cholového manažera, ale to je jen špička ledovce. V kreativní firmě musí být tvořiví všichni nebo téměř všichni. Geniální myšlenka je vždy jen počátkem řetězce dalších nápadů. Možná už nejsou tak zásadní, ale potřebné určitě. Bohužel, ve firmách (ale i třeba na univerzitách a vědeckých ústavech) se lidé často selektují na ty, kteří mají právo myslet, a na ostatní. Před časem jsem měl na toto téma na internetové diskusi rozh ovor s jedním zastáncem akademického přístupu. Když jsem napsal jakousi myšlenku, odpověděl mi: „Dej mi prosím odkaz, kde se to cituje.“ „Žádný není,“ já na to. „To je můj názor.“ „Ale to nejde. Musíš citovat nějakou kapacitu.“ „Proč bych měl někoho citovat, když jsem to vymyslel já?“ „Ty nejsi kapacita. Ty nemůžeš nic vymýšlet.“ Úsměvné, že? Ale situace ve firmách i u jednotlivců už tak zábavná není. Na mnoha seminářích jsem se vyptával na zlepšovatelské programy ve firmách. Snad v jedné z nich jsem na něj narazil, a to ještě v tak formální podobě, že nenesl žádné ovoce. To je důsledek praktikování zásady, že od myšlení jsou ti nahoře. Štafeta zde obvykle doputuje až k nejvyššímu šéfovi – a ten má jiné starosti, než vymýšlet, co kde změnit a zlepšit. Je výhodné zapojit do „kreativního programu“ všechny zaměstnance? Britský rekordman, který podal více jak 30.000 zlepšovacích návrhů a byl za to dokonce zapsán do Guinessovy knihy rekordů, svému zaměstnavateli jistě přinesl nezanedbatelný užitek. Jistě, mnohý manažer si může říci: „Co ti lidé vědí?“ Ale už Tomáš Baťa říkal, že zametání rozumí lépe metař než ředitel. A zaměstnanci, kteří na svém pracovišti tráví nějakých osm hodin denně, o něm samozřejmě ledacos vědí. Ne třeba vědomě (zvláště když po nich nikdo nic nechce), ale jejich podvědomí ty informace má. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183028
Kreativní firmu naplňují kreativní zaměstnanci, ne jen kreativní řed itel. Důvodem k podceňování kreativních schopností řadových zaměs tnanců nebo středního managementu je obvykle přecenění významu vzdělání. Školy vám předají informace, ale nenaučí vás s nimi pracovat, snad kromě několika formálních a zkostnatělých postupů. Marketingová manažerka z jedné velké firmy si v tisku hořce stěžovala, že absolventi tohoto oboru vůbec nevědí, jak své vzdělání v praxi využijí. Podobně to platí i u jednotlivců, například podnikatelů. Čtou sice příběhy o lidech, kteří přišli s úžasnými nápady, ale mají pocit, že jich se to netýká. Jim přece „něco“ schází. Navíc se domnívají, že když nemají odpovídající vzdělání, nemohou nic významného vymyslet. Víte ale, že James Dyson, vynálezce cyklónového vysavače, studoval design? Že pneumatiky vymyslel veterinář Dunlop? Autor žiletky K. C. Gillette se zase živil jako obchodní cestující s korkovými zátkami.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183028
Cvičení 1. cvičení – Výrobky a materiály Položte v mysli vedle sebe výrobky a materiály, které spolu zdánlivě nesouvisí. Například se ptejte: Jaký díl automobilu by se dal vyrobit z plastelíny? Cílem vašeho přemýšlení není vyloučit tento materiál, nebo ho naopak násilně implementovat, ale uvědomit si, že některé části by mohly být tvárné, proměňující se, reagující na dotek atd. Obdobně můžete zkusit třeba dům a peří, počítač a dřevo atd.
2. cvičení – Jiný obor Řekli jsme si, že inspiraci z jiného oboru může být užitečná. Pásová výroba tak z chicagských jatek doputovala až do výroby obuvi ve Zlíně. Hledejte tedy například odpověď na otázku: Jak vytvořit nový nebo lepší psací nástroj (tužku, pero, fix atd.) s tím, co vím o kuchyňském nádobí?
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS183028