98
Tvorba strategie a strategické plánování
věcnou stránku definování firemních procesů, ale rovněž jejich logické řetězení a provázání. Je obvyklé, že úsek řízení jakosti má v gesci implementaci i kontrolu řídicích norem řady ISO (ISO 9001, ISO 14001, ISO/TS 16949), OHSAS 18001, VDA, QS 9000. Formulace strategie řízení jakosti se odvíjí od strategických cílů společnosti, a to zejména v případech, kdy si podnik stanoví za cíl systémové změny v systému řízení společnosti. Kromě toho úzce navazuje v podstatě na všechny funkční strategické plány společnosti. Strategický plán řízení jakosti: ■■ Ve vztahu k strategickému plánu výroby řeší soulad nejen výrobních procesů, ale i jednotlivých aktivit s předepsanými kvalitativními standardy. Posuzuje robustnost a reprodukovatelnost výrobních operací, s využitím metod statistické analýzy vyhodnocuje počet a závažnost odchylek od optimálního vedení procesu. Kromě identifikace odchylek zajišťuje i šetření jejich příčin a kontroluje implementaci nápravných opatření. Důležitou součástí systému řízení jakosti se stávají tzv. validace jednotlivých zařízení, metodik, softwaru, ale i celých procesů, což není nic jiného než empirické zjištění možného rozpětí parametrů procesu, v jehož rámci je výstup procesu ještě standardní. ■■ Ve vztahu ke strategickému plánu výzkumu a vývoje se systém řízení jakosti zaměřuje na metodickou stránku výzkumného procesu, kdy údaje mapující výzkumně-vývojový proces tvoří významnou součást dokumentace o produktu. V praxi může jít o specifický typ údajů o stabilitě výrobku, jeho odolnosti vůči extrémním podmínkám (zátěžové testy, crash testy apod.). Správně a předpisově vedená výzkumně-vývojová dokumentace významně napomáhá ke komerčnímu prosazení produktu. Proces řízení jakosti doprovází výrobek nejen po dobu jeho zhotovení, ale již od raného stádia vývoje. ■■ Strategický plán řízení jakosti nachází styčné body i se strategickým plánem řízení lidských zdrojů, jenž naplňuje podmínku budoucího růstu firmy zvyšováním intelektuálního potenciálu firmy promítnutého zejména do růstu kvality pracovní síly. Pro výkon určitých činností jsou mnohdy nezbytné formálně doložitelné kvalifikace a certifikace (např. tzv. kvalifikovaná osoba ve farmaceutické výrobě, certifikovaní projektoví manažeři dle standardů IPMA, PMBOK nebo PRINCE 250, soudní znalci, revizní technici atd.). Za této situace je nezbytný koordinovaný postup útvaru řízení jakosti a personálního útvaru při koncipování strategie lidských zdrojů, aby byly exaktně definovány a následně i splněny cíle v personální oblasti. ■■ Strategický plán řízení jakosti je rovněž těsně provázán se strategickým plánem logistiky, kdy manipulace se vstupní surovinou, odběr vzorků, podmínky skladování, způsob pohybu materiálu skladem a nakládání s hotovými výrobky jsou přísně reglementovány a řídí se závaznými normami. Logistické procesy nelze tudíž mapovat, organizovat a prognózovat bez jasně vymezených požadavků vznesených a průběžně kontrolovaných útvarem řízení jakosti. Výstupem strategického plánu řízení jakosti je formulování politiky jakosti firmy, dále plány zavádění či recertifikace systémů jakosti, aplikace těchto systému na nové výrobky, návrh metod testování produkce, vývoj, výběr a případná validace testovacích postupů. Strategický plán řízení jakosti odpovídá rovněž na otázku, zda zajistit soubor souvisejících činností vlastními silami a prostředky nebo outsourcingem těchto činností. 50
IPMA, PMBOK, PRINCE 2 reprezentují standardizované metodické postupy řízení projektů s tím, že unifikují určité postupy a formalizují požadované výstupy.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184171
Tvorba strategického plánu
99
