98 / Public relations, fundraising a lobbing pro neziskové organizace
může zaslat v listinné nebo elektronické podobě věcný záměr k připomínkám i dalším připomínkovým místům, například profesním sdružením, zájmovým skupinám podnikatelů nebo spotřebitelů, vědeckým a odborným institucím. Teprve po ukončení tohoto připomínkového řízení míří věcný záměr do vlády. Po jeho schválení příslušné ministerstvo vypracuje konkrétní návrh zákona.
Návrh zákona Také hotový návrh zákona podléhá připomínkovému řízení. Lhůta pro podání připomínek činí dvacet pracovních dnů ode dne vložení návrhu zákona do elektronické knihovny, opět za předpokladu, že orgán, který návrh zákona k připomínkám předkládá, nestanovil lhůtu delší. Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva, která má obecnou část a zvláštní část. Návrh zákona dále ve lhůtě šedesáti dnů projedná Legislativní rada, jejíž stanovisko se předkládá předsedovi vlády. Návrh zákona, schválený vládou ve znění upraveném podle závěrů ze schůze vlády, je vládním návrhem zákona. Kromě zákonů vláda schvaluje v souladu s příslušnými zákony nařízení vlády. Jednotlivá ministerstva připravují a schvalují vyhlášky. Pravidla pro přípravu vládních zákonů a náležitosti, které musí návrhy zákonů splňovat, jsou zakotveny v legislativních pravidlech Vlády a jejím jednacím řádu. Oba dokumenty jsou přístupné na webových stránkách vlády ČR www.vlada.cz. Na těchto stránkách je možné najít i bližší informace o činnosti Legislativní rady vlády, program jednání vlády a další aktuální dokumenty související s legislativním procesem.
Pořad schůze Poslanecké sněmovny Vládní návrh zákona nebo návrh zákona se stanoviskem vlády pak již může zamířit do kolečka schvalování v parlamentu. O zařazení na pořad schůze formálně rozhoduje předseda sněmovny, který zároveň navrhuje, kterým výborům má být návrh v průběhu projednávání přikázán. Přihlédne přitom k doporučení organizačního výboru, který podle jednacího řádu sněmovny organizuje a koordinuje práci jejích orgánů. Pokud jde o pořad schůze, platí určitá ustálená pravidla. Na čtvrtek se například zařazují ústní interpelace, třetí čtení zase probíhají – pokud sněmovna nerozhodne jinak – ve středu a v pátek. Pořad schůze ovšem není definitivní a sněmovna ho může v průběhu jednání svým rozhodnutím měnit a upravovat.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183638
Kuchařka úspěšného lobbisty / 99
Úloha zpravodaje a trojí čtení na půdě Poslanecké sněmovny Úloha zpravodaje Důležitou osobou v legislativním procesu na půdě obou komor parlamentu je tzv. zpravodaj z řad poslanců či senátorů, kterému je návrh zákona přidělený. Ten vystupuje se svými stanovisky k návrhu a dává svá doporučení, hlídá proces projednávání dané normy ve výborech a podávání pozměňovacích návrhů, případně rozhoduje o proceduře finálního hlasování, v němž se musí sněmovna s podanými pozměňovacími návrhy vyrovnat (aby například nebyly schváleny dva návrhy, které se navzájem vylučují). Stanovisko zpravodaje může v některých případech významně ovlivnit názor zákonodárců a jejich rozhodování ve prospěch či neprospěch schvalované normy.
První čtení V prvním čtení je návrh zákona poprvé projednáván v plénu sněmovny. Uvádí ho vždy navrhovatel (příslušný ministr, zástupce skupiny poslanců, zástupce Senátu atp.) a následuje vystoupení zpravodaje. Poté se koná obecná rozprava, v níž vedou poslanci diskuzi o záměru zákona. Ta může vést k zamítnutí zákona, jeho vrácení navrhovateli k dopracování, anebo jeho přikázání vybranému výboru, popřípadě několika výborům najednou. Za určitých podmínek lze podle jednacího řádu vyslovit se zákonem souhlas již v prvním čtení. Výbor musí návrh zákona projednat během následujících šedesáti dnů, v případě rozhodnutí sněmovny se tato lhůta krátí na třicet dnů, nebo se může naopak o dvacet dnů prodloužit. Výbory, jimž nebyl návrh zákona přikázán k projednání, mohou své stanovisko k návrhu zákona sdělit sněmovně a výboru, který návrh zákona projednává. Totéž mohou učinit i jednotliví poslanci.
Práce výborů a druhé čtení Výbor si sám určí harmonogram a způsob projednání návrhu zákona. Pro projednání návrhu zákona ve výboru určí předseda výboru zpravodaje, který vypracuje o návrhu zákona zprávu. Také na půdě výborů pak probíhá obecná a podrobná rozprava, během
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183638
100 / Public relations, fundraising a lobbing pro neziskové organizace
níž mohou padat pozměňovací návrhy. Pokud s nimi výbor vysloví souhlas, stanou se součástí usnesení, které výbor schvaluje a předkládá sněmovně. Pokud některý poslanec se svým návrhem neuspěje, může ho podat ještě během druhého čtení v plénu. Výbor může vypracovat také tzv. komplexní pozměňovací návrh. Výbor návrh zákona projedná a přijme usnesení. O usnesení členové napříč politickým spektrem hlasují, a schválené usnesení proto nemusí odrážet názor všech jeho členů, ale pouze jejich momentální většiny. Nejméně pětinová menšina všech členů výboru může předložit oponentní zprávu. Jednání výborů jsou obvykle veřejná a se souhlasem jeho členů mohou na jeho půdě vystoupit také zástupci veřejnosti. Ve druhém čtení v plénu se nejdříve koná obecná rozprava, po které může sněmovna vrátit návrh zákona výboru k novému projednání. V opačném – a to častějším – případě proběhne podrobná rozprava, v jejímž rámci se předkládají pozměňovací návrhy.
Třetí čtení Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za sedmdesát dvě hodiny po doručení souhrnu podaných pozměňovacích návrhů poslancům. Ve výjimečných případech lze se souhlasem sněmovny tuto lhůtu zkrátit na čtyřicet osm hodin. Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout již pouze opravu legislativně technických chyb. Není tedy možné předkládat věcné pozměňovací návrhy. Ve finálním hlasování se nejdříve hlasuje o případném zamítnutí zákona, poté se rozhodne o jednotlivých pozměňovacích návrzích a úplnou tečkou za legislativním procesem v dolní komoře je hlasování o vyslovení souhlasu se zákonem jako celkem. Tato finální hlasování probíhají podle jednacího řádu v dopoledních hodinách ve středu a v pátek, pokud sněmovna nerozhodne jinak. Proces schvalování zákonů na půdě dolní komory parlamentu upravuje Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který lze spolu Ústavou ČR a dalšími důležitými právními normami najít mimo jiné na oficiálních stránkách poslanecké sněmovny www.psp.cz.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183638