Jaroslav Brychta
Jaké nástroje k ovlivnění měnového kurzu domácí měny mají v rukou politici? Které politické faktory jsou nejdůležitější pro měnový kurz dané země?
Moc politiků je stále větší. Dnes všechno v podstatě závisí na tom, zda bude politická vůle zachraňovat problémové země jako Řecko či Portugalsko. Celý trh dnes doslova visí na ústech Angely Merkelové a Nicolase Sarkozyho a sleduje, jak se zachovají. Pokud by pomoc odmítli, má euro najednou existenční problém. Politici mají v současnosti roli jakýchsi zametačů problémů pod koberec. Stále hledají ad hoc řešení, kterými se daří trhy na dva nebo tři měsíce zklidnit, ale poté se zase vynoří problémy nové. Myslím, že všichni vidí, že žádné jejich řešení zatím není dostatečné. Určitým vedlejším efektem těchto záchranných opatření je růst akciových trhů, který je nám prezentován jako dobrá zpráva. Já se domnívám, že bychom růst akcií rozhodně neměli brát jako něco pozitivního. Růst akciových trhů z velké části vyjadřuje to, že se nám znehodnocuje měna. Nic jiného. My tedy můžeme klidně bankrotovat, ale akcie mohou i nadále růst. I když se to vlastně ani nedá nazvat bankrotem, protože Evropa i USA si mohou vytisknout dost peněz na to, aby své dluhy kdykoli splatily. Opět musím zmínit příklad Zimbabwe, kde byla ekonomika v naprostém rozkladu, ale ceny akcií rostly ročně o miliony procent a nikoho by ani ve snu nenapadlo považovat to za dobrou zprávu. Růst cen akcií, kterého jsme svědky na počátku roku 2012, je tedy podle vás především efektem půjček typu LTRO5?
Stoprocentně. ECB prohlašuje, že jsou tyto refinanční operace naprosto sterilní. Já to považuji za nesmysl. Dokonale sterilní operace je to, když ECB nakoupí desetiletý německý dluhopis a vymění ho za desetiletý německý dluhopis. Nic se nemění, sazby zůstávají stejné. ECB ale v současnosti svými opatřeními výrazně snižuje krátkodobé úrokové sazby. Tím, že nakoupila různé dluhopisy za čtyři sta osmdesát devět miliard 6 euro, v podstatě z trhu stáhla velkou část krátkodobého dluhu a snížila tak krátkodobé úrokové sazby, díky čemuž například klesly úrokové sazby u italských či španělských dluhopisů, díky čemuž se najednou mohou vlády snáze zadlužovat, díky čemuž se následně trhy radují a zelenají. Je to umělá záležitost, dočasná úleva, chcete-li, vyvolaná měnovou politikou ECB.
5
LTRO (Long-Term Refinancing Operations – v překladu dlouhodobé refinanční operace) jsou nástrojem měnové politiky centrálních bank, prostřednictvím nichž ECB umožnila evropským komerčním bankám čerpat neomezené tříleté půjčky s úrokem 1 %. Tím dodala bankovnímu sektoru likviditu a zabránila zamrznutí mezibankovního trhu a možné bankovní krizi. Evropské banky si ve dvou kolech tohoto programu (v prosinci 2011 a v únoru 2012) půjčily více než bilion eur – pozn. autora
6
V únoru 2012 poskytla ECB v rámci druhé fáze LTRO půjčky za dalších 529,5 miliard eur – pozn. autora.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182883
Evropě a USA hrozí kocovina z levných peněz
Jaký dopad budou mít dlouhodobě nízké krátkodobé úrokové sazby na ekonomiku? Můžeme očekávat, že se vytvoří nějaká další bublina?
Ona se vytváří již několik let. Dnes to už ale není ani tak o soukromém dluhu, o kterém byla hypoteční krize, ale o dluhu státním. Někde jsem slyšel hezké přirovnání, že bublina na trhu se státními dluhopisy je matkou všech bublin. Docela to sedí. Žádná větší bublina v podstatě ani existovat nemůže. Obávám se, že směřujeme k další monetizaci dluhu centrálními bankami a vysoké inflaci. Sám jste zmínil, že vše je nyní v rukou dua Merkozy. Co by se stalo, kdyby tito a další významní politici neobhájili své posty v letošních volbách?