2.12.6 Strategický plán ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce Strategický plán ochrany životního prostředí (OŽP) a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) postupně nabývá na významu úměrně se zpřísňujícími se environmentálními a bezpečnostními normami.51 Legislativně stanovené emisní či hlukové limity a zpřísněné standardy bezpečnosti práci propojené často s certifikovaným systémem ochrany životního prostředí a bezpečnosti práci dle norem ISO52 14001 či OHSAS53 18001 vyvozují nezbytnost řešit tuto problematiku na strategické úrovni. Vstupními informacemi pro tvorbu strategie OŽP a BOZP jsou kromě znalosti aktuálního stavu zabezpečení těchto standardů i údaje o objemu výroby, její sortimentní skladbě, jejím rozložení v čase, obslužnosti procesu apod. Tato východiska jsou základem pro formulování dílčích cílů pro tuto oblast. Minimalistickým cílem musí být soulad s existujícími právními normami a prováděcími předpisy54. Takto formulované cíle a jejich splnění sice zajistí bezsankční provozování technologických procesů, nicméně další zájmové skupiny nemusí považovat takto formulované cíle za dostačující. Vliv odborů, veřejnosti a vlivných zákazníků může posunout nároky na splnění těchto standardů ještě nad zákonnou mez. Firmy se stále častěji setkávají při zákaznických auditech zejména s tlakem velkých nadnárodních firem na jasnou a průkaznou demonstraci sociální odpovědnosti a jejich nároky v tomto směru nezřídka převyšují dikci platných právních předpisů. Důvodem je zřejmá obava z poškození značky a jména velkých firem v očích veřejnosti za situace, kdy kooperující partneři nerespektují obecně uznávaný podnikatelský étos55. Formulace funkčních cílů v této oblasti může být velmi různorodá. V převážné většině se jedná o cíle zaměřené na snížení množství emisí a nebezpečných odpadů, případně na systémové změny v procesech, které podporují integraci a případnou certifikaci systémů ochrany environmentu a bezpečnosti práce. Výjimkou nejsou specifičtěji pojaté cíle, jako je restrukturalizace některých, zejména technologických procesů, zaměřených na snížení environmentálních a bezpečnostních rizik. Strategie OŽP a BOZP má obvykle řadu styčných bodů se strategií technického rozvoje a personální strategií, neboť jsou to mnohdy technická vylepšení a změny v pracovním chování zaměstnanců, které vedou ke snížení environmentálních a bezpečnostních rizik. Rozpracování dílčích cílů do jednotlivých operací vyžaduje mnohdy značnou erudici nejen v právních normách a metodice certifikačního procesu vztahujícího se k předmětné problematice, ale rovněž v technologické podstatě provozovaných procesů. Není výjimkou, že si firmy pro zajištění potřeby certifikace dle environmentálních a bezpečnostních standardů najímají externí experty. Výstupem strategického plánu ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce jsou zásadní posuny v zajištění ochrany životního prostředí a environmentu, např. zavádění certifikovaných standardů ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce, implementace technických řešení zaměřených na snížení ekologické zátěže nebo zvýšení bezpečnosti práce atd. 51 52 53
54 55
Termíny OŽP a BOZP jsou postupně nahrazovány anglickým ekvivalentem HSE (Health-Safety-Environment). ISO – International Organization for Standardization. Představuje zavedení systému řízení společnosti dle některé systémové normy (ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001). OHSAS – Occupational Health and Safety Advisory Services. Norma OHSAS 18001 stanovuje požadavky na systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento systém managementu umožňuje kontrolovat rizika bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, zdokonalovat bezpečnost v podniku a vytvářet bezpečné prostředí pro současné pracovníky i dodavatele [19]. Typickým mandatorním cílem je zajištění environmentálních standardů daných předpisem IPPC (Integrated Prevention and Pollution Control) v chemické a farmaceutické výrobě. Soubor etických norem a pravidel, na kterých by v ideálním případě měly být postaveny zásady podnikání.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184171
