Tvorba světa Na podobném, či naopak zcela jiném principu můžeš vytvořit sociální vrstvy i u jiných ras. V Indii, Číně a Japon sku bylo vrstev více a rozdíly mezi nimi byly markantnější. A v rámci lidského života nešlo přestoupit z jedné do druhé, i sňatky musely být pouze v rámci jedné vrstvy. Primitivnější národy se zase skládaly z klanových systémů. Lidé patřili do různých klanů, kterým patřilo určité území. Uvnitř klanu si všichni byli rovni. Každá vesnice měla svého náčelníka a radu starších. Tyto klany většinou neuznávaly žádné krále, ale čas od času se náčelníku jednoho kmene podařilo všech ny klany sjednotit – většinou však jen tehdy, když hrozilo nějaké vážné nebezpečí zvenčí. Nyní je na tobě začlenit tyto prvky mezi všechny národy tvého světa.
menších a uzavřenějších komunit, například cechů, bratr stev, klanů a podobně. Je tedy potřeba promyslet, jaké vztahy mezi sebou mají všechny národy (to bude probráno dále u historie světa), jak jim záleží na každém jedinci a jeho životě a jak moc drží spolu, jak si navzájem pomáhají. Někdo může třeba okrádat jen cizince, ale „vlastní“ nechávat na pokoji, jiný třeba má rád elfy, protože ho fascinují a je jim ochoten dát slevu na své zboží, jiný naopak určité rase výrobky zase zdražuje.
Bohové Bohů může být několik, nezávislých na sobě nebo prová zaných v panteonu s určitými vztahy. Každá rasa může mít bohy vlastní nebo je může pouze jinak nazývat. O podsta tě bohů se dozvíš v odpovídající kapitole ve Světě DrD+. O bozích, jejich principech, hierarchii a panteonech pojed nává příručka kněze a některé užitečné informace můžeš vyčíst i u kněze tady v PPJ (jak je hrát – viz Bohové a zázra ky). Vytvoř si bohy, oblasti, které zastupují, jejich jména. A urči si, které národy uctívají které bohy a proč. Třeba prů měrný hobit nebude ani vědět, že nějaký bůh – kovář existu je, zatímco u každého trpaslíka se bude těšit veliké úctě.
Jednotnost, rozepře a cena života Když už je řeč o tom, jak moc lidé uvnitř jedné rasy či kme ne dokážou táhnout spolu, neškodilo by podívat se na toto téma podrobněji. Jak dokážou být jednotní, s kým, a proti komu? Jak moc se dokážou milovat a nenávidět mezi sebou, a jak mají v lásce či nenávisti ostatní národy a rasy? Bude strážím záležet na vyřešení vraždy jejich soukmenovce, nebo se nechají snadno podplatit? V Bitvě pěti armád bojovali proti sobě trpaslíci a elfové. Když se však dozvěděli, že se blíží spousty a spousty skřetů, dokázali na boj zapomenout, spojit se, a spolu skřety pora zili. Které národy z tvého světa by tohle dokázaly a proti komu by musely stát? Je důležité znát hodnotu života jedince. To se může lišit podle sociální vrstvy a národnosti. Život nepřátel obvykle moc velkou cenu mít nebude, ani život zajatců a otroků. Naproti tomu cena života šlechtice bude určitě vysoká, a pokud bude zavražděn, stráže napnou všechny síly, aby odhalily viníka. A život nepřátelského krále je také docela cenný, i když je pouze zajatým nepřítelem. Obecně má lidský život větší cenu tam, kde je lidí málo (kolonizovaná divočina, vymírající kmen), a menší tam, kde je jich hodně (velké město). Tam, kde se lidé znají navzájem (samoty, malé vesnice, divočina), si dokážou vyjít velmi vstříc, ve městě je tomu naopak. Proto je také daleko větší kriminalita ve městech. Pokud bude zloděj krást na vesnici, bude dost nápadný, když se tam do jeho příchodu nekradlo. Vesnice byly většinou uzavřené komunity. Pro tu vesnici byli důležití jen ti lidé, kteří tam bydleli. Všichni ostatní byli potenciálním nebezpečím – viz příklad s tím