Změny pracovního poměru
§ 41
hranicí 30 pracovních dnů v kalendářním roce. V této lhůtě by měla být vyjasněna otázka dalšího setrvání a pracovního zařazení zaměstnance. Zaměstnanec obdrží pouze mzdu (plat) náležející za výkon práce, na kterou byl převeden. Uvedený důvod převedení na jinou práci může být použit také v případech, kdy je třeba obnovit zkoušky (např. svářečské, elektrikářské), které jsou předpokladem pro výkon práce zaměstnance. K odst. 3 a 4 8. Kromě případů uvedených v odst. 2, kdy celková doba převedení na jinou práci je limitována (délkou výpovědní doby, trváním trestního řízení, 30 pracovními dny), může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby, je-li to třeba k odvrácení mimořádné události, živelní událost nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků. Pokud byl zaměstnanec převeden na jinou práci, za kterou náleží nižší mzda (plat), přísluší mu po dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. K odst. 5 9. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj (§ 207) nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, je převedení na jinou práci podmíněno jeho souhlasem. V případě, že zaměstnanec s převedením souhlasil, a za práci, na níž byl převeden, přísluší nižší mzda, než dosahoval před převedením, přísluší mu po dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahovat před převedením. 10. Pokud zaměstnanec nebude s převedením na jinou práce v uvedených případech souhlasit nebo ho zaměstnavatel převést nemůže, jde o překážku v práci, při níž náleží zaměstnanci v případě nezaviněného prostoje náhrada mzdy (platu) ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku a v případě nepříznivých povětrnostních vlivů či živelní události ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. K odst. 6 a 7 11. Zaměstnanec nemůže být převeden na práci, pro kterou nemá zdravotní způsobilost a schopnosti. Vzhledem k tomu, že po odpadnutí důvodů (uplynutí doby) převedení je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance pouze podle pracovní smlouvy (nedohodnou-li se na její změně), musí si zaměstnanec, který trvá na návratu na původní práci a na stejné pracoviště, tuto podmínku se zaměstnavatelem výslovně sjednat. Judikatura: Preradením v práci37 sa rozumie zmena pracovného pomeru spočívajúca v tom, že zamestnávateľ uloží zamestnancovi také práce, ktoré nespadajú pod druh prác, ktoré je zamestnanec povinný konať na základe pracovnej zmluvy alebo právneho predpisu, pričom nedochádza k zmene účastníkov pracovného pomeru. (NS Cz 305/59, R 23/1960)
37
Nyní jde o převedení na jinou práci.
73 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185991
§ 41
Pracovní poměr
Splní-li organizace povinnost uloženou jí v ustanovení § 37 odst. 4 zákoníku práce,38 nese pracovník převedený na jinou práci z důvodu ustanovení § 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce39 bez nároku na náhradu případnou újmu záležející v poklesu výdělku (v rozdílu mezi původním výdělkem a výdělkem při jiné práci). Nesplní-li organizace povinnost uloženou jí v ustanovení § 37 odst. 4 zákoníku práce,40 nenáleží pracovníkovi náhrada mzdy určená se zřetelem na průměrný výdělek (vypočtený podle § 30, 31 vl. nař. č. 66/1965 Sb.41), ale se zřetelem na pravděpodobný výdělek, kterého by pracovník dosáhl, kdyby vykonával jinou vhodnou práci (ve smyslu § 37 odst. 4 zákoníku práce42). (NS ČSR 8 Cz 42/69, R 68/1970) I když pracovník mohl uplatnit žalobou nárok za zaplacení náhrady mzdy při neplatném převedení na jinou práci, není tím vyloučeno, že má naléhavý právní zájem na určení [§ 80 písm. c) o. s. ř.], že jeho převedení na jinou práci je neplatné. (NS ČSR 3 Cz 33/71, R 26/1972) Jinou pro pracovníka vhodnou prací se rozumí práce odpovídající zdravotnímu stavu, schopnostem, a pokud možno i kvalifikaci pracovníka (srov. § 37 odst. 4 zákoníku práce43). Jde tedy o práci, kterou je pracovník vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, schopnostem a kvalifikaci schopen vykonávat. Z toho, že jiná vhodná práce má odpovídat pokud možno i kvalifikaci pracovníka, je nutno dovodit, že takovou prací je třeba rozumět především práci odpovídající kvalifikaci pracovníka a teprve potom (není-li pracovní místo odpovídající kvalifikaci pracovníka volné) práci, která odpovídá pokud možno nejvíce kvalifikaci pracovníka, a posléze (není-li volné ani pracovní místo odpovídající co nejvíce kvalifikaci pracovníka) práci, pro kterou se zvláštní kvalifikace nevyžaduje. (NS