a deštnými lesy se stromovými kap-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186062
Region Amerika z hlediska geografie turismu / 99
radinami a divokými papoušky. V zimě tady noční teploty klesají pod bod mrazu. Od r. 1982 je v zemi zakázáno kácet stromy. Santo Domingo de Guzmán je hlavní a nejstarší město Dominikánské republiky. Bylo založeno již roku 1498 španělskými kolonizátory. Do historie vstoupilo jako první město založené Španěly v Novém světě, přezdívalo se mu „vstupní brána do Karibiku“. Jeho historické jádro, nazývané Zona Colonial, bylo roku 1990, jako jediné v zemi, zapsáno na Seznam UNESCO. Nalezneme zde nejstarší katedrálu, pevnost a univerzitu, které byly na americkém kontinentu založeny, a to již v 16. století, i dům rodiny mořeplavce Kolumba. Zajímavé je i Muzeum jantaru19 nebo Malecon – přímořská promenáda. Nedaleko města La Romana (jedno z nejlépe prosperujících měst země s největším cukrovarem v zemi a přístavem) leží dvě turistické lokality mající společného tvůrce pana Charlese Bluhdorna, který přišel s nápadem a investicemi v 70. letech. Prvním je Altos de Chavón, „městečko umělců“, které je replikou italské vesnice ze 16. století, a druhým je Casa del Campo, nejluxusnější rekreační středisko Dominikánské republiky. V každém městě najdeme katolický kostel a svaté patrony, jejichž slavnosti (fiestas patronales) se slaví každý rok. Koncem února až začátkem března je Dominikánská republika dějištěm karnevalových oslav a posledních čtrnáct dní v červenci pak patří oslavě dominikánského národního tance – festivalu merengue. Oblíbené jsou zde i kohoutí zápasy.
Realizační předpoklady turismu Dominikánská republika provozuje jedenáct velkých námořních přístavů a nový megapřístav v Santo Domingu. Silniční síť je v zemi dobře rozvinutá a je v celkové délce 19 705 km. V zemi je pouze 142 km železnic. Z celkového počtu 36 letišť jich je 16 se zpevněným povrchem a 8 z nich jsou mezinárodní letiště s průměrem 20 letů do USA a Evropy denně. Zahraniční turisté při cestě do Dominikánské republiky nejčastěji využívají leteckou dopravu (90 %). V Dominikánské republice je možné se ubytovat v hotelech, vč. těch nejluxusnějších, penzionech, apartmánech i ve studentských rezidencích. Další možností je i Surf kemp v Cabarete. Na rozdíl od mnoha jiných exotických zemí však architekti při stavbě hotelů dbají na to, aby se nedotkli architektonického a krajinného rázu země. Najdeme zde 676 zařízení hotelového typu. Dominikánská republika je geograficky velmi pestrá země. Kromě úžasných bílých pláží zde nalezneme i nejvyšší horu karibské oblasti, Pico Duarte, která se vypíná více než tři tisíce metrů nad hladinu moře. Důsledkem rozmanitého reliéfu krajiny je nerovnoměrné rozložení srážek nad ostrovem, které zas podává vysvětlení pro neobyčejnou bohatost tamní flóry. V Dominikánské republice se proto kromě obligátních palmových hájů můžeme setkat i s bujným tropickým lesem, savanou i borovými lesy. Mezi hlavní destinace patří Santo Domingo, La Romana, Altos de Chavón či národní parky.
19 Karibský jantar je známý svou nesmírnou škálou odstínů a barev a na rozdíl od baltského, který pochází z pryskyřice jehličnatých stromů, má svůj původ v prehistorickém listnatém stromu zvaném algarrobo.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186062
100 / Geografie turismu – mimoevropská teritoria
3.5.7 Portoriko „Vysoké palmy klenoucí se nad plážemi bílého písku, průzračné namodralé vody s korálovými útesy, rum či rumový koktejl popíjený na terase příjemného hotýlku – to je ten pravý Karibik, oblíbený tropický sen cestovatelů. Neváhejte a navštivte Portoriko, tento malý kousek Spojených států, který si stále drží a uchovává svůj temperament.“ [26]
Selektivní předpoklady turismu Portoriko je samosprávným přidruženým územím USA v čele s americkým prezidentem, zastupovaným guvernérem. Tvoří jej stejnojmenný ostrov a několik menších ostrovů ležících v severovýchodním Karibiku. V koloniálních dobách tamní dění nejvíce ovlivňovali Španělé, kteří po porážce ve španělsko-americké válce na konci 19. století území podstoupili USA. Portoriko je vyspělým státem a díky ekonomice úzce napojené na USA se jedná o nejbohatší zemi karibské oblasti. Počet obyvatel je téměř 4 mil. a 99 % z nich žije ve městech. Úředními jazyky jsou španělština a angličtina, ale většina obyvatel mluví pouze španělsky. Převažuje římskokatolické náboženství. Portoriko se tedy na rozdíl od jiných ostrovů Karibiku rychle ekonomicky rozvíjí s postavením volně přidruženého státu USA. Zemědělství se v Portoriku podílí 1,0 % na HDP (2,1 % na zaměstnanosti), průmysl 45,0 % na HDP (19,0 % na zaměstnanosti) a služby 54,0 % na HDP (79,0 % na zaměstnanosti).
Ačkoliv ostrov nemá vlastní suroviny, vznikly zde rafinerie na zpracování venezuelské ropy a navazující zpracovatelská odvětví. Industrializace země zahrnuje i zpracování zemědělských surovin a elektronickou výrobu provázanou s finální produkcí v USA. Významný zdroj příjmů ekonomiky představuje i turismus. Ročně Portoriko navštíví 3,7 mil. turistů, nejvíce z USA. Průměrná doba přenocování zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních se pohybuje okolo 2,6 noci a hlavním účelem pobytu jsou rekreace a prázdninové cesty.
Lokalizační předpoklady turismu Krajina Portorika je velmi rozmanitá: najdeme zde tropický deštný prales, jeskyně, nádherné pobřeží s udržovanými plážemi. Panuje zde tropické podnebí s častým výskytem hurikánů. Ostrov Mona je přírodní rezervací s názvem Ila de Mona Nature Reserve (pro návštěvu je nutné získat povolení od Oddělení přírodních zdrojů – Department of Natural Resources). Jeho původními obyvateli byli Tainové, kteří zde po sobě zanechali v jeskyních hieroglyfy a četné nástěnné malby. Mnohé z těchto jeskyní jsou ukryty v 60 metrů vysokých útesech tyčících se nad pobřežím ostrova. K jeskyním, které jsou dnes přístupné návštěvníkům, patří La Esperanza, El Gato a La Negra. Chloubou Mony jsou také nedotčené korálové útesy bohaté na podmořský život vybízející k potápění. Ostrov Culebra je obklopen skalnatými útesy a ostrůvky a asi ze 40 % je tvořen rezervací Culebra National Wildlife Refude. Nejznámější a pravděpodobně i nejkrásnější pláží nejen
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS186062