Skip to main content

Moderní psychologie pro právníky (Ukázka, strana 99)

Page 1

98 / Moderní psychologie pro právníky

S pøihlédnutím k tìmto hlediskùm rozlišují pìt typù stalkerù: n

Odmítnutý pronásledovatel („rejected stalker“) Jde o osobu, která se dopouští pronásledování v dùsledku rozèarování a roztrpèení z ukonèeného vztahu. Mùže to být vztah intimní, rodinný, pracovní èi obchodní, ale také terapeutický. Intruzivní chování je následkem touhy pronásledovatele obnovit vztah nebo je odplatou za odmítnutí. Mùže jít však také i o mix obojího. Stalking je u tìchto pachatelù kompletnì èi alespoò z èásti substitucí, náhražkou za ukonèený vztah.

n

Hledaè intimity („intimacy seeker“) Tento typ touží po vztahu s osobou, která ho zaujala a o které pøedpokládá, že bude jeho city opìtovat. Negativní reakci obìti na pokusy o kontakt pronásledovatelé neakceptují, jsou vùèi ní rezistentní, odmítají jim uvìøit. Odmítnutí reinterpretují, pøekrucují a vysvìtlují si ho pozitivnì. Obvykle si vybírají osoby cizí nebo povrchnì známé. Z jejich øad se rekrutuje vìtšina pronásledovatelù celebrit. Tito pronásledovatelé neusilují nutnì èi primárnì o sexuální vztah. V jejich chování mùže dominovat touha po akceptaci uctívanou figurou. Stalking je udržován produkováním fantazií o kontaktu s obìtí. Pronásledovatelé se sytí pøedstavami o vzájemném, opìtovaném vztahu. Agresivní fantazie absentují. Pronásledovatelé tohoto typu mívají obvykle prázdný život, smyšlený vztah je zpravidla jediným v jejich momentálním životì.

n

Nekompetentní nápadník („incompetent suitor“) I tento typ (obdobnì jako hledaè intimity) touží po nìjakém pomìru, ale nehledá intimitu ani opìtovaný vztah, nýbrž mu jde – jednoduše øeèeno – o rande nebo sexuální schùzku. V této skupinì jsou èasto sociálnì a interpersonálnì málo zpùsobilí jedinci. Díky své sociální nešikovnosti zažívají jasná odmítnutí, vzdají to, ale bohužel se upnou jinam, vyberou si jiný terè.

n

Zlostný pronásledovatel („resentful stalker“) Tento typ pronásleduje úpornì obìť kvùli skuteènému èi domnìlému zranìna a újmì, kterou mu obìť pøivodila. Pronásledovatelé tohoto typu vynikají ve vyhrožování a zastrašování. Jejich terè mùže být individuální i skupinový (napøíklad organizace). Myslí si, že je obìť poškodila. Cítí se sami obìtí, jsou pøesvìdèeni, že jsou v právu. Bývají až kverulantsky vytrvalí. Obtìžování jim pøináší satisfakci, jde jim o moc a kontrolu nad obìtí.

n

Predátorský pronásledovatel („predatory stalker“) Jeho cílem je koneckoncù útoèné, obvykle sexuálnì agresivní chování. Stalking zahrnuje v tomto pøípadì širší repertoár chování a vyznaèuje se systematièností v postupech pachatelù, kteøí sbírají informace o obìti, fantazírují o útoku a èasto se dopouštìjí i voyeristických aktivit. Popsané souèásti stalkingu probíhají obvykle skrytì a subtilnì, protože pronásledovatel nechce obìť pøed finálním útokem vystrašit. Nìkteøí pronásledovatelé mají radost z toho, že dávají obìti po kapkách a v náznacích najevo, že je sledovaná. Kochají se postupným odhalováním její identity. Jde sice

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184598


Stalking / 99

o statisticky vzato vzácnou, málo poèetnou skupinu, je však nutno dodat, že popisované vzorce chování se vyskytují i u nìkterých sexuálních pachatelù. Je zøejmé, že uvedená typologie je v interakci s urèitými diagnózami duševních poruch. Podstatné je, že má úzkou vazbu na posuzování rizika. U každého typu pronásledovatele je stanoveno riziko pro: fyzické napadení obìti (vysoké je u odmítnutého a predátorského typu), vyhrožování (nízké je u predátora a hledaèe intimity), perzistenci pronásledování u momentální obìti (pøíznivìjší prognóza je u nekompetentního typu), n pronásledování zacílené na nové obìti (vysoké riziko pronásledování je u odmítnutého, nekompetentního a predátorského typu), n psychické a sociální poškozování obìti (vysoké je u odmítnutého, zlostného a predátorského typu). n n n

