ZPŮSOBILOST K VÝKONU ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍ …
pracovnících, logickým výkladem za použití argumentu a maiori ad minus137 lze dovodit, že se vztahuje i na pomocné zdravotnické pracovníky.
Q
3.4 Obsah výkonu povolání a jeho samostatnost
Obsah každého zdravotnického povolání, tedy činnosti, ke kterým jsou tito zdravotničtí pracovníci způsobilí, je základním, obecným způsobem definován vždy u dané profese v zákonech o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání. Pro podrobnější vymezení činností je pak v obou zákonech o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání zmocnění Ministerstva zdravotnictví k vydání prováděcího předpisu. V případě nelékařských zdravotnických povolání byla do března roku 2011 tímto předpisem vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Její novela byla připravována již od roku 2007; byla zahájena ještě před účinností novely č. 189/2008 Sb. Přesto ji Ministerstvo zdravotnictví vydalo až v březnu 2011 jako zcela novou vyhlášku (přestože ve větší části je totožná se svou předchůdkyní), což přinášelo po dlouhou dobu problémy zejména z hlediska chybějící úpravy profesí zakotvených až novelou v roce 2008 (adiktolog, biotechnický asistent a zrakový terapeut) a dále vzhledem k vydání nového nařízení vlády o specializacích nelékařských zdravotnických povolání, které některé obory zavádí nově. Obsah výkonu těchto povolání byl tedy stanoven se značným zpožděním až (současnou) vyhláškou o činnostech. Prováděcí právní předpis, který má stanovit činnosti lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nebyl dosud vydán, a ani nebyl rozeslán do připomínkového řízení. Pro stanovení obsahu lékařských povolání, respektive jejich činností, lze subsidiárně využít vyhlášku o minimálních požadavcích na lékařské obory, pro stanovení činností ostatních specializačních oborů pak vzdělávací programy, které Ministerstvo zdravotnictví pro tyto obory zveřejňuje ve svém věstníku. Zdůrazňujeme však, že jde pouze o podpůrnou aplikaci pro překlenutí nenaplněného zmocnění, které je vzhledem ke své formě problematické, zejména při aplikaci vzdělávacích programů. Stanovení obsahu povolání, respektive činností, zákony o způsobilosti, jejich prováděcími předpisy, zejména vyhláškou o činnostech, a dalšími dokumenty nelze zaměňovat s katalogem prací. Oba právní předpisy mají zcela odlišný účel a oba jsou platné a účinné. Oprávnění jednotlivých zdravotnických povolání k výkonu jednotlivých činností (kompetencí) lze dovozovat 137
Argument logického výkladu práva, který znamená „od většího k menšímu“.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185561
ZPŮSOBILOST K VÝKONU ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍ …
pouze z právní úpravy vztahující se k regulaci výkonu povolání, tedy z již uvedených předpisů. Náplně práce lze stanovovat tedy pouze v souladu s touto právní úpravou. Účelem katalogu prací je pak stanovit zařazení konkrétních pracovníků odměňovaných platem do správné platové třídy. Pokud by tedy tyto předpisy nebyly zcela v souladu, je pro stanovení kompetencí zdravotnických pracovníků rozhodující právní úprava zákonů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povoláních, respektive jejich prováděcích předpisů. U oborů, u nichž došlo ke změně označení odbornosti, je nutné připomenout, že i absolventi zrušených oborů středních či vyšších zdravotnických škol užívají nyní nové označení odbornosti (např. dřívější ženská sestra je bez dalšího považována za porodní asistentku, rehabilitační pracovník za fyzioterapeuta apod.). Za výkon povolání se však považuje i výkon povolání podle dříve platných předpisů a pod tedy platným označením odbornosti názvem, tedy např. za výkon povolání nutričního terapeuta se považuje i výkon povolání dietní sestry, obdobně se postupuje u dalších oborů, např. u všeobecných sester se započítává výkon povolání zdravotní nebo dětské sestry. Vyhláška o činnostech stanovuje činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků, včetně specialistů, jako maximum, kterým může zaměstnavatel příslušného zdravotnického pracovníka pověřovat. Není zde (zejména u nelékařských povolání) přímá vazba na stupeň vzdělání; stejné činnosti má např. fyzioterapeut se středoškolským, vyšším odborným i vysokoškolským vzděláním. Naopak v případě získání specializované způsobilosti může nastat situace, kdy středoškolsky vzdělaný zdravotnický pracovník bude mít způsobilost k výkonu náročnějších činností než absolvent vysoké školy bez specializované způsobilosti. Pracovněprávní předpisy pak stanoví, do které platové třídy bude zdravotnický pracovník na základě nejnáročnějších vykonávaných činností zařazen.138 Ani zde však není absolutní vazba na dosažený stupeň vzdělání, primární jsou činnosti, kterými je pracovník pověřován (dále kap. 8.5.3). Existence vyhrazených (regulovaných) činností zdravotnických pracovníků neznamená, že by je zaměstnavatel nemohl pověřovat i jinými činnostmi, pokud tyto činnosti jsou „neregulované“, tedy jejich výkon není podmíněn získáním určité odborné způsobilosti, popřípadě dalšími podmínkami (k pojmu regulace povolání viz také kap. 1.3). Na druhou stranu nelze ani dovodit nárok zaměstnance být pověřován všemi činnostmi, které jsou v citované vyhlášce uvedeny.