100
Tvorba strategie a strategické plánování
2.12.7 Strategický plán zásobování a logistiky Logistická podpora má za úkol dopravit a správně rozmístit materiálové zdroje nutné pro výrobu a následně zajistit transport vyrobené produkce k zákazníkovi. Toto se musí odehrát ve vymezeném čase a na určeném místě. Strategické řízení logistiky se tudíž zaměřuje na systémové aspekty logistiky, jako je forma a frekvence zajištění dodávek materiálových vstupů (např. JIT56), zajištění technických podmínek skladování a distribuce vstupních materiálů a výstupní produkce dle podmínek požadovaných odvětvovými normami nebo zákazníkem. V detailnějším pohledu členíme logistiku na: ■■ vstupní – zajišťující dodávky surovin materiálu pro výrobní proces; ■■ vnitrozávodovou – zahrnující skladové hospodářství a případný přesun polotovarů a komponent mezi sklady a výrobními místy; ■■ výstupní – mající za úkol zajistit dopravu vyrobené produkce zákazníkům. Strategické plánování logistických procesů musí poskytnout jasný obraz o tom, jak budou tyto procesy zajišťovány. Z pohledu vstupní logistiky je třeba si ujasnit, na jaké obchodní paritě dle INCOTERMS57 budou materiálové a surovinové vstupy dodávány. Dle zvolené parity, jejíž volba je předmětem technických a ekonomických úvah, případně i tématem vyjednávání s dodavatelem, potom odpovědnost za vstupní logistiku zajišťuje buď dodavatel, nebo příjemce. Není přitom rozhodující, zda tuto činnost vykonává vlastními silami a prostředky, nebo ji outsourcuje na externí subjekt. Z pohledu logistiky je nezbytné plánovat, ve vazbě na výrobní plán a znalost délky výrobního cyklu, nejen potřebné množství materiálových vstupů, ale rovněž stanovit i optimální délku zásobovacího cyklu. Cílem je optimalizovat zásobu materiálu a surovin na úroveň, kdy jsou úhrnné náklady na skladování zásob a jejich doplňování minimální. Vnitrozávodová logistika spočívá v optimální manipulaci s nakoupeným materiálem, což znamená uskladnění za předepsaných podmínek, zajištění vzorkování a vstupní testování nakoupených surovin a materiálu. Výstupní logistika, která představuje poslední z logistických procesů, zajišťuje dodávku produktu zákazníkovi. S ohledem na požadavky zákazníka, rezistenci produktu vůči přepravním podmínkám, nákladům na logistické zajištění volí formu přepravy a objem dodávky s cílem minimalizovat náklady při zachování požadované míry uspokojení zákazníka. Je zřejmé, že logistika zahrnuje komplex činností, jejichž kvalitní zajištění napomáhá k tvorbě hodnoty pro zákazníka a při optimálním řízení logistických procesů lze dosáhnout významných úspor nákladů. Výstupem strategického plánu logistiky jsou způsoby a kontraktace zajištění dodávek vstupních materiálů, optimální způsob distribuce těchto vstupů na místo zpracování a zajištění distribuce finální produkce podle požadavků zákazníka. Součástí je výběr způsobu spedice, vybavení skladů manipulační technikou a zajištění metodicky správného nakládání se vstupním materiálem, komponentami a finálními produkty.
56 57
JIT – Just in Time představuje systém dodávek vstupů přímo na výrobní linku bez meziskladů. INCOTERMS (International Commercial Terms) představují soubor vykládacích pravidel obchodních doložek vydaný Mezinárodní obchodní komorou, určující povinnosti smluvních stran při dodávce zboží.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184171