Existuje øada detailních studií pro posuzování vážnosti jednotlivých rizik pronásledování. Napøíklad pøi posuzování nebezpeènosti výhrùžek v rámci stalkingu se rozlišuje instrumentální a afektivní hrozba. Afektivní hrozba sice vážnì traumatizuje obìť, ale nebývá navázána na fyzický útok. U VIP obìtí je ménì pravdìpodobné, že je napadne pronásledující osoba, která jim pøímo vyhrožuje. U „obyèejných“ privátních obìtí je tomu naopak. Pro posuzování perzistence platí, že èím déle pronásledování trvá, tím ménì je pravdìpodobné, že samo od sebe pøestane. Vytrvalejší jsou odmítnutí pronásledovatelé a hledaèi intimity. Nekompetentní nápadník se v 50 % pøípadù „vejde“ do dvou týdnù. Má však sklon se záhy upnout na jinou obìť. Domény rizika

Odmítnutý Hledaè pronásledo- intimity vatel

Nekompetentní nápadník

Zlostný pro- Predátorský následova- pronásledotel vatel

1. Napadení

vysoké riziko nízké riziko

nízké riziko

nízké riziko

2. Vyhrožování

vysoké riziko moderované riziko*

vysoké riziko vysoké riziko nízké riziko

3. Perzistence

moderované riziko

vysoké riziko nízké riziko

moderované riziko

vysoké riziko moderované 4. Psychické riziko a sociální poškozování obìti

nízké riziko

5. Opakování vùèi nové obìti

vysoké riziko moderované riziko

vysoké riziko nízké riziko

nízké riziko

nízké riziko

vysoké riziko vysoké riziko

vysoké riziko

* U moderovaného rizika je nutné pøihlížet k aktuálním situaèním faktorùm. Riziko je tedy zprostøedkované (moderované) dalšími okolnostmi.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184598


100 / Moderní psychologie pro právníky

Obecnì se v prognózách nebezpeènosti rozlišují statické a dynamické rizikové faktory (Nedopil, 2000). Statické faktory pøedstavují stabilní, relativnì nemìnné velièiny v osobnosti posuzovaného jedince, které jsou spjaty s jeho pøedcházejícím vývojem. Dynamické faktory se naproti tomu mohou mìnit a souvisí s aktuálními stavy, postoji a problémy na stranì pachatele. Mezi statické èinitele se u stalkerù øadí osobnostní poruchy a jiná psychopatologie, násilí, alkohol drogy v anamnéze apod. K dynamickým faktorùm pak patøí intenzita momentální fixace na obìť nebo momentální osobní perspektiva pachatele (tj. jeho subjektivní vnímání reality a celková životní situace). S ohledem na nebezpeènost sem spadá posouzení otázky uskuteènitelnosti fyzického útoku (dostupnost zbranì, plánování útoku atd.). Ke statistickým rizikovým faktorùm, které vyplynuly z empirických výzkumù, se stále pøihlíží, ale dùraz se klade na diferencovaný pøístup. Neplatí však univerzálnì pro všechny typy pronásledování – napøíklad úzká vazba mezi vyhrožováním a fyzickým násilím se vyskytuje u ex-partner stalkingu, ale neplatí již pro pronásledování celebrit.

2.7.2 INFORMACE O OBÌTI Pro posouzení nebezpeènosti stalkingu je dùležitý také profil rizikovosti individuální obìti. Pøitom se pøihlíží k rùzným hlediskùm – poèínaje profesí a konèe subjektivními pøedpoklady ohrožené osoby se bránit. Profesní skupiny, které se tìší sociální prestiži nebo patøí do skupiny pomáhajících profesí, jsou stalkingem ohroženy obecnì vzato více než jiné. Lékaøi, psychiatøi, terapeuti, ale i vysokoškolští pedagogové a prominenti mají vyšší pravdìpodobnost, že se setkají se specifickými podobami stalkingu. Zatímco umìlci jsou spíše pronásledováni umanutými obdivovateli, politici dostávají vìtšinou výhrùžné vzkazy a zprávy. I u pomáhajících profesí se objevují èastìji nepøátelské projevy stalkingu. Je pochopitelné, že ze specifik profese vyplývají pro øešení pronásledování urèitá omezení. Univerzitní profesor pronásledovaný studentem se sotva mùže zdržet kontaktu na akademické pùdì, jestliže má vykonávat svou èinnost. Regionální politik má zase urèité závazky a povinnosti, díky kterým je jeho pohyb anebo výskyt na urèitých místech celkem snadno vypoèitatelný. Pøi øešení pøípadu je tøeba zjistit, jaké má obìť objektivnì možnosti pro zajištìní svého bezpeèí (zda mùže pøechodnì bydlet u blízkých osob, jestli si mùže poøídit bezpeènostní zajištìní bytu atp.). Vedle objektivních možností je nutné pøihlížet i k subjektivnímu stavu obìti. Nìkdy bývají obìti masivního obtìžování v takovém psychickém rozpoložení, že nejsou s to objektivnì dostupné možnosti použít. Následující otázky naznaèují, k èemu je vhodné pøihlížet pøi urèování orientaèní míry zranitelnosti obìti: n n n n n

Znají se obìť a pronásledovatel velmi dobøe? Je pronásledovatel obeznámen s denním režimem a návyky obìti? Jsou pronásledovatel a obìť stále ještì v pøímém kontaktu? Má obìť reálnou možnost zajistit si fyzickou bezpeènost? Má intenzivní strach až hrùzu z pronásledovatele?

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184598


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Moderní psychologie pro právníky (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu