98
SOCIOLOGIE PRO EKONOMY A MANAŽERY l
práce jednoduché a dílèí (písaøky, poštovní doruèovatelé, telefonisté, prodavaèi ve stáncích, chovatelé hospodáøských zvíøat, asfaltéøi, malíøi pokojù, montážní dìlníci, posunovaèi, domovníci atd.);
l
práce polokvalifikované, rutinní a dílèí (prodavaèi a pokladní v obchodech, èíšníci, peèovatelky v jeslích, zahradníci, myslivci, betonáøi, kováøi, kominíci, dìlníci u automatických strojù atd.);
l
práce kvalifikované, specializované, rutinní (sekretáøky, úøedníci na pøepážkách bank, recepèní, vlakvedoucí, kuchaøi, holièi, policisté, horníci, instalatéøi, montéøi, truhláøi, švadleny, slévaèi, taxikáøi, øidièi nákladních automobilù atd.);
l
práce støední složitosti a kvalifikovanosti, zpravidla dílèí (drobní podnikatelé, vychovatelé, úèetní, celníci, knihovníci, prùvodci, hasièi, seøizovaèi obrábìcích strojù, opraváøi motorových vozidel, elektromechanici, sazeèi, krejèí, strojvedoucí, øidièi autobusù atd.);
l
práce vyšší støední složitosti a kvalifikovanosti s omezenou samostatností (øeditelé malých podnikù, vedoucí restaurací, bezpeènostní technici, laboranti, zdravotní sestry, trenéøi, umìleètí kováøi, opraváøi leteckých motorù, výrobní mistøi, zlatníci atd.);
l
práce vysoce složité a kvalifikované, jednostranné nebo opakované s omezenou samostatností (vedoucí pracovníci v obchodì, vedoucí pracovníci velkých organizaèních útvarù, øeditelé škol, programátoøi, uèitelé základních škol, personalisté, právní poradci, stavební technici, zootechnici, burzovní makléøi, vyšší dùstojníci, taneèníci, profesionální sportovci atd.);
l
práce vysoce složité a kvalifikované, mnohostranné a samostatné (starostové, velitelé vojenských jednotek, vedoucí pracovníci velkých podnikù, agronomové, zubní lékaøi, vysokoškolští a støedoškolští uèitelé, archiváøi, tlumoèníci, spisovatelé, novináøi, piloti, policejní inspektoøi atd.);
l
práce vysoce složité a kvalifikované, mnohostranné a tvùrèí (vyšší státní úøedníci, øeditelé velkých podnikù a jejich námìstci, šéfredaktoøi, vìdci, fyzikové, architekti, lékaøi, vìdecko-pedagogiètí pracovníci, advokáti, vìdci-ekonomové, režiséøi, herci, leteètí dispeèeøi atd.).
Prestiž profese Dalším z možných hledisek pro sledování jednotlivých úrovní sociální struktury èi sociální pozice po vertikální linii sociálního rozvrstvení je prestiž profese.
Pøíklad Pro ilustraci lze uvést pøíklad struktury profesí podle škály prestiže v Èeské republice na poèátku devadesátých let (Machonin, Tuèek, 1993):
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182930
ZÁKLADNÍ POJMY OBECNÉ SOCIOLOGIE
99
Tab. 1 Škála prestiže profesí v ÈR na poèátku devadesátých let nejvyšší
6
lékaø–specialista, profesor, vìdec, uèitel na ZŠ, zdravotní sestra, spisovatel
vyšší
5
majitel realitní kanceláøe, bankovní úøedník, horník
støední vyšší
4
vychovatelka, celník, majitel malého obchodu, mistr v továrnì, automechanik, úèetní
støední nižší
3
zedník, voják z povolání, øidiè nákladního auta, opraváø televizorù, referent na okresním úøadì
nižší
2
prodavaèka v obchodì, traktorista, soustružník, krejèí, zemìdìlský dìlník, èíšník
nejnižší
1
malíø pokojù, asfaltér, pomocný dìlník, uklízeèka, vrátný, popeláø, kopáè, poulièní dìlník
Moc Moc je velmi dùležitou statusovou charakteristikou. V rámci sociální struktury je tato kategorie chápána jako možnost ovlivòovat a kontrolovat jednání druhých. Pro empirické sledování moci na základì pracovní pozice v podniku nebo jiné instituci se rozlišují dvì komponenty: pravomoc a vliv. Pravomoc je vyjádøena formou pracovnì-profesního zaøazení, kdy se za mìøitelný ukazatel považuje postavení jedince ve struktuøe øízení, tj. jaký poèet podøízených má ve své kompetenci. Vliv je možné charakterizovat jako výraz úèasti a pùsobení v asociacích a volených samosprávných orgánech. Vývoj mocenské pozice v sociálním systému Èeské republiky vzhledem k možným pravomocím signalizuje posílení poètu osob s nejvìtší úrovní pravomocí (vládní funkce, øídicí pozice v nejvyšších orgánech státu, øeditelé velkých podnikù nebo velkých pracovních jednotek). Vzhledem k zaøazení podnikatelù s více než 10 zamìstnanci do této kategorie lze usuzovat i na dynamický rozvoj soukromého sektoru.
