Neposlouchala. Brouzdala se nahoře po Petříně, listí měla až po kotníky, až po kolena, ale jako by ho nikdy nemělo být dost, padalo jí další k nohám. Vzduch byl tak čistý, že až sem slyšela vyznání houslisty z Karlova mostu. – Brzy vyjdou hvězdy, řekla a Hlavata byl rád, že protrhla mlčení. – Příště to zkusíme letadlem, zašeptala mezi usínáním a přitom cítila, jak ji ty její kořeny drží a svazují, musela by je přesekat. – A já to nakonec udělám, zastýskla si. Vzal jí z dlaně hrnek se zbytkem vychladlého čaje… – Tomu nevěřím… a něžně ji přikryl.
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185342
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185342
XIII. V poušti Když září slunce, změní se barva pouště, hloubka a síla zlaté a hnědé… Jerry si přečetl poslední záznam v deníku, postavil před sebe hrnek vychladlé kávy a bez přechodu napsal: Ta holka je cvok. Žádnej doktor nebude lhát, když jí na to vystaví potvrzení. Hrůza, když si pomyslím, že jsme sourozenci, že jsem moh dopadnout taky tak. Taky jsem si teď moh krásně stejskat a cejtit se bez domova, to znamená bez půdy a bez kořenů. Ale zamiloval jsem si to tady… Upil z kafáče, posunul zrcadélka a odstrčil deník. Levačkou na rozepsaný dopis sestře pokračoval: Pořád se lituješ, to je tvůj problém. Podívej: ztratil jsem palce, už ani nevim jak, ale určitě zbytečně; přišel jsem o Maryčku, jedinou ženskou, která mi rozuměla a která byla jako já ráda na světě, aniž o tom uvažovala. Nemám ji… a nikdy ji ze sebe nevymažu, ale že bych kvůli tomu přestal bejt rád na světě? Přišel jsem o Davida, jak mě vlastní syn nesnáší, ti nebudu vyprávět. A slyšíš mě brečet? Ne, jsem rád na světě! Jsem přesvědčenej, že každej sebevrah, kdyby se včas podíval na zem, musel by odříznout provaz a vysmát se, co to chtěl provést. A pravačkou, teď se už nezastavil, psal a přitom se usmíval: Naučil jsem se mít rád každý zrnko písku a každýho živočicha. Dívám se na něj a je mi jasný, že rozhodně neví, kam spěchá a proč, a přece tu svou kuličku válí tak jak má, tím jedině správným směrem. A rozhodně nemá potuchy, že si s ním, s jeho existencí někdo jako já dělá starosti. Budeš se smát… budeš se smát… psal i levačkou, ale já mám skrz toho 103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS185342