zlodějem. Proto se vesničané k cizincům (což dobrodruhové budou vždycky, pokud nejsou místní nebo nemají excelentní pověst) budou stavět opatrně, nedůvěřivě. PJ toto musí v té hospodě zahrát, dát najevo, že pro ty vesničany nejsou dobrodruho vé ničím, jen zdrojem potíží. Pokud postavy řeknou, že jim ten problém tady na vesnici pomohou vyřešit (aneb že se toho úkolu, který jsi pro ně připravil, ujmou), musejí napřed dokázat, že jim opravdu chtějí pomoci, musejí vzbudit jejich důvěru. Minimálně popsáním toho, s čím pomohly ve ved lejší vesnici (o čemž už budou zdejší vesničané z doslechu vědět). A netýká se to samozřejmě jen vesnic, ale všech
Náboženské cítění Jak již bylo psáno v PPH u Náboženské orientace postavy v části Postava, dříve bylo zcela normální v nějaké bohy věřit. Dříve náboženství a filosofie vysvětlovaly to, co dnes vysvětluje věda. Neohlížej se přitom jen do středověku, kde vládl monoteismus a byly prosazovány jen některé aspekty, jako pokora, dobro a úcta, ale přihlížej i k řecké mytologii, k egyptské, severské či keltské. Kněží byli zodpovědní za duchovní rozvoj obyvatel, za kulturu, mohli být též před staviteli umění a znalostí. Mnoho duchovních vůdců bylo i významnými filosofy, například Svatý Augustus, který dal podobu celému evropskému středověku, nebo Tomáš Aquinský, na jehož učení staví katolická církev dodnes. A když nic jiného, sloužili alespoň jako psychologové, za kterými si chodilo pro radu mnoho lidí. Náboženství a víra nahrazovaly vědu. Vysvětlovaly, jak svět vlastně funguje, proč je takový, jaký je, a jak vlast ně vznikl. Určovaly zásady jak se chovat, dávaly útěchu a morální podporu. I bez jakýchkoliv kontaktů člověka s círk ví dávala víra každému velmi mnoho. U některých, zejména direktivních náboženství, ale tře bas i v řecké mytologii se setkáváme s předurčením, s osu dem. S tím, že vše je dáno a člověk se tomu nemůže vzepřít, a že vše dopadne, jak bohové či osud naplánovali. To je typické pro státní zřízení velkých říší, které chtějí ty tisí ce prostých obyvatel udržet na uzdě a snaží se jim vštípit, že jakýkoliv odpor proti situaci, v níž se nacházejí, je mar ný. Naproti tomu u primitivních náboženství bývá situace opačná – Crom v Conanovi dal každému srdce bojovníka a nechal ho být – a bylo jen na dotyčném jedinci, jak se se světem popere – moc nad sebou měl ve vlastních rukou. V řecké mytologii to bylo tak napůl – osud byl sice určen, ale když proti němu hrdina dostatečně bojoval, dokázal 96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184531
Tvorba světa zvrátit situaci ve svůj prospěch. A jak je tomu u tvých ras a náboženství? Můžeš si pěkně pohrát s rozdělením bohů dle jednotlivých principů a tyto principy rozdělit mezi rasy. Různé rasy pak budou vyznávat především jim odpovídající bohy. S tím pak souvisejí i základní charakterové vlastnosti, které budou v typické povaze oné rasy převládat. Je nyní na tobě, tvůrci světa, tyto náměty zpracovat. Postavy by měly zhruba vědět, jak svět vznikl (viz Forma světa), jak vypadá a proč většina přírodních zákonů funguje tak, jak funguje. Jací jsou bohové, v které věří, a proč to dělají, co jim ti bohové mohou vlastně nabídnout.
výjimkou všeho, co se týká historie a vývoje civilizací, včet ně třeba velkých měst a podobně. A také kromě jiných ži vých bytostí, než jsou humanoidní rasy. Tyto prvky si nyní prohlédni a zamysli se nad nimi. Pokud mezi nimi jsou nějaké zaniklé dávné říše, jako třeba Acheron z Conanova světa nebo Atlantida z našich mýtů, v odpovídajícím časovém úseku je nezapomeň použít.