Pøíjem a velikost majetku Pøíjem a velikost majetku jsou rovnìž dùležitými èiniteli, které urèují pozici jedince v sociální struktuøe sociálního systému. V sociálním systému našeho státu (vzhledem k nivelizovanému charakteru pøíjmù obyvatelstva v období pøed pøechodem k tržní ekonomice) probíhá výrazná pøíjmová a majetková diferenciace. Na vývoj pøíjmové dynamiky má vliv zejména uvolnìní soukromého podnikání, pùsobení zahranièních firem, úroveò legislativních opatøení a jejich respektování apod. Ekonomicky nejdynamiètìjší skupinou jsou, ve shodì s naznaèeným trendem vývoje, podnikatelé.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182930
100
SOCIOLOGIE PRO EKONOMY A MANAŽERY
Domácnosti, jejichž pøíjmy jsou pod hranicí stanoveného životního minima, a jimž je tudíž nabídnuta možnost pøidìlování dávek sociální pomoci podle výše pøíjmù a velikosti majetku, jsou zahrnovány do skupiny oznaèované jako chudoba. Pøíjmová diferenciace a její vliv na formování nového sociálního rozvrstvení tak v nìkterých pøípadech mùže obecnì zpùsobit stratifikaèní propad. Jak naznaèují realizované výzkumy z této oblasti, nìkteøí jedinci èi domácnosti øeší tento fakt aktivizací rezerv z minulých období èi mobilizací adaptaèních schopností a dovedností, napø. zapojením spolupráce širších rodin èi hledáním dalších zdrojù pøíjmù. Tyto skuteènosti nasvìdèují snahám udržet stávající životní úroveò èi využít souèasného ekonomického prostoru k zlepšení svého sociálního statusu.
Životní styl Životní styl je viditelnou vizitkou sociálního statusu. V døíve realizovaných výzkumech sociální stratifikace v Èeské republice byla sféra životního stylu zkoumána zvláštì z hlediska spotøeby a volného èasu (Linhart, 1969). Je-li životní styl urèen jako jeden ze statusových èinitelù, je zájem soustøedìn pøedevším na jeho aktivní roli, tj. na èinnost jedince v oblasti volného èasu, kde se nalézá relativnì velký prostor pro výbìr konkrétních aktivit a pro úèast ve spoleèenském životì. Jiným významným ukazatelem charakteru životního stylu mùže být porovnání struktury a intenzity vlivu urèitých sociálních èinitelù, mezi které se zpravidla zahrnují, mimo již zmínìné statusové charakteristiky, vzdìlání rodièù nebo vybavenost domácnosti, a to v závislosti na velikosti bydlištì, vìku a pohlaví.
> 2.7 Sociální dynamika Klíèová slova sociální dynamika, sociální zmìna, mobilita
Nejobecnìjším pojmem sociální dynamiky je sociální zmìna, která znamená jakoukoliv promìnu v sociálních celcích nebo ve vztazích mezi nimi. Zmìna se mùže týkat konkrétního chování lidí, tedy konkrétních projevù i vzorù chování. Problémem sociální zmìny je její urèení, když sociálno je spojeno s èinnostmi, se vztahy, jedinci a nadindividuálními sociálními celky, které jsou samy o sobì velmi dynamické a promìnlivé. Nemá-li být pouze konstatováno, že sociální jevy jsou neustále dynamické a promìnlivé, je nutné stanovit kritéria zmìny.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182930