98 Nízkoenergetické domy ního záření. Některé údaje jsou uvedeny na obrázcích 5.2 a 5.3. Porovnání celkově dodané energie do budovy s energetickými potřebami ukazuje přibližnou shodu s projektovými předpoklady. Takovou bilanci je pochopitelně možné chápat jen jako orientační, protože nebyly měřeny skutečné odběry teplé vody. Z vyprodukované solární energie dodané do centrálního zásobníku tepla bylo odečteno 20 % na nevyužitelné letní přebytky solárního systému (odhad). Původně stanovená celková potřeba tepla na vytápění ve výši 9,1 MWh/a je zvýšena o 10 % pro zohlednění skutečnosti, že teploty vzduchu v domě jsou vyšší, než byl projektový předpoklad (konzervativní odhad). Energetické ztráty technického systému budovy jsou odhadnuty paušálně ve výši 20 % (vliv nepřesné regulace, tepelné ztráty na zásobníku tepla, úniky tepla v rozvodech apod.). Korekce na meziroční vyrovnání odlišností v klimatických podmínkách provedeny nebyly.
Obr. 5.2 Přehledná energetická bilance zdrojů a potřeb
Obr. 5.3 Dům W – teploty vzduchu v červnu až srpnu 2006 (a – teplota vzduchu v místě nasávací mřížky na fasádě, b – teplota čerstvého vzduchu na vstupu do vzduchotechnické jednotky, c – teplota vzduchu v interiéru, d – úseky, kdy byl v provozu zemní výměník tepla)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182920
Odezva a provozní zkušenosti
99
Před dokončením stavby jako kontrola kvality (před osazením sádrokartonových desek) a poté ještě dvakrát byla měřena neprůvzdušnost budovy. Bezprostředně po dokončení budovy byla naměřena hodnota n50 = 1,30 h-1. Po více než dvou letech užívání budovy bylo měření opakováno s výsledkem n50 = 1,25 h -1. Drobný rozdíl může být vysvětlen chybou měření, podstatné však je, že nedošlo ke zhoršení vzduchotěsnosti. Systém vzduchotěsnicích opatření (SVO [26]) byl součástí projektové přípravy. Kvalita jeho realizace byla během výstavby průběžně kontrolována přímým dohledem a kontrolním měřením. Při výstavbě byly použity speciální vzduchotěsnicí výrobky, jako jsou pásky okolo apod. Krátce po zahájení provozu byla v obytném prostoru změřena hladina hluku s vynikajícím výsledkem. Uživatelé si velmi rychle zvykli na odlišný způsob vytápění a větrání domu. Často využívají krbová kamna v obývacím prostoru. Hledáním vhodného režimu nuceného větrání se příliš nezabývali. Systém ATREA [76] byl provozován většinově v režimu cirkulace. Z grafu (obrázek 5.3) je patrné, že nedochází k přehřívání interiéru ani v období vysokých letních teplot.
5.2 Studentská kolej ve Vídni Budova ve standardu pasivního domu je v provozu od září 2006. Pro ověření energetické účinnosti je zde instalováno pět měřičů průtoku tepla a čtyři elektroměry, aby bylo možné celkovou spotřebu energie přiřadit jednotlivým energetickým službám (vytápění, příprava teplé vody, osvětlení, ostatní). V 21 vybraných obytných jednotkách byly měřeny teploty a relativní vlhkosti vzduchu [77].
Obr. 5.4 Studentská kolej v pasivním standardu ve Vídni, Molkereistrasse (architekti Baumschlager-Eberle, technické systémy gmi Bauingenieure)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182920
100 Nízkoenergetické domy Dosavadní provozní zkušenosti a naměřené hodnoty lze za prvních 18 měsíců provozu shrnout takto: • Celkové parametry energetické spotřeby byly o něco vyšší než podle projektových výpočtových předpokladů. • Spotřeba energie na přípravu teplé vody je výrazně vyšší než spotřeba energie na vytápění. Kromě skutečně minimalizované potřeby tepla na vytápění díky standardu pasivního domu na to měly vliv i počáteční chyby v regulaci odběru teplé vody (naměřený odběr okolo 90 litrů na osobu a den oproti projektovému předpokladu 25 litrů). • Často je individuální nastavení požadovaných teplot vzduchu v pokojích vyšší než podle výpočtového předpokladu (střední zjištěná hodnota 23,2 °C). • Tepelné ztráty větráním jsou vyšší, než se předpokládalo. Někteří obyvatelé větrají otevřením oken. • Spotřeba elektrické energie v souvislosti se vzduchotechnickým systémem je vyšší, než se předpokládalo. V prvním období se to přičítá nedostatečně zorganizované a kontrolované výměně filtrů ve vzduchotechnice. • Tepelné zisky jsou nižší, než předpokládal výpočet, protože struktura obsazenosti je odlišná od výpočtu. V období nejnižších zimních teplot je kolej málo obsazená, protože je zkouškové období, což nebylo zohledněno ve výpočtech. • Problém je také s plněním požadavku ponechávat nezatažené stínicí prvky v otopném období přes den, kdy studenti odcházejí z koleje na celý den. To pochopitelně omezuje možnost využití pasivních solárních zisků v budově. V jednotně organizovaném průzkumu spokojenosti studentů ubytovaných na kolejích ve Vídni obsadila kolej v Molkereistrasse druhou nejvyšší pozici. 84% dotazovaných se cítí v pasivním domě velmi dobře nebo alespoň částečně dobře. Převážná většina zvláště vítá a pozitivně hodnotí přínos pasivního domu pro životní prostředí. 83% dotazovaných považuje automatické vypínání topení, jakmile se otevřou okna, za dobré řešení. Většina je spokojena s možností regulovat teplotu v místnosti (v rozsahu 17–25 °C) a hodnotí klima jako příjemné (55 %). Spokojenost s nuceným větráním není tak výrazná. 78 % zastává názor, že se do místností dostane dostatek čerstvého vzduchu jenom při větrání okny. Dotazník také ukázal, že pociťování teploty je velmi individuální a že části obyvatel není známa možnost regulovat topení ani požadavek ponechávat okna přes zimní den nezastíněná.
Obr. 5.5 Pohled do interiéru – chodby hluboko uvnitř dispozice dostávají částečné denní světlo díky střešním světlíkům.
Výsledky první etapy měření a výsledky průzkumu vedly provozovatele k některým technickým úpravám i k dalšímu zlepšení informačních aktivit. Při přepočtu na standardní návrhovou teplotu vzduchu bylo potvrzeno dosažení standardu pasivního domu. Celková spotřeba energie je pak 115 kWh/(m2a), tedy obdobná jako u dalších pasivních domů [4].
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182920