99 Pa n St a r ý :
Nyní k práci jděte s chutí když po jídle přijdou rmuty, ať jste všickni pospolu; já zatím půjdu k stolu. (Odejde)
Všickni:
My pracujem vždycky s chutí, obzvláštně když přijdou rmuty.
Po d s t a r š í :
Nyní, bratří, poslechněte, co chci učiniti, slavné hody, jestli chcete, dám vám přistrojiti. Jenom buďte při mé straně, jinak se to vše nestane.
Všickni:
Co vy chcete, tak se stane, jsme všichni na vaší straně.
Po d s t a r š í :
Pan Starý chce synu svému dát za vyučenou; musíme být proti němu, mluviti věc jinou. Stůjte na tom, že syn jeho, byťby měl dost jmění, řemesla sladovnického nijakž hoden není. To že se nemůže díti, by měl tovaryšem býti.
Všickni:
Tomu my nepřipustíme, raděj se chleba zhostíme.
Po d s t a r š í :
Bude-li chtít z syna svého mít tovaryše řádného, nechť pak mi svou dceru dá, tak nejlépe udělá.
Kubíček:
A mne musí Madlenku dát. Je-li pravda, má milá?
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183761
100 Madlenka:
Kdyby se to nemělo stát, krk bych ti zakroutila.
P o d s t a r š í, K u b í č e k, A n č i č k a, M a d l e n k a: Tím způsobem všickni svého dojdem cíle žádaného; vy pak, přemilí vodáci, dostanete za svou práci z štědré ruky najednou od nás odplatu hojnou. Všickni:
Budem jísti, budem píti, řemeslo své velebiti, při muzice poskakovat, korbel zvedat, prozpěvovat: „Ať žije stále vždycky švarný stav sladovnický!“
H v o z d a (štípá dračky). K u b í č e k (vyplakuje soudek). Kůr sladovnických, jenž v pivováře rmuty drží. Hvozda a Kubíček venku zároveň s nimi zpívají: Ach, ty ječmínku předrahý, jak mnoho prvé zkusíš, než je z tebe nápoj pravý, máčen býti musíš.
Pak tebou v humnech válejí, na liskách tě obracejí, by si z tebe jádro vydal, ve mlejně tě rozdrtějí.
Pak tebe silní formanští v pytlích na káď odnesou, nápotom i pivovarští u vřelou vodu vytřesou.
Mládek tě na kostel hází, pan mistr na štoky sází; do spilky tě na kočárku vodáci doprovází.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183761
101
Tu po častém dolívání droždí z sebe vyházíš, až pak po stálém hlídání k lahodnosti přicházíš.
Ó, jak těžce ti hřešejí, kteří tebe nešetřejí, nechť ti, jenž rozlijí pivo, vždy věčnou žízeň trpějí.
Kubíček:
Pivo jest dar nebeský, co vaří sládci Český; každý si ho chválí, zvlášť když jest vystálý, kdo se ho napije, každý hned obžije. Pivo jest atd.
Pivo jest nápoj milý, neb nám dodává síly; ten, jenž prácí chřadne, hned po něm omladne, každá žíla znovu počne tlouct v tu dobu. Pivo jest nápoj atd.
Pivo jest nápoj zdravý, to každý lékař praví; mysl občerstvuje, srdce posilňuje, plodí samou radost, nepřipouští starost. Pivo jest atd.
Kdo nechce pivo píti, nemá na světě býti; já pak pro pivečko dal bych groš poslední. Kdo nechce atd.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183761