Nedaří se mi sladit ty dva světy – svět energie a vibrací se světem korupce a ovládání slabších silnějšími. Vrtá mi hlavou, jestli Fraternitas využívá prastarých znalostí, o kterých mluvil strýček Li, aby námi mohla manipulovat. Je možné, aby byli lidé ve svém počínání tak pohánění chamtivostí a mocí? Je možné, že všechno, o čem si myslíme, že je pravda, je jen nějaká důkladně propracovaná fata morgana? Po té spoustě času, který jsem strávila na internetu, cítím, že musím udělat něco, co mám pevně v rukou, tak naskenuju ještě dvě sady znaků, které se rozšifrují, zatímco budu spát. Ve snech mě pronásledují bojové stíhačky, elektrické antény a flotily lodí s námořníky, kteří všichni vypadají jako Barend Schlacter. Je to úleva, když se probudím do denního světla. Podívám se na rozšifrované spirály, jako obvykle jsou tajemné a nesrozumitelné. Musím s nimi za strýčkem Li, tak se vydám do kuchyně, jestli už je vzhůru. No jistě, sedí tam s tátou a povídají si s paní Findlayovou. Ta má ruce vražené hluboko do útrob jakéhosi velkého ptáka, nadívá ho k dnešní slavnostní večeři. Pan Papírek vyrazí ze svého pelíšku, skočí na opěradlo židle a odtud rovnou mně na rameno. Ducneme se na přivítanou čely, pak mě chytí za ušní lalůček a roztržitě mi ho žmoulá. „Strýčku Li, už jsi viděl, jak Pan Papírek umí origami?“ zeptám se. Položím před Pana Papírka několik listů papíru a pobídnu ho: „Dej se do práce, kamaráde.“ Začne pomalu, jako by nevěděl, co má vyrobit, ale pak zrychlí a za pár minut položí na stůl list modrého papíru a opatrně na něj postaví svůj výtvor. Je to nádherný růžový lotosový květ se zeleným stonkem a listem, pluje po modré papírové hladině. „Dokonalé!“ obdivuje strýček Li. Táta si mne bradu. „Je to úžasné, že?“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183886
„Je génius,“ řeknu a Pan Papírek vezme modrý papír a nese jej jako číšník tácek strýčkovi Li. Pak se ukloní. Strýček Li se taky ukloní a zašeptá něco čínsky. „Tak, Caity, co jsi na dnešek naplánovala?“ vyzvídá táta. „Budu chodit se strýčkem po hradě a dívat se, jak určuje feng-šuej.“ „Nevadí to?“ ptá se táta strýčka Li. Ten si smete pár drobečků z hedvábné košile a řekne: „Vůbec ne. Caity je naopak dobrý pomocník. Má výborný intuitivní smysl pro hlavní zásady feng-šuej.“ „Kdy se vrátí máma?“ „Jedu pro ni ve čtyři,“ odpoví táta a vstane, vyzunkne zbytek kávy a odnese hrnek do dřezu. Díkybohu, pomyslím si. Už se nemůžu dočkat, až bude zpátky. Kvůli té události s Barendem Schlacterem mi připadá, že máma nebyla pryč dva dny, ale dva týdny. „Jo a já připravuju kachnu,“ řekne paní Findlayová a zvedne ptáka naplněného nádivkou za běháky. Strýčkovi Li se rozzáří oči. Paní Findlayová na něj mrkne, on rychle sklopí zrak a začervená se. Beru ho za ruku a odvádím z kuchyně. Když jsme z doslechu, pošeptám mu: „Rozluštila jsem dva další. Potřebuju, aby ses na ně mrknul.“ „Skvělá práce! Ano, podívejme se na to.“ Jdeme nahoru, s Panem Papírkem v závěsu. Zavřeme se u mě v pokoji a já vyndám vytištěné další dvě spirály. Strýček Li si nasadí brýle a nahlas čte: Ten zrod přijde jak bouře či holubice, jde o to, zda umíme milovat více. Jak přitažlivost Země láska je mocná, v jednotě, družnosti pouze se pozná. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183886
Pátrej a hledej prastarou moudrost, do roku 2012 jí učiň zadost. Prastaré mýty, prastaří moudří ukazují tam, kde hvězdy hoří. „Rok 2012? Láska je mocná jako zemská přitažlivost?“ opakuje strýček Li, vzhlédne ke stropu a tahá se za kůži na krku. „Jak tomu rozumíš?“ „Nechápu. Začnu rozšifrovávat další,“ řeknu. „Možná je potřebujeme mít všechny, abychom tomu porozuměli.“ Zadám do programu další sadu znaků a zeptám se strýčka Li, co chce dělat. „Musíme se dostat do věže. Vraťme se do tajné komnaty.“ Jde k panelu a já za ním, přívěskem otevřu dveře. „Odsud prostě musí vést ještě jedna cesta,“ řekne a obchází místnost, prohlíží zdi zblízka a ohmatává je. Já se soustředím na strop, myslím si, že by tam mohla být nějaká padací dvířka. Slyším, že Pan Papírek funí a heká, podívám se, co dělá, a vidím, že vlezl pod veliký orientální koberec. Mrkneme se strýčkem na sebe a napadne nás stejná věc. Odsuneme kanapátko a stolek, srolujeme koberec a přesně uprostřed podlahy objevíme kulatý kámen velký jako poklop kanálu. Jsou do něj vyryté protínající se kruhy. Oba si klekneme a ohmatáváme kámen. „Tys to našla,“ řekne strýček Li, „našla jsi květ života.“ „Co o něm víš?“ zašeptám. Po zádech mi přeběhne mráz. „Je to obrazec, který můžeš vidět na mnoha místech na světě, ale nikdo neví, jak vznikl. Hodně lidí věří, že je v něm zakódovaná spousta vědomostí o tom, jak funguje vesmír.“ Kousnu se do rtu. „A co teď?“ „Zvedni ten kámen!“ řekne. „Našla jsi ho ty, tak ho musíš i odklopit.“ 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183886