Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184524
III. VÝCHOVA K PŘIMĚŘENÉMU POSTOJI K ŽIVOTU
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184524
100 / Optimismus, pesimismus a prevence deprese
14. MOŽNOST ZMĚNY PESIMISTICKÉHO POSTOJE V POSTOJ OPTIMISTICKÝ
V úvodních kapitolách jsme hovořili o tom, jak se v psychologických pokusech experimentálně studují příčiny zrodu takového jevu, jakým je pojetí bezmocnosti. V popisu základního pokusu jsme uvedli, že kritický jev, kterým byla neochota pokusných zvířat (psů) přeskočit překážku mezi dvěma místnosti – tj. z té místnosti, kde to psa brnělo, do té, kde byl v klidu a bezpečí. Zároveň jsme však naznačili, že z osmi pokusů se vždy různými trojicemi psů, se to potvrdilo jen v šesti. Ve dvou případech však (deprimovaný) pes vzdor tomu, že se dostal do stavu bezmoci, přece jen situaci neřešil „líným“ poleháváním, ale skokem přes překážku, tj. útěkem do bezpečí. A právě tito dva psi dali svým jednáním podnět ke studiu možností změnit bezmoc ve stav sebeřízení (selfregulation). Tento stav seberegulace je označením pro opak bezmoci.
JAK SE ZRODILA MYŠLENKA MOŽNOSTI STUDIA ZMĚNY „PESIMISMU V OPTIMISMUS“? Jedna z věcí, která psychology fascinuje, je to, kde se řada lidí na něco dívá – a nic jim to neříká. Jeden se však podívá na totéž a vidí v tom otázku, která může vědu dostat o krok kupředu. Tak tomu bylo i v daném případě. Jak se to stalo? Profesor Martin E. P. Seligman byl pozván do Anglie, aby tam na Oxford ské univerzitě před vedoucími evropskými psychology prezentoval své objevy. Když přednáška skončila a byl čas na diskusi, zeptal se jeden z nejmladších posluchačů: „Vás, pane profesore, zajímá to, že šest z vašich psů z osmi se ne odhodlalo k tomu přeskočit překážku a dostat se tak do klidného a bezpečného prostředí. Mně by zase zajímalo, co se asi dělo s těmi dvěma psi, kteří vzdor všemu překážku přeskočili a tak svou těžkou situaci vyřešili.“ Tato podnětná
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184524