První výskyt ras Máš vymyšleno, jak rasy vlastně vznikly? Byly stvořeny nějakými bohy, nebo se vyvinuly z opic? To není tak důležité, důležitější je, co si o vlastním vzniku myslí ony samy, ale je docela nutné vědět, kde měla která rasa jakou pravlast, pří padně odkud na tvůj kus zpracovávané mapy přišla. Místa, kde se rasy poprvé vyskytly, by měla odpovídat jejich způso bu obživy. Tam, kde mají k životu nejvhodnější podmínky, vznikly i první a možná dodnes největší státní útvary. Proto bys měl teď popřemýšlet, kde na tvé mapě jednot livé rasy začaly žít. Trpasličí království budou v oblasti vel kých hor, elfové budou pravděpodobně kolem rozlehlých zalesněných ploch. Lidé se budou vyskytovat a největší království budou mít v prostředích vhodných k zemědělství – kolem velkých řek, v rovinách, a naopak se nebudou usa zovat uprostřed rozsáhlých hvozdů či hor. Ale ještě netvoř hranice království, mnohé se může ještě změnit.
Způsob myšlení Pokud jsi to neudělal před chvílí, je nyní čas na to, abys vymyslel, jaké má která rasa typické charakterové rysy. Třeba trpaslíci bývající často tvrdohlaví, lakomí, ale i hrdí a čestní. Jaké mají sny? Touží po ztracené vlasti, z níž je vyhnali skřeti? Zkus si sepsat, jak vypadá den obyčejného člověka, elfa, skřeta i všech ostatních ras. Jaký je, na co myslí, co mu dělá starosti, z čeho má radost. Co chce, jaké má sny. Nezapo mínej používat jak rozum, tak fantazii. Pokud se ti fantazie nedostává, hledej inspiraci v povídkách a románech nebo třeba na stránkách jiných družin na internetu. Sestav žebříček hodnot pro každou rasu. Kam staví čest, kam lásku, kam život svůj, svou bolest, kam život kamarádů. Zradí město a otevře brány, když mu nabídnou bohatství? Nechá tak pozabíjet kamarády ve městě, když ho budou mučit?
Kolonizace a dobývání Uvažuj, kterým směrem z původního místa osídlovali první osadníci krajinu dále – kde byly pro ně vhodné podmínky. Postupně objevovali, k čemu slouží dřevo, kámen, kov a naučili se jich využívat. To už však například lidem nížiny nestačily – dřevo bylo v lesích, kámen a kov v kopcích a horách. Začali tedy osídlovat i tyto oblasti. A někdy tehdy poprvé začali potkávat i ostatní rasy. Pomalu spolu přicházeli do kontaktu a podle toho, co měli společného či rozdílného a co potřebovali, se začína li přátelit nebo docházelo ke konfliktům. Zde by měla mít kořeny prastará rodová nenávist i přátelství – pokud tako vý prvek chceš ve svém světě mít. Ke konfliktům mohlo docházet třeba mezi elfy, obývajícími les, a lidmi, kteří les káceli, aby měli půdu pro svá pole. Naopak tam, kde vedle sebe dokázali bez problémů existovat a spíše si navzájem pomáhali, vznikala přátelství. Obydlená oblast se začínala pomalu přelidňovat a nemoh la už všechny uživit – část lidí se musela přestěhovat a založit osadu někde jinde. Docházelo ke kolonizaci. Ze začátku byla kolonizována pouze vnější krajina. Lidé se například rozšiřovali v nížinách podél řek. Ale dříve či později museli narazit na jiný národ nebo rasu. Nejpozději v tomto období pocítili potřebu nějak lépe se mezi sebou organizovat, fungovaly sociální vrstvy, byli první králové, vznikaly státní útvary. Když se nemohli rozšiřovat ven, museli kolonizovat území vnitřní, kterému se dosud vyhý bali – lesy, kopce, hory. A zde mohli narazit zase na jiné rasy, jako třeba elfy a trpaslíky. Když už nebylo co kolonizovat, začalo dobývání silou. Vedly se první významnější války. Nutno ovšem podo