ČSSR Cpjf 104/74, R 51/1975, str. 270–271) V případě neplatného převedení pracovníka na jinou práci (přeložení) může se pracovník především domáhat určení, že převedení na jinou práci (přeložení) je neplatné. Jde tu o určovací žalobu, která se neopírá o speciální ustanovení zákoníku práce; nejde tedy o žalobu, s níž by zákon jako s právním prostředkem a s jeho právními účinky počítal a kdy by tedy nebylo třeba prokazovat existenci naléhavého právního zájmu. Právním podkladem této určovací žaloby je ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř.; musí proto pracovník ve sporu tvrdit a prokazovat existenci naléhavého právního zájmu. Naléhavý právní zájem je dán tím, že trvání pracovního poměru za určitých pracovních podmínek (tj. za předpokladu výkonu určitého druhu práce, popřípadě výkonu určité funkce na určitém pracovním místě) se obrazí v celé řadě nároků, které pracovník má jako důsledek pracovního poměru sjednaného za těchto podmínek [nárok na mzdu nebo náhradu mzdy, peněžitá náhrada dovolené za zotavenou, nároky podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců (ve znění předpisů tento zákon doplňujících a pozměňujících)44, nároky podle zákona o důchodovém zabezpečení aj.], a dále i v tom, že pracovník má zájem na výkonu určité práce odpovídající jeho kvalifikaci. Naléhavý právní zájem bude tu zpravidla dán. (S III, str. 34–35) Nárok na náhradu mzdy pracovníka, který byl neplatně převeden na jinou práci (přeložen), nemůže být posuzován ani analogicky podle ustanovení § 61 zákoníku práce.45(S III, str. 35)
38 39 40 41 42 43 44 45
Nyní v ustanovení § 41 odst. 6. Nyní srov. ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) a b). Nyní v ustanovení § 41 odst. 6. Nyní srov. ustanovení § 352 až 354. Nyní ve smyslu § 41 odst. 6. Nyní § 41 odst. 6. Nyní podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Nyní podle ustanovení § 69.
74 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185991
§ 42
Změny pracovního poměru
Dosažení nejvyšší přípustné expozice není způsobilým důvodem k převedení na jinou práci [§ 37 odst. 1 písm. a) zákoníku práce46] nebo k rozvázání pracovního poměru [§ 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce47], jestliže ještě před provedením některého z těchto opatření bylo lékařským posudkem nebo rozhodnutím orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení stanoveno, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, jestliže byla u zaměstnance zjištěna nemoc z povolání, pro kterou tuto práci nesmí dále konat, nebo jestliže bylo stanoveno, že dosavadní práci nesmí dále konat pro ohrožení nemocí z povolání; to platí i tehdy, jestliže zaměstnanec dosáhl nejvyšší přípustné expozice v době před vydáním příslušného lékařského posudku (rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení). Kdyby přesto převedení na jinou práci nebo rozvázání pracovního poměru bylo odůvodněno dosažením nejvyšší přípustné expozice, je třeba při zkoumání příčin ztráty na výdělku zaměstnance vycházet z příslušného lékařského posudku (rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení). (NS 21 Cdo 1925/99, R 38/2001) Související ustanovení: § 44 – Společná ustanovení o změnách pracovního poměru a návrat do práce, § 45 – převedení na žádost zaměstnance, § 46 – projednání převedení zaměstnance s odborovou organizací, § 52 – výpovědní důvody, § 56 odst. 1 písm. a) – okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem, § 139 – mzda nebo plat při výkonu jiné práce, § 207 – překážky na straně zaměstnavatele, § 239 – převedení zaměstnankyně na jinou práci, § 347 – ohrožení nemocí z povolání a pojem karantény, § 380 – pojem pracovního úrazu Související předpisy: §53-69 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, – nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, – vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště zakázané těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, – § 42 zákona č. 187/2006, o nemocenském pojištění Literatura: Halířová, G. Ochrana těhotných žen a matek při změně pracovního poměru. Právní rozhledy, 2003, č. 11. Předpisy práva Evropských společenství: Směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň Mezinárodní smlouvy: Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 171
§ 42 Pracovní cesta (1) Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal. 46 47
Nyní § 41 odst. 1 písm. b). Nyní § 52 písm. d).
75 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185991