Svìt køídel
Nehody dopravních letadel v Èeskoslovensku
zatáèením prasklo kolo na pravé stranì letadla, co jsem já i mechanik usly el a ihned jsem uzavøel plyn u obou motorù. Ucítil jsem na pravé stranì podvozku drhnutí o zem, naèe se letadlo úplnì zastavilo. V tém okam iku se letadlo poèalo stavìti na hlavu, proti èemu jsem nemohl nièím èeliti. Vypnul jsem motory a uzavøel pøívod benzinu, abych zabránil pøípadnému po áru. Letadlo se postavilo na hlavu, tak e trup ènìl ve smìru skoro svislém k zemi. Vyskoèil jsem po odepnutí pasu z letadla, abych po pøípadì poskytl pomoc cestujícím v letadle. Této pomoci v ak nebylo zapotøebí, je to nikdo z cestujících neutrpìl podle jejich sdìlení ádného zranìní. Podle mého náhledu jest pøíèina havarie tato: pøi prohlídce ihned po havarii jsem zjistil, e pravé vnìj í kolo podvozku jest silnì zdeformováno. Plá tohoto kola byl úplnì neporu en, du e v ak mìla trhlinu v délce cca 60 cm. Podle mého náhledu musilo napøed povoliti kolo, následkem které to deformace se uvolnil plá a obna ená du e praskla. Dále jsem zjistil, e kolo se nemohlo po koditi nárazem na nìjakou pøeká ku na pøistávací plo e, je to jsem ihned sledoval stopy podvozku na zemi a ádnou pøeká ku jsem nena el. Postavení letadla na hlavu pøièítám tomu, e následkem zborcení se kola zaryl se konec podvozkové vzpìry do zemì a setrvaèností letadlo se postavilo na hlavu. Jiného nemám k podotknutí. Kocián Albert Pilot P r o t o k o l týkající se havarie letadla Ès.st,aerolinií, znaèky L-BAGF na brnìnském leti ti dne 11. èervence 1929, sepsaný v kanceláøi øeditelství st. leti tì Brno. Mechanik letadla p. Josef Trafina vypovídá: Dne 11. èervence t.r. byl jsem pøidìlen jako tra ový mechanik na letadlo Farman.Goliath L-BAGF. Pøed odletem nebylo na letadle ani mnou, ani brnìnskými mechaniky nalezeno ádných závad, které by byly na pøeká ku odletu. Rolovali jsme po ètvrté hodinì na druhý konec leti tì ke startu. Pøed zatáèkou na obvodu leti tì zaslechl jsem ránu, jako kdyby praskla du e kola. Letadlo se nachýlilo na pravou stranu. Pøi tom pan Kocián ihned vypnul a uzavøel pøívod benzinu. Letadlo se zastavilo a pomalu se stavìlo na hlavu. Po vystoupení z letadla jsem zjistil, e pravé vnìj í kolo jest zdeformováno, du e roztr ená po celé délce, plá byl v ak neporu ený. Pøed tím jsem pomohl cestujícím vystoupiti z letadla. Nevidìl jsem, e by nìkterý z cestujících byl zranìn. Rychlost pøi rolování byla zcela normální; terrain byl rovný, tak e podle mého náhledu není mo no pøièítati po kození letadla nárazu na nìjakou pøeká ku na leti tní plo e. Vinu na tomto po kození pøièítám tomu, e se zbortilo pravé vnìj í kolo podvozku. Podle mého domnìní nemá pilot na ne tìstí vinu. Z jaké pøíèiny do lo k po kození kola, není mi známo. Dal ího nemám co oznámiti. Trafina Josef 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183787
Ladislav KELLER
Nehody dopravních letadel v Èeskoslovensku
K této nehodì v podstatì nelze co dodat, proto e se jednalo o nehodu zpùsobenou defektem podvozkového kola. Zde je nutné zdùraznit rychlou a správnou reakci pilota Kociána, který staèil vèas vypnout oba motory, zavøít pøívod benzínu a zabránil tak vzniku po áru. Fotografie havarovaného letadla sice vypadá hrùzostra nì, ale pøi nehodì nedo lo k ádným zranìním a na první pohled znièené letadlo bylo opraveno.
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183787
Nehody dopravních letadel v Èeskoslovensku
Svìt køídel
Fokkery F.VII ÷ F.XVIII Po skonèení I. svìtové války se firma Fokker specializovala na výrobu dopravních letadel, která létala snad po celém svìtì. V e zaèalo v roce 1919 pokusným letounem F-1, který ji mìl základní charakteristiky typické pro meziváleèné stroje Fokker. Jednalo se o hornoplo níky s trupem svaøeným z ocelových trubek a plátìným potahem, køídlo bylo celodøevìné pota ené plátnem. Zpoèátku se jednalo o jednomotorové letouny F-II a F-III, ke kterým v roce 1924 pøibyl F-VII. První tøímotorový letoun vznikl jako varianta jednomotorového stroje F-VIIa v roce 1925. Zákazník si mohl vybrat, zda jeho stroj bude jednomotorový nebo tøímotorový. Následovala vylep ená verze F-VIIb/3M která vznikla na pøelomu let 1927/28 pøidáním støedové èásti køídla, která zvìt ila nosnou plochu. V roce 1929 byl vyvinut dal í tøímotorový stroj, a to dálkový F-IX. V dal ích letech Fokker zkonstruoval dal í tøímotorové stroje, a to F.X/F.XA, F-XII, F-XIV3M, F-XVIII a za vrchol tøímotorových Fokkerových konstrukcí je pova ován F-XX, u kterého byl obdélníkový prùøez trupu nahrazen vejèitým. Konstrukce trupu F-XX byla tradiènì z ocelových trubek pota ená plátnem. Lichobì níkové køídlo bylo opìt celodøevìné s tlustým profilem, mìlo v ak vztlakové klapky. V roce 1926 se mezi Fokkerovy konstrukce vloudil i nepøíli úspì ný dvoumotorový F-VIII. Zvý ené po adavky na pøepravní kapacitu a bezpeènost vedly v roce 1932 ke vzniku ètyømotorových Fokkerù. V americké poboèce vznikl F-22 s tandemovými motory, v Holandsku byl vyvinut F-36 s konveènímu uspoøádáním motorù. Ov em i tyto typy nebyly pøíli úspì né, proto e budoucnost patøila celokovovým dolnoplo níkùm se zatahovacím podvozkem. Ve slu bách èeskoslovenských dopravcù létaly jednomotorové F.VIIa, tøímotorové F.VIIb/3m, F.IXD a F.XVIII. Jako první zakoupila ÈLS dva F.VIIa od KLM, a to letadla L-BAAH a L-BAAI. Tato letadla létala u ÈLS od bøezna 1928 do bøezna 1932, kdy obì Fokker F. VII3m
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183787