102
/ Sexuální dysfunkce
poznatkù pro terapii sexuálních poruch je malý. Uvádíme je zde spíše pro informaci terapeutù, kteøí se s takovými sdìleními nebo dotazy mohou bìhem léèby setkat. Partneøi mohou být nìkdy výstøikem anebo i jen znaènì zvýšeným vylouèením tekutiny u ženy znepokojeni a je vhodné je uklidnit, že jde o jev normální, který lze pøi nácviku pozitivnì ocenit jako projev znaèného sexuálního vzrušení. Mezi našimi klienty máme dva páry, kde muž i žena shodnì popisovali, že u ženy dochází pøi orgasmu k vystøíknutí tekutiny, která nemá charakter moèi. Nedokázaly pøesnì urèit, zda pochází z pochvy nebo z uretry. V jednom z tìchto pøípadù docházelo k expulzím až do vzdálenosti 20 cm po klitoridálním dráždìní, v druhém pøípadì po dráždìní ve støedu poševní stìny, kde manžel nahmatal malý zduøený útvar odpovídající Gräfenbergovì bodu. d) Opakovaný orgasmus Vždy bylo známo, že nìkteré ženy jsou multiorgastické, zatímco jiné ženy jsou schopny dosáhnout jen jednoho orgasmu a pak jsou po nìjakou dobu sníženì sexuálnì reaktivní. Multiorgastické ženy se však považovaly za pomìrnì vzácné. V klasické studii Kinseye a kol. (1953) se uvádí, že pøibližnì 14 % dotazovaných dospìlých žen mohlo pøi jedné sexuální aktivitì prožít více než jeden orgasmus. Podobnì Masters a Johnsonová (1966) uvedli, že 12 % žen v jejich souboru mìlo opakovaný orgasmus.
Novìji se zaèala vìnovat ženám, které prožívají orgasmus opakovanì pøi jedné souloži nebo pøi jednom sexuálním sblížení èi jiné sexuální aktivitì, vìtší pozornost. Podle nìkterých autorù je možno rozlišit u opakovaných orgasmù orgasmy víceèetné a sekvenèní. Kritériem je, jak dalece mezi opakovanými orgasmy klesá ženino vzrušení. Víceèetný orgasmus znamená, že žena se po jednom prožitém orgasmu vrátí ve svém vzrušení pouze do fáze plató a pøi další stimulaci prožije další orgasmus èi další orgasmy. Stimulace, ať už koitální èi mimokoitální, se tedy buï vùbec nepøeruší nebo pokraèuje bezprostøednì po skonèení prvního orgasmu. Vzrušení ženy neklesá pod úroveò plató, z níž se rozbíhá orgasmus další. Sekvenèní orgasmus pøedstavují samostatné následné orgasmy, které vycházejí z nové stimulace. Žena po skonèení orgasmu projde fází uvolnìní a pøi novém dráždìní zaèíná s novým sexuálním cyklem od stadia vzrušení až do stadia plató a orgasmus. Na rozdíl od víceèetného orgasmu je zde tedy urèitá, byť tøeba jen nìkolikaminutová pøestávka mezi dvìma èi více úplnými sexuálními cykly s návratem do klidu. Také stimulace je zpravidla pøerušena a do sexuální aktivity je zaøazen krátký odpoèinek. Kromì uvedených pojmù se mùžeme setkat ještì s pojmem status orgasmus. Takto oznaèili Masters a Johnsonová (1966) sérii orgasmù následujících rychle po sobì nebo pokraèující orgasmus jediný, pøièemž není v úrovni vzrušení patrný návrat ani do fáze plató. Vycházeli z laboratorních pozorování 43 sekund trvajícícho orgasmu u jedné ze zkoumaných žen, jejíž reakci považovali za výjimeènou. V souvislosti s dnešním rozlišováním orgasmu na krátký a dlouhý a pøijetím dlouhého orgasmu v trvání od pùl minuty do nìkolika minut za celkem bìžný alternativní typ jediné orgastické epizody pøestává být používání pojmu „status orgasmus“ a jeho pøiøazování k multiorgasmii opodstatnìné.
Ambersonová a Hoon (1985) se zamìøili na zkoumání sekvenèního orgasmu, a to u 17 žen, které byly ochotny masturbovat v laboratoøi. Asi polovina z nich využila nabídnutý vibrátor, druhá polovina klitoridální stimulaci vlastní rukou. Po dosažení
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184570
Anorgasmie, frigidita a averze
/
103
prvního orgasmu ženy po dobu dvou až deseti minut relaxovaly a pak mìly masturbovat k dosažení dalšího orgasmu. Pokud k tomu byly ochotny, postup se vícekrát opakoval. Zároveò mìly posoudit subjektivní kvalitu orgasmu, a to na škále od jedné do sedmi. Celkem 16 pokusných osob si vyvolalo orgasmus dvakrát, 8 tøikrát, 4 ètyøikrát a jedna sedmkrát. V posuzování subjektivní kvality jednotlivých orgasmù nebyl významný rozdíl. Další zkoumání jsou exploraèní nebo dotazníková. Pøehled jejich výsledkù je v grafech na obr. 16.
