13. O hodinu později seděla Sloane se svým otcem naproti Tonymu u stolu v jeho newyorské kanceláři Terénního úřadu. Byl tam také zvláštní agent Williams a – jaké překvapení! – Derek. „Takže, Sloane,“ začal Tony, naklonil se nad stůl a propletl si prsty. „Slyšel jsem, že pro nás máte nějaký návrh – a také důležité informace.“ „Mám.“ Přeložila si nohu přes nohu, seděla vzpřímeně, zapřená zády do opěradla otlučené židle. „Agent Williams vám určitě řekl…“ „Rich,“ přerušil ji Williams. „Dobře – Rich. Rich vám určitě řekl, že můj návrh je spojen s ně kolika podmínkami.“ „Řekl. Tak ven s tím, spusťte.“ „Nejdřív požaduji váš slib, že můj otec ani žádný z jeho partnerů nebudou obviněni ze zločinu.“ Tony pozvedl obočí. „Jak vám to mohu slíbit, když nevím, co udě lali?“ „Dobrá,“ přikývla Sloane. Cítila, jak se otec vedle ní nervózně za vrtěl. „Stačí říct – pokud byl nějaký zločin spáchán –, že obvinění bude znít: zadržování důkazů, anebo pokud byste chtěl být hodně tvrdý, bránění ve výkonu spravedlnosti zapříčiněné strachem o život a v otco vě případě o život členů jeho rodiny. Hovořím hypoteticky, samozřejmě.“ „Jistě,“ souhlasil Tony. „To vloupání byla nějaká výhrůžka?“ vložil se do toho Derek. „Proč? Z jakého důvodu?“ Sloane ho probodla chladným, neosobním pohledem. „Bez ko mentáře. Dokud nebudou mé podmínky přijaty.“ „S tím bych souhlasil,“ odpověděl Tony. „Jestli je pravda, co mi říkáte, a jestli má váš otec informace, které by nám mohly pomoci, žádná obvinění nebudou vznesena.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184116
„Dobře. K mé druhé podmínce. Jak víte, do této chvíle jsem na jímala soukromou ochranku. Chci, aby byla mému otci přidělena ochrana FBI. Stále je v nebezpečí, víc než jeho partneři. Přeji si, aby ochranku dostala i moje matka. Momentálně ji potřebuje víc než kdy jindy. Vysvětlení podám hned, jakmile se dohodneme.“ „Chcete, abychom vašim rodičům poskytli ochrannou vazbu?“ „Ne,“ zavrtěla Sloane hlavou. „To by byla příliš jasná zpráva pro nesprávné lidi o tom, že s vámi můj otec mluvil. Chci, aby zůstali ve svém bytě – s agentem FBI uvnitř. A také pro ně žádám doprovod agentů FBI, kdykoli půjdou ven.“ „To bude stát prostředky. Ale cítím ve vašem hlase naléhavost – dobrá. Lze to zařídit.“ Tony na ni tázavě pohlédl. „Kolik dalších pod mínek jste si pro nás ještě připravila?“ „Už jen jednu.“ Sloane ani nehnula brvou. „Dejte mi operační po věření. Přidělte mi roli důvěrného lidského zdroje. Chci být v plném rozsahu informována o všem, co vypátráte.“ Rich se neovládl a musel se zasmát. Byl to obrovský požadavek. Ale všiml si, že Derek ani Tony se nesmějí. Naopak – vypadalo to, že je to vůbec nepřekvapilo. „Mám tohle pokládat za běžnou věc?“ „Máme štěstí, že u tohohle skončila,“ utrousil suše Tony. „Už jsem skoro čekal, že mě požádá, abych Dereka zbavil funkce hlavního vy šetřovatele a případ svěřil jí.“ Poklepal si tužkou o nohu a zamyslel se nad Sloaniným požadavkem. „Můžu to odsouhlasit,“ prohlásil ko nečně. „Ale jen pokud vysvětlíte, jaký prospěch by z toho měl Úřad.“ Sloane byla připravená na standardní podmínky. Její účast ve vy šetřovacím procesu musela být nějak opodstatněná kvůli právnímu oddělení. „Mám informace, které – jak se domnívám – potřebujete. A navíc jsem přesvědčená, že jsem potenciálním cílem útoku jednoho z vůdců gangu, který sledujete. Ne-li toho nejvyššího.“ Pohlédla na Riche. „Který taky hraje roli v těch krádežích obrazů. Když mi dáte pověření, můžete vyřešit oba případy najednou.“ „Na to zapomeň,“ prohlásil chladně Derek. „Tohle není žádný ope rační pověření. To znamená použít tě jako návnadu. Do toho nejdu.“ „Ty možná ne, ale já ano.“ Sloane upřeně pohlédla na Tonyho. „Takže?“ 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184116
„Takže za prvé, kdybych měl souhlasit – nebudete to vy, kdo tady bude dávat rozkazy. Bude to Derek. Takže takové odpovědi, jakou jste mu právě dala, budou nepřijatelné.“ „Fajn. Ale osobní pocity taky,“ odpálila Sloane. „Pokud pro tu práci nemám potřebnou kvalifikaci, je to jiná věc. Ale pokud má agent Parker z nějakého důvodu neprofesionální potřebu mě chránit, jedná se o diskriminaci. Tony, pracovali jsme společně už mnohokrát. Za nekvalifikovanou mě snad nepovažujete.“ Tony otočil hlavu k Derekovi. „Dostala tě. Existuje nějaký profe sionální důvod, proč bych měl Sloanin požadavek odmítnout?“ Nastalo dlouhé, napjaté ticho. „Ne,“ připustil Derek. Slova z něj lezla jako z chlupaté deky: „Jsem si jist, že Sloaniny informace nám pomůžou a že její schopnosti budou přínosem pro naše vyšetřování. Nicméně,“ dodal střízlivě, „chci, aby bylo jasno: jsem to já, kdo vede vyšetřování tohoto případu. Jedná se o organizovanou trestnou činnost. A jsem to já, kdo rozhoduje. A po kud jde o případ s Rothbergem, je to Rich.“ „Souhlas,“ řekla bez zaváhání Sloane. „Tak to vypadá, že se domluvíme.“ Tony povstal a potřásl si se Sloane rukou. „Vítejte na palubě. Až se vrátíte k FBI, nikdo si nevšim ne, že jste byla někdy pryč.“ Potom obrátil pozornost k Matthewovi, který – poslušný rady své dcery – do této chvíle mlčel. „Máte slovo, pane Burbanku. Řekněte nám, co víte.“ Matthew pohlédl na svoji dceru. Čelo měl zvrásněné obavami. Sloane mu láskyplně a povzbudivě stiskla paži. Nespustila přitom oči z Tonyho. „Nejprve vám musím říct, že je moje matka hospitali zována v Bronxu. Před několika hodinami byla unesena, se záměrem ji zavraždit. Její únosce je členem jednoho z vašich asijských gangů. A evidentně věděl, že se Rich chystá navštívit mého otce. Byla to od plata.“ „Je v pořádku?“ „Má zlomenou ruku. Zkroutil jí ji, až praskla.“ Sloane popsala tu událost, jak nejobjektivněji svedla, a při tom se chladně, neosobně dívala na Dereka. „Naštěstí se jí podařilo dostat z auta dřív, než ji stačil zabít. Teď je pod sedativy. Ale až vyslechnete mého otce, chci ji odvézt domů, kde jí bude líp.“ 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS184116