Příklad: Kroll Ërgh je typickým představitelem krollů. Žije ve své chatrči z klacků a kůží se svou rodinou. Má svou milou Örglainu, se kterou má tři děti. Každý den vychází na lov a vrací se minimálně s párem zajíců, občas i s nějakým tím kancem. Örglaina se stará o děti, trhá s nimi maliny, loví drobné hlodavce a vůbec se stará o domácnost. Když se Ërgh vrátí z lovu, maso potom upeče a odpoledne většinou tráví spolu, případně s dalšími krolly. Ërgh je trochu prudší povahy a dost často se mu stává, že se s někým popere. Ostatně, právě teď mu Örglaina dává do pořádku natržené ucho. Ale protivník skončil hůř – má vykloubenou čelist a několik dalších zranění. Ërgh ani vlastně neví, jak k tomu došlo. Jen si pamatuje, že Börg pomlouval Örglainu. A najednou měl prostě vykloubenou čelist a Ërgh natržené ucho. Když se Ërgh rozzuří, málokdy si totiž něco pamatuje. Zatmí se mu před očima, a než uplyne pár okamžiků, protivník se už válí na zemi. Ërgh si často představuje, jaké by to bylo, žít daleko od všech, uprostřed lesa, půl dne závodit se zvěří a druhou půlku dne se věnovat Örglaině. A nebýt pořád otravován dětmi ani žádnými dalšími řvouny, šklebáky a pomlouvači. A už vůbec ne Börgem, i když je to jeho vlastní syn.
Historie světa Když se nyní podíváš na zbývající prvky, měly by být všech ny týkající se živého světa již odškrtnuty jako použité – s 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184531
Tvorba světa tknout, že nejúspěšnější v tom byly ty státy, které měly jak dostatek potravin, tak i dřeva a kovů, aby mohly vyrábět zbraně. A ty také přežily a zvítězily.
démoni obývají astrální sféry – ale opět to nemá valný smy sl, čteš-li pravidla DrD+ poprvé. Můžeš začlenit různé formy biomů. Co to je, se dozvíš ve Světě DrD+ na začátku této příručky. Sem patří například staré hvozdy. Jako živou bytost však můžeš také pojmout propast, vysokou horu nebo třebas i prastarý strom. Kapitolou samou pro sebe by mohly být mýtičtí tvorové. Víly, skřítkové, duchové, draci, lykantropové, upíři a další. Všechny najdeš v bestiáři. Bestiář, který je v těchto pravi dlech, je však velmi chudý, jsou tam jen některé z těchto bytostí. Časem bude vydán velký Bestiář jako samostatná kniha, kde budou všichni tito tvorové pořádně propraco váni. Rozhodně se je nesnaž hrát jen jako nestvůry dávané postavám na zabíjení – měli by mít vlastní život, společen ství, kulturu, osobnost. Nezapomeň na zvířata. Snaž se však přitom zůstat v me zích zdravého rozumu. Stádo býložravců může zaútočit na postavy jen z rozmaru PJ. Zvěř by také neměla hrát pouze roli lovených obětí, aby se družina v přírodě uživila. Můžeš použít různé šelmy, jako medvědy či vlky, které mohou postavy ohrozit, ale ani ty by neměly být ničím více než drobným zpestřením – družina je pravděpodobně přemůže brzy, pokud bude mít zbraně. Zajímavým prvkem by moh lo být použití domácích zvířat – ale ještě nezdomácnělých. Samozřejmě v odpovídajícím prostředí – na koně jinde než ve stepi asi nenarazíte a divoká prasata zase nebudou pobí hat po zasněžených vrcholcích hor. Doplň i ostatní živé bytosti ze svých prvků, které sis při chystal pro svůj svět. Inspiraci opět můžeš hledat v knihách, ale i filmech nebo jiných světech – v modulech Altaru, v modulech jiných RPG her nebo na internetu. Nyní si naplánuj, kde se ve tvém světě tyto bytosti vysky tují, jaká zvířata lze potkat na pláních, v horách, v lesích. Využívej těchto poznatků ve hře – když nějakou oblastí bu dou postavy projíždět, buď urči, co a koho potkají, nebo si náhodně hoď kostkou.