138
3
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185561
ZPŮSOBILOST K VÝKONU ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍ …
Z hlediska praxe je velmi významné striktní rozlišování mezi samostatnými a nesamostatnými kategoriemi zdravotnických pracovníků, respektive mezi těmi, kteří pracují samostatně či tzv. bez odborného dohledu a těmi, kteří svou činnost vykonávají pod odborným dohledem. Zákon o lékařských povoláních rozlišuje samostatný výkon povolání, samostatný výkon vyhrazených činností (oboje viz kap. 3.4.1.1) a výkon povolání pod odborným dohledem (kap. 3.4.1.2). Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních doplněný vyhláškou o činnostech rozlišuje výkon povolání bez odborného dohledu a bez indikace (tedy zcela nezávislý výkon povolání), výkon povolání bez odborného dohledu s indikací lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, popřípadě jiného zdravotnického pracovníka (kap. 3.4.2.1),139 výkon povolání pod odborným dohledem140 (kap. 3.4.2.2) a výkon povolání pod přímým vedením (kap. 3.4.2.3). Zejména v případě nelékařských zdravotnických pracovníků je nutné odlišit režim poskytování zdravotní péče a režim úhrady této péče z veřejného zdravotního pojištění. Zatímco obecně mohou nelékařští zdravotničtí pracovníci zdravotní výkony v rozsahu stanoveném vyhláškou o činnostech provádět i bez indikace lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, podle zákona o veřejném zdravotním pojištění indikaci lékaře potřebují k tomu, aby jakékoli nelékařské výkony byly hrazeny pojišťovnou. Podmínění úhrady indikací lékařem je tak prvkem spíše ekonomické nežli odborné regulace. Pro výkon povolání bez odborného dohledu nelékařských zdravotnických pracovníků je nutné nejen splnit požadavky na vzdělání, ale rovněž získat osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu („registraci“), tj. kromě splnění předepsaného kvalifikačního, popřípadě specializačního vzdělání prokázat rovněž celoživotní vzdělávání a výkon povolání v zákonem stanoveném rozsahu (kap. 3.5.4). Splnění podmínek pro výkon povolání bez odborného dohledu nelékařských zdravotnických pracovníků zkoumá v rámci řízení o vydání osvědčení Ministerstvo zdravotnictví. Splnění těchto podmínek se tedy vždy prokazuje tímto osvědčením, nelze je nahradit vlastním posouzením vzdělání a dalších podmínek zaměstnavatelem či krajským úřadem v rámci registrace nestátního zdravotnického zařízení. Vzhledem k presumpci správnosti správních rozhodnutí není třeba 139
140
Výkon povolání na základě indikace jiného nelékařského zdravotnického pracovníka vyplývá pouze z vyhlášky o činnostech, např. podle § 21 odst. 2 radiologický technik provádí vymezené činnosti na základě indikace radiologického fyzika. Opět nemusí jít pouze o lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, např. § 7 odst. 6 vyhlášky o činnostech uvádí výkon vymezených činností radiologického asistenta pod odborným dohledem radiologického fyzika, obdobně zdravotní laborant podle § 8 odst. 3, sestra dohlíží na činnost zdravotnického asistenta, ošetřovatele či sanitáře.
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185561