98 / za sopkami po čechách
Pustý zámek Souřadnice: sever – 50°14′24″, východ – 13°05′44″ Okres: Karlovy Vary Turistické značení: není Cyklotrasa: není Dostupnost: pěšky z Doupova Obtížnost: výstup pro zdatnější turisty Fenomén: sekvence lávových proudů Ze silnice z Doupova na Lomnici asi 2 km za Doupovem odbočuje doleva cesta chráněná alejí. Ta vede k Pustému zámku (928 m n. m.), druhému nejvyššímu kopci Doupovských hor. V Doupovských horách by mohlo jakékoliv značení příliš usnadňovat život cvičícím se vojákům, a tak většinou nezbývá než se spolehnout na vlastní orientační schopnosti. Od silnice je dobré se držet stoupající cesty až do místa, za nímž by začala zase klesat, a zde odbočit doprava, tedy na západ, na méně nápadnou lesní cestu, která vede až na vrchol Pustého zámku. Jak je jistě každému nápadné již v mapě (ale přímo to bije do očí na místě), vrchol Pustého zámku je výrazně protažený ve směru východ–západ. Nejedná se však o žílu vypreparovanou z okolních hornin selektivní erozí, jak by se z morfologie mohlo na první pohled zdát. Při pokračování obhlídky Pustého zámku přes vrchol západním směrem a po hřbetnici dále dolů po svahu je zajímavé sledovat, jak je svah tvořen jakýmisi obřími schody. Každý schod tvoří horizontálně uložené čedičové těleso – jeden lávový výlev. Těch výlevů je tu přes třicet. Proč netvoří tabulovitou stolovou horu, jakou je například Úhošť, ale takovýto špičatý štít? Podle všech dosavadních poznatků patří tato lávová sekvence ke starší etapě vývoje doupovského vulkanického komplexu, ještě před vmístěním subvulkanických hornin u Doupova. Jak se tento první vulkán začal rozpadat, jednotlivé obří sesuvy ukrajovaly ze svahů vulkánu obří porce sopečných hornin, jako by je někdo okrajoval obří naběračkou na zmrzlinu. A uprostřed, v nejstabilnějším místě, zůstal stát jako troska masiv Pustého zámku. Asi nejzajímavější lávový proud na Pustém zámku je hned ten nejvyšší. Při detailním obhlédnutí jeho báze na západním okraji vrcholové plošinky je možné objevit několik válcovitých dutin podobných těm ve Skalkách skřítků nebo na Mravenčáku. Na rozdíl od Skalek skřítků, ale podobně jako na Mravenčáku, rostoucí stromy tady zalila láva. Čerstvé dřevo bylo ovšem plné vody, a proto nezačalo hned hořet, o chvilku později již láva bránila přístupu kyslíku, což proces hoření a destrukce stromů opět zbrzdilo. Mezitím se kolem studeného dřeva vytvořila tenká slupička utuhlé lávy, která získala onen trubkovitý tvar. I když o něco později dřevo stromů mohlo vyhořet, trubkovité útvary již v lávě zůstaly.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182890
kam v čechách za sopkami na výlet / 99
Pustý zámek sice tvoří ostrý hřbet, ten je ale rozdělen do stupňů, které sledují jednotlivé lávové proudy
Otvory po kmenech na bázi jednoho z lávových proudů na Pustém zámku
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182890
100 / za sopkami po čechách
Kamenný vrch Souřadnice: sever – 50°17′20″, východ – 13°05′04,5″ Okres: Karlovy Vary Turistické značení: není Cyklotrasa: není Dostupnost: autem či na kole z Bochova, Hradiště u Bochova nebo z Albeřic Obtížnost: delší procházka Fenomén: napečený kužel Téměř naproti odbočce na Pustý zámek odbočuje ze silnice Doupov–Lomnice polní cesta, která vede na Složiště (kota 778). Kousek před vlastním vrcholem Složiště je odbočka doleva, jež klesá ke Kamennému vrchu. Mezi Složištěm a Kamenným vrchem je drobné sedlo. Svah, který se od tohoto sedla zvedá ke Kamennému vrchu, je tvořený nápadně červenou horninou. V této hornině, na rozdíl od všech okolních čedičů, je jen stěží k vidění nějaký krystal minerálu. Je to totiž sopečné sklo – sklovitá láva. Nedošlo tu ale k výlevu lávy, jež by ihned utuhla do podoby přírodního skla. Takový scénář platí pro obsidiánové lávy (obsidián je také sopečné sklo), ty mají ale vysoký obsah křemíku a hliníku, které tvorbu skla na úkor růstu krystalů podporují. Čedičové lávy na druhé straně díky svému složení tvoří na suchu sklo velmi neochotně. Při pohledu pod mikroskopem se ale celá záhada náhle rozjasňuje. Láva totiž není celistvá, je tvořena lávovými útržky napečenými na sebe. Lávový proud se vytvářel z napečených cákanců lávy při havajské erupci. Cákance, které ze sopečného kráteru při erupci vyletovaly, měly po dopadu na zem ještě dostatečnou teplotu, aby se mohly spékat. Na druhé straně ochlazení při jejich průletu vzduchem zamezilo vzniku a růstu krystalů. Roztavená hmota proto nakonec vychladla ve formě skla. Sopečný kužel havajského typu, z něhož vylétávaly cáry lávy, později tvořící lávový proud, se nachází doslova za rohem. V češtině se bohužel špatně hledá ekvivalent anglického spatter cone, ale již v úvodu této knihy byl pro účely popisu sopečných procesů v češtině vysvětlen pojem napečený kužel, a tak bude nejlepší ho i v této situaci použít. Jihozápadní cíp Kamenného vrchu tvoří skála trčící z divokého porostu šípku a hlohu. Skála ukrývá také malý opuštěný lůmek, takže příležitostí k detailní prohlídce sopečných uloženin je tu dostatek. Skálu tvoří velké útržky lávy napečené na sebe. Velmi nízký stupeň fragmentace sopečného materiálu dokládá havajský typ erupce, kterému odpovídá i červená sklovitá láva. Lávové stříkance, které při dopadu a spečení již nebyly schopné se plasticky deformovat – tedy téct –, vytvořily napečený kužel. Část stříkanců ale ještě po svém opětovném slití zůstala dostatečně plastická a vytvořila lávový proud. Ten se do dnešní doby zachoval v podobě desky červeného skla.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182890