Vývoj po současnost Zkus si tento vývoj nyní odehrát na své mapě. Nezapomeň si to potom zapsat – právě v tomto období vznikaly první báje o hrdinech, odvážných králích, ale také o ztracených domovech, vyhnáních a dalších spáchaných křivdách. Všechny tyto legendy by se v tvém světě měly dochovat dodnes, i když často jen jako pohádky a mýty. Pomalu se tak dopracuj k současnému stavu. Vývoj může být různě dlouhý a můžeš ho kdykoliv utnout – podle toho, zda chceš mít tisíciletá království, nebo zda plánuješ, aby lidé divočinu teprve kolonizovali. Také nezapomínej, že nějaká civilizace mohla dosáhnout vrcholu, ale potom zase mohla z nějakého důvodu upadnout a všechny dnešní státy nejsou ani na třetinové úrovni. Přihlédni i k tomu, kolik jsi původně chtěl, aby bylo divo činy, a kolik mají obývat rasy na různých stupních civilizace – to jsme probírali u různorodosti ras. Nezapomínej ani na ostatní prvky, které chceš zakom ponovat. Pokud jsi chtěl, aby družina v pralesích a horách narážela na chrámy zasvěcené podezřelým božstvům nebo aby nacházela dávná, dnes již polorozbořená a mrtvá města jakési zvláštní rasy, měl bys tyto prvky do vývoje civilizací začlenit. Tím totiž také zhruba určíš, jací byli lidé, kteří to vystavěli, čím se asi živili, co bude na kresbách, které ilu strují zdi, co se postavy mohou dozvědět, když se jim podaří přeložit nějaký nápis na stěně, a podobně. To všechno jsou věci, ve kterých bys musel zmatečně improvizovat, pokud bys s nimi v dobrodružství nepočítal, ale takhle je budeš mít vlastně už vymyšleny. Tyto prvky také můžeš využít, když se podíváš na mapu, kde se družina nachází, a zjistíš, že jsou na území, které kdysi dávno obýval nějaký kmen, po němž tam zůstaly zvláštní stavby – a hned máš o vedlejší zápletku postaráno.
Mapa živého světa
Ostatní živé bytosti
Jak probíhal vývoj, kde nyní žije která rasa a kde jsou jaká království, již víš. Také máš vyřešeno, kde se nacházejí dal ší živé bytosti a ne pouze klasické rasy. K dokončení světa ti nyní neschází mnoho – už to jenom zakreslit do mapy. Tedy, téměř.
Za chvíli si vytvoříme mapu současného stavu, ale rasy by neměly být jedinými živými bytostmi tvého světa. Podle bestiáře by ses měl orientovat v tom, na jaká zví řata mohou v kterých oblastech postavy narazit a jak se ta zvěř při setkání bude chovat. V lesích se mohou prohánět vlkodlaci a víly, rasy zcela neznámé mohou obývat zapome nutá města vysoko v horách, hvozdy mohou žít vlastním životem. Kolik takových prvků použít a jaké mají být? To záleží na charakteru světa. Pokud ho chceš pohádkový či hororový, tak co nejvíc. Pokud ho chceš mít přísně středověký, tak už tolik ne – povídat by se o těchto bytostech mělo, ale neměly by být ke spatření každý týden. Rozhodně nezapomeň na bohy (o kterých však byla řeč již dříve) a na démony (o nich najdeš všechno potřebné v Pří ručce theurga). Ty ale spíš používej, jen když hraješ DrD+ už delší dobu a orientuješ se v možnostech, jak mohou tvůj (fyzický) svět ozvláštnit. Můžeš propracovat, jací různí
Jména O tom, že je důležité pojmenovat jednotlivé národy či pří mo rasy, jsme už mluvili. Ale jak je pojmenovat? Většina PJ se spokojí s tím, že vymyslí několik slabik, kte ré lze vyslovit, a tím to pro ně končí. Ale pokud je takových jmen hodně, hráči si je těžko zapamatovávají a pletou si je. Navíc je vždycky lepší, když to jméno má nějaký odpo vídající význam. Zkus si rozbalit nějakou turistickou mapu a podívej se na názvy obcí. Orlová se nachází tam, kde se vyskytovali orlové, kolem Dubiny rostou duby a Železný Brod bude ležet na řece, povede tamtudy kupecká stezka a poblíž se bude těžit železná ruda. Je tedy lepší pojmenovat vesnici „Horní Loučka“ než „Deskalbah“. Mimo jiné to oce 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184531