| | Tab. 5.10 Tabulka technologií na dezinfekci malých zdrojů znečištění Dezinfekční činidlo
Vzorec
Forma
Omezení týkající se aplikace na malých zdrojích znečištění
Chlornan sodný
NaOCl
Kapalina
Korozívní, toxický, tvoří karcinogenní vedlejší produkty, je třeba dávkovací systém, účinnost závisí na kvalitě OV
Chlornan vápenatý
Ca(OCl)2
Tablety
Korozívní, toxický, tvoří karcinogenní vedlejší produkty, je třeba dávkovací systém, účinnost závisí na kvalitě OV, nestejnoměrný oděr tablet může ovlivnit dávku
Ozón
O3
Plyn
Korozívní, toxický, nutná reakční jednotka a čerpadlo pro vstřikování ozónu, účinnost závisí na kvalitě OV,u výkonných systémů je třeba rozklad zbytkového ozónu
Kyselina peroctová
CH3COOOH
Kapalina
Korozívní, toxická, komerčně nepříliš dostupná, je nutný dávkovací systém, účinnost závisí na kvalitě OV
UV záření
UV záření
Vyžaduje pravidelnou údržbu a výměnu lampy, nánosy snižují účinnost, účinnost závisí na kvalitě OV
Biologická filtrace
Enzymatická aktivita, predace
Velikost filtrů bude limitujícím faktorem. Další náklady na získání vhodného média. Vývoj je třeba směřovat k návrhu, provozu a spolehlivosti
Membránová filtrace
Velikost pórů
Membrány s malými póry jsou schopny odstranit patogeny, např. reverzní osmóza, je vyžadováno účinné předčištění OV, vyžaduje údržbu
Chlornan sodný je oxidační činidlo, které je schopno dezinfikovat vodu při relativně nízkých dávkách, prodává se v koncentracích mezi 1,5–15 %. Při vyšších koncentracích se sloučenina rozkládá rychleji než při nízkých koncentracích. Chlornan by měl být skladován v chladném, tmavém prostoru a v nerezovém kontejneru. Potřeba chlóru na různé typy OV je shrnuta v tab. 5.11. Potřeba chlóru je rozdíl mezi doporučenou dávkou chlóru (množství přidané do OV v mg ⋅ l-1) a zbytkovým chlórem (součtem volného a sdruženého chlóru). | | Tab. 5.11 Doporučené dávky chloru pro desinfekci odpadních vod Zdroj odpadní vody
Dávka chlóru v mg · l-1
Dávka chloru v závislosti na pH mg · l-1 6
7
8
Odtok ze septiku
30 až 45
35 až 50
40 až 55
50 až 65
Odtok z aktivace
10 až 55
15 až 30
30 až 35
30 až 45
1 až 5
2 až 10
10 až 20
20 až 35
Odtok po terciárním čištění (pískové filtry)
98
Vo d a v d o m ě a n a c h a t ě Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183326
Chlornan vápenatý (Ca(OCl)2) může být skladován a dávkován do vody i v koncentrované formě pevných látek. Chlornan vápenatý v pevném skupenství je dostupný v koncentracích okolo 70 % ve formě prášku, granulí, kapslí nebo tablet. Potenciál chlornanu vápenatého (stejně tak jako sodného) klesá v závislosti na čase. Chemie chlornanu vápenatého je obdobná jako v případě NaOCl, pouze se liší metoda přídavku do odpadní vody, protože chlornan je přidáván v pevné formě. Ozón je silné oxidační činidlo, které se používá v řadě aplikací, např. na snížení zápachu, dezinfekci, odstranění barev. Cena ozonizační jednotky je nesrovnatelně vyšší s chloračními nebo s jednotkami využívající pro dezinfekci odpadní vody UV záření. Nicméně mnoho ozonizačních jednotek je používáno v bazénech a lázních pro dezinfekci malých zdrojů odpadních vod. Kyselina peroctová je známa i jako kyselina peroxyoctová (PAA), která vzniká reakcí kyseliny octové (CH3COOH) s peroxidem vodíku (H2O2). Ačkoliv je známo, že i peroxid vodíku má dezinfekční účinky, kyselina peroctová je ta hlavní sloučenina, která provádí dezinfekci. Koncentrace PAA v běžně dodávaných komerčních produktech je mezi 5–15 %, což je koncentrace, při níž je produkt nejstabilnější. Klíčovou výhodou peroctové kyseliny je, že nevznikají žádné vedlejší produkty. Ultrafialové záření generované nízkotlakou rtuťovou lampou při vlnové délce 254 nm má baktericidní efekt. Účinnost dezinfekce UV zářením