Obr. 16 Procenta monoorgastických a multiorgastických žen
Hubálek (1986) zjistil u souboru 121 manželských dvojic s prùmìrným vìkem 28 let, které konzultovaly sexuologický ústav pro neplodnost, celkem 13 % žen (N = 16), které uvádìly pravidelný výskyt více orgasmù po sobì. Byly to spíše víceèetné než sekvenèní orgasmy, ale autor se na rozlišování v tomto smìru nezamìøoval. Ze 16 multiorgastických žen 2 uvedly, že èasto prožívají sérii tøí orgasmù, a to bìhem frikèních pohybù. Dvou orgasmù dosahovalo v prùbìhu sexuální interakce 14 žen. Nejèastìjší byla kombinace prvého orgasmu pøed souloží a druhého pøi souloži (8), èást mìla oba orgasmy pøi souloži (3) a menší èást mìla oba orgasmy až dodateèným klitoridálním dráždìním po souloži (2) nebo jeden pøi souloži a druhý po souloži (1). Multiorgastické ženy byly ménì závislé na koitální stimulaci a témìø 70 % z nich dosahovalo alespoò jednoho z orgasmù stimulací mimo soulož. Nález 13 % multiorgastických žen v Hubálkovì souboru je prakticky stejný jako ve velkém americkém vzorku vyšetøeném Kinseyem aj. v padesátých letech. Darlingová aj. (1991) se pøidržují pojetí opakovaného orgasmu v širším smyslu; je to více orgasmù bìhem jedné sexuální aktivity, ať pøi jejím nepøerušovaném pokraèování nebo s pøestávkami. Data z anonymnì vyplnìných dotazníkù od 805 zdravotních sester ukázala, že 10 % z nich ještì nemìlo orgasmus, 47 % prožívalo obvykle jen jeden orgasmus a 43 % prožívala obvykle orgasmù více.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184570
104
/ Sexuální dysfunkce
Pøi srovnání výsledkù dat Kinseye aj. (1953) a Darlingové aj. (1991) je tøeba vzít v úvahu, že Kinseyova data se týkala opakovaných orgasmù dosahovaných pøi souloži, zatímco data Darlingové zahrnovala dosahování opakovaného orgasmu jakýmkoliv zpùsobem, tedy pøi souloži, pøi pettingu i pøi samostatné masturbaci. Multiorgastické ženy uvádìly významnì èastìji doplòkovou klitoridální stimulaci i pøi souloži, ať už byla poskytována partnerem nebo zajišťována svépomocí. Darlingová aj. pøedpokládají, že multiorgastické ženy dokázaly také partnerùm snáze sdìlit, co zvyšuje jejich vzrušení, a mìly èastìji partnery, kteøí dokázali svùj vlastní orgasmus pøi souloži oddálit až za první orgasmus ženy.
V našem souboru 200 pacientek neurotického oddìlení (Kratochvíl 1993d) uvedlo 81 % žen, že má obvykle jeden orgasmus, a 14 % žen, že prožívá èasto nebo vìtšinou opakovaný orgasmus. Zbývajících 5 % je pøevážnì anorgastických. Tato data se prakticky shodují s Hubálkovými výsledky u žen vyšetøovaných pro sterilitu jejich manželství. V našem souboru zdravotnic a poradkyò mívá obvykle jen jeden orgasmus 60 % žen a opakovaný orgasmus má èasto nebo vìtšinou 39 % žen. Pouze 1 % je pøevážnì anorgastických. Poèet multiorgastických žen v tomto vzorku se velmi blíží analogickému poètu u amerických zdravotních sester ze souboru Darlingové aj. (1991). Data z reprezentativních vzorkù 857 a 1001 èeských žen z výzkumu Weisse a Zvìøiny (1997, 2001) stojí, jak je možno oèekávat, mezi obìma extrémy selektivních výbìrù: 66 % (64 %) žen je monoorgastických, 25 % (27 %) žen je multiorgastických a 9 % je anorgastických. Ženy, které dosahovaly více orgasmù bìhem jedné soulože, udávaly nejèastìji 2 až 3 orgasmy. Nejvyšší uvedený poèet orgasmù byl 30. Ve vzorku 178 slovenských žen (Jonášová a Weiss 2004) uvedlo 29 %, že mívají vìtšinou bezprostøednì po sobì dva nebo více orgasmù. Uvedený trend názornì dokumentují grafy na obr. 16. Pro naši bìžnou populaci mùžeme pøijmout závìr, že dvì tøetiny žen jsou pøevážnì monoorgastické a jedna ètvrtina žen je multiorgastická. Výrazné rozdíly mezi pacientkami a zdravotnicemi se mùžeme pokusit ex post vysvìtlovat vìtšími znalostmi zdravotnic o sexualitì i jejich vìtší asertivitou pøi získávání úèinné stimulace od partnerù tak, aby byla plnìji využita jejich orgastická kapacita, pøípadnì také jejich menšími zábranami ve vztahu k využívání masturbaèních technik. Dosahování opakovaných orgasmù chápeme jako projev sexuální schopnosti èi kapacity urèitých žen, které mùže a nemusí být v rámci jejich sexuálního života využíváno. Výsledky u zdravotnic naznaèují, že tato kapacita by v populaci mohla být vìtší, než se dosud mìlo za to. Na druhé stranì výsledky nasvìdèují tomu, že nejménì polovina žen takovou kapacitu nemá. Po prožití jednoho orgasmu u nich dochází ke zøetelnému odlivu sexuálního vzrušení a pøípadnì až k urèité refrakterní fázi, podobné refrakterní fázi u muže, kdy se žena pøi pokraèující nebo obnovené stimulaci není schopna vzrušit k dalšímu orgasmu. Také naše zkušenosti ze sexuální terapie potvrzují, že nìkterým ženám je pokraèování v souloži èi jiné stimulaci po dosažení vrcholu lhostejné nebo i nepøíjemné. O pøípadnou další soulož ani po kratším odpoèinku už nemají zájem ani nejsou pøi obnoveném dráždìní schopny reagovat novým vzrušením.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184570