Mzdové účetnictví 2013
Formou naturální mzdy je možné poskytovat: q výrobky; q výkony; q práce; q služby.
V této souvislosti je třeba zdůraznit, že poskytování naturální mzdy ve formě lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek není dovoleno. Za naturální mzdu se nepovažuje jízdné či tarifní sleva pro zaměstnance dopravce. Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, výkony, práce a služby ostatním odběratelům (zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů), obvyklé ceně11 nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnanci za výrobky, výkony, práce a služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena. Z hlediska daňových předpisů (ZDPř) je třeba mít na paměti, že naturální mzda je předmětem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a stejně jako peněžní příjem je zdaňována, přičemž nepeněžní příjem se oceňuje cenou obvyklou v místě a v době plnění, a to podle jeho druhu a kvality, popřípadě podle jeho stavu a míry opotřebení.
3.3.8 Mzda při uplatnění konta pracovní doby Při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a 87 ZP) přísluší zaměstnanci v tzv. vyrovnávacím období za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši (tzv. stálá mzda) sjednaná v kolektivní smlouvě, popř. stanovená vnitřním předpisem. Tato stálá mzda nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku (§ 120 a 121 ZP). Uplatní-li se v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 (tzn. bude-li to sjednáno v kolektivní smlouvě, může být práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby ve vyrovnávacím období sjednaném v kolektivní smlouvě, které nepřesáhne nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích, v rozsahu nejvýše 120 hodin započtena do pracovní doby jen v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období), přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši, která nesmí být nižší než 85 % jeho průměrného výdělku. Na účtu mzdy zaměstnance se vykazuje jednak stálá mzda zaměstnance a dále pak dosažená mzda zaměstnance za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo. Stálá mzda se poskytne zaměstnanci za pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem v příslušném kalendářním měsíci. Stálá mzda zaměstnanci přísluší v plné výši i tehdy, jestliže zaměstnavatel v příslušném kalendářním měsíci pracovní dobu nerozvrhne. Je však třeba zdůraznit, že za dobu rozvrženou zaměstnavatelem zaměstnanci, po kterou zaměstnanec nepracuje, stálá mzda nepřísluší. Ve vyrovnávacím období přísluší zaměstnanci mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd. V případě, že po uplynutí tohoto období nebo po skončení pracovního poměru
11
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183519
Mzdová problematika
je souhrn práva na dosaženou mzdu za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit.
3.3.9 Ostatní plnění nepovažovaná za mzdu Plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, tzv. ostatní plnění (2), se nepovažují za mzdu, neboť s vykonanou prací přímo nesouvisejí. Za mzdu proto nelze považovat: q náhrady mzdy; q odstupné; q cestovní náhrady; q výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací; q odměnu za pracovní pohotovost (při které nedojde k výkonu práce). q odchodné.
Náhrady mzdy jsou typickým ostatním plněním; zaměstnanci se vyplácejí, a přitom s jeho pracovním výkonem bezprostředně nesouvisejí. Jde tedy o plnění, které pouze nahrazuje mzdu (odtud slovo „náhrada mzdy“), a to zejména v případech, kdy zaměstnanec nepracuje nebo ani nemůže pracovat z různých zákonem uznaných důvodů. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje v těchto případech: q za dobu čerpání dovolené (ve výši průměrného výdělku); q u tzv. důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance, a to u zaměst-
nance, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény;12 q u tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance (podrobně viz podkapitola 2.8.2); q u jiných úkonů v obecném zájmu (podrobně viz podkapitola 2.8.2). Odstupné je jednorázový příspěvek náležející zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z důvodů: q rušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části; q stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo
příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
Odstupné (§ 67 ZP) náleží při skončení pracovního poměru ve výši: q 1násobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval
méně než 1 rok;
q 2násobku jeho průměrného výdělku, pokud jeho pracovní poměr u zaměstnavatele
trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky;
12
Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši 60 % upraveného průměrného výdělku od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo od 1. dne karantény.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183519
Mzdové účetnictví 2013
q 3násobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele
trval alespoň 2 roky; q součtu 3násobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v předcházejících bodech, pokud dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 ZP; q nejméně 12násobku průměrného výdělku v případě zaměstnance, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí z důvodu, že podle lékařského posudku nesmí konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí (podrobně viz § 52 písm. d) ZP); pokud se zaměstnavatel zcela zprostí odpovědnosti, odstupné zaměstnanci nenáleží. Průměrným výdělkem se pro účely odstupného rozumí průměrný měsíční výdělek. Zaměstnavatel jej vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, určeném pro zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo v pozdějším termínu. V případě zaměstnance, u kterého dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem ze zdravotního důvodu nebo dohodou z téhož důvodu,13 přísluší mu při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného výdělku. Jestliže zaměstnanec bude po skončení pracovního poměru konat práci v pracovněprávním vztahu u dosavadního zaměstnavatele před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část. Jde o určitou formu odškodnění zaměstnance za ztrátu zaměstnání bez vlastního zavinění. V těchto případech není vůbec rozhodující, zda zaměstnanec nastoupí do nového pracovního poměru, či ne. V kolektivních smlouvách nebo ve vnitřních předpisech lze stanovit vícenásobek odstupného oproti stanovenému nároku ve výši 3násobku, resp. 12násobku průměrného měsíčního výdělku, případně stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci přísluší zvýšené odstupné. To se vztahuje i na zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Cestovní náhrady patří mezi náhrady výdajů, poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce. Zaměstnavatel poskytuje tyto náhrady podle zákoníku práce a dalších předpisů v případě výdajů, které jim vzniknou v souvislosti s plněním pracovních povinností. O problematice cestovních náhrad je samostatně pojednáno v kapitole 9. Výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací nejsou považovány za mzdu, nemají povahu příjmů ze závislé činnosti a jsou u fyzické osoby tzv. příjmem z kapitálového majetku (§ 8 ZDPř).
13
Kdy zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nesmí konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183519