záleží na tom, co se bude dezinfikovat a na délce expozice, která zajistí potřebnou účinnost odstranění. Proto přítomnost nadbytečné partikulované hmoty, turbidita, rozpuštěné složky adsorbující UV, nerovnoměrný nátok přitékající odpadní vody, usazování složek na lampě mohou snížit účinnost UV systémů. Odtok ze septiku nebo s vysokým obsahem nerozpuštěných látek se nedoporučuje dezinfikovat pomocí UV. Některá zařízení používají automatické nebo ruční čištění křemíkové objímky. Biologická filtrace je použitelná při vhodném dávkování odpadní vody na biologický filtr; predací mikroorganismů a kontaktem s bakteriálními enzymy uvnitř filtru deaktivují patogeny. Dezinfekce pomocí biologické filtrace má dlouhou historii při čištění pitných vod (pomalá písková filtrace) i odpadní vody (přerušovaná písková filtrace). Faktory ovlivňující účinnost odstranění patogenů při přerušované pískové filtraci zahrnují: množství, frekvenci a distribuci dávkované odpadní vody na filtru a vlastnosti filtračního média. Pro efektivní vyčištění odpadní vody se voda dávkuje 20–150krát denně při hydraulickém zatížení 5–10 mm na dávku.
5.9.2 Přírodní způsoby úpravy, čištění a využití jednotlivých druhů vod Zásady dodržování hygienických požadavků u půdních filtrů a vegetačních kořenových čistíren je možné shrnout do těchto požadavků:
Přehled způsobů čištění odpadních vod, přednosti a nevýhody jednotlivých způsobů čištění
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183326
XX minimalizovat zanášení filtračního pole kalovými částicemi a smyvy z okolního území; XX nepřetěžovat filtrační prostředí organickými látkami, vyloučit vypouštění nadlimitního množství toxických látek, tenzidů, derivátů ropy na půdní filtry; XX zamezit únikům odpadních vod do podloží netěsností těsnicích clon a objektů; XX zajistit rovnoměrné rozdělování vody po celé ploše půdního filtru; XX citlivě regulovat výšku hladiny ve filtračním poli mělce pod terénem 0,05 až 0,1 m; XX zabezpečit kvalitní údržbu celého areálu a zamezit vstupu nepovolaných osob. Zásady hygienicky nezávadného provozu stabilizačních nádrží je možné shrnou takto: XX kvalitním těsněním vyloučit možnost kontaminace podzemních vod; XX zajistit potřebné odstraňování biomasy aby nedocházelo k sekundárnímu znečištění a zabezpečit pravidelné odkalování; XX navrhnout potřebnou umělou přídavnou aeraci zejména v zimě a při kyslíkovém deficitu; XX vyloučit čištění odpadní vody s vysokým obsahem organického znečištění extrémně kyselých nebo zásaditých vod, toxické látky překračující hranici toxicity; XX předem upravit vody obsahující smyvy s vysokou koncentrací půdních částic, které by způsobily jejich rychlé zanesení, nadkritickým obsahem pesticidů apod. Hygienické zásady při závlaze čištěnými odpadními vodami spočívají: XX v dodržování optimálního závlahového režimu, nezavlažovat bezprostředně před dešťovými srážkami, na zamrzlých půdách apod.; XX dodržovat hygienické a provozní směrnice, především pak zajistit ochranné lhůty mezi poslední závlahou a sklizní; XX vytyčit ochranné vzdálenosti komunikací, vodních toků a souvislé zástavby od zavlažovaných ploch; XX přerušit závlahu postřikem při rychlostech větru nad 2,5 m ⋅ s-1 a takto vyloučit možnost vzniku aerosolů; XX nezavlažovat vyšší intenzitou než je intenzita vsaku vody do půdy; XX vyloučit ze zavlažování plochy s extrémně těžkými půdami (jílů) a extrémně lehkými půdami (písčité půdy); XX v případě potřeby hygienizovat čištěnou odpadní vodu UV-zářením; XX nezavlažovat pozemky s vysokou hladinou podzemní vody nad 1,0 až 1, 2 m; XX nezavlažovat plodiny konzumované v syrovém stavu.
100
Vo d a v d o m ě a n a c h a t ě Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183326