Mohl by to být značný problém. Finanční systém, tak jak ho dnes máme a známe, je docela robustní a stále ho lze snadno zneužívat ve smyslu: „Řekneme centrální bance, ať nakoupí dluhopisy, a tím trh částečně uklidníme.“ Pokud budou hrozit státní bankroty, stále je možné, aby centrální banky nakoupily státní dluhopisy a půjčily státům finanční prostředky, státy budou moci nadále provádět svou nehospodárnou politiku, která je sice cestou do pekel, ale která ještě může nějakou dobu výborně fungovat. Ekonomické riziko dnes ještě podle mého názoru Skutečně akutní je riziko není tak akutní, systém jde stále vysávat prostřednictvím politické, které souvisí s tím, inflace. Skutečně akutní je riziko politické, které souvisí s tím, že například německé, nizozemské, finské nebo že například německé, francouzské volby vyhraje strana, která nebude chtít dál nizozemské, finské nebo podporovat Řecko a další státy v jejich utrácení a nebude francouzské volby vyhraje chtít plýtvat prostředky daňových poplatníků na podporu strana, která nebude chtít dál projektů, které jsou předem určeny ke krachu. V ten podporovat Řecko a další státy moment se může penězovod zastavit a všechny problév jejich utrácení a nebude chtít my, které se dlouhé roky pouze zametaly pod koberec, plýtvat prostředky daňových se najednou vynoří v mnohem větší síle. poplatníků na podporu Směr, kterým se v dnešní době politici vydali, není projektů, které jsou předem správný a možná, že kdybychom toto všechno tvrdě řešili určeny ke krachu. V ten moment už v roce 2000, kdy problémy začaly poprvé vyplouvat se může penězovod zastavit na povrch, nebo alespoň v roce 2008, kdy začala finanční a všechny problémy, které se krize, tak jsme dnes z těch největších problémů venku. dlouhé roky pouze zametaly Takhle nás tato šoková terapie stále ještě čeká a víme, pod koberec, se najednou vynoří že bude velmi bolestivá. v mnohem větší síle. Nikdo z nás si nedovede představit, co se bude dít, až tohle všechno vybouchne. Přejděme nyní k dlouhodobému výhledu na jednotlivé měny. U kterých z významných měn očekáváte posílení a u kterých oslabení? Které měnové páry byste v tuto chvíli obchodoval?
Dlouhodobě očekávám, že všechny hlavní světové měny budou velmi rychle ztrácet svou hodnotu. To je, myslím si, stoprocentní záležitost, o níž není třeba pochybovat. Otázka nyní zní, která ze světových měn bude svou hodnotu ztrácet pomaleji než 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182883
Jaroslav Brychta
ostatní. Každá papírová měna je špatná a jde jen o to, která z nich bude zrovna tou nejméně špatnou. Jak se budou vyvíjet jednotlivé hlavní měnové páry, je velmi těžké odhadnout, protože netuším, jestli bude americká centrální banka provádět expanzivnější měnovou politiku než ECB. Momentálně předpokládám, že nebude, takže je můj dlouhodobý výhled nakloněn spíše dolaru. Neočekávám, že bude EUR/USD přímkou směrem dolů, ale spíše postupně klesající sinusoidou s prudkými výkyvy na obě strany. Toho jsme byli svědky v roce 2011. Nejprve začal Fed s kvantitativním uvolňováním a americký dolar prudce oslaboval. V polovině roku 2011 Fed s QE skončil, na trhu najednou chyběla likvidita, začaly růst výnosy evropských státních dluhopisů a ECB zjistila, že je to ona, kdo bude muset nakupovat státní dluhopisy. A bylo to náhle euro, které oslabilo. Může se tedy euro a dolar dostat zpět na paritu?
Určitě ano. Pokud by ECB dále pokračovala s agresivní měnovou politikou, pak je to možné. V roce 2012 se tak nejspíš nestane, ale výhledově za dva tři roky to klidně nastat může. Nerad bych se ale pouštěl do predikcí s konkrétními hodnotami měnového kurzu. Takové věštění není příliš seriózní. Které z vedlejších měn by tedy mohly z oslabování hlavních měn v příštích letech nejvíce těžit ?
Nejvíce favorizuji asi švýcarský frank. Docela věřím i české koruně, i když u té hrozí vysoká volatilita.
Nejvíce favorizuji asi švýcarský frank. Docela věřím i české koruně, i když u té hrozí vysoká volatilita. Věřím měnám všech zemí, kde mají relativně v pořádku bankovní systém, což jsou třeba skandinávské země. Mohl byste se, prosím, ještě obsáhleji rozhovořit o důvodech posilování české koruny?
V první řadě bude hrát roli měnová politika ČNB a ostatních centrálních bank a stav světové ekonomiky. ČNB se chová zatím docela rozumně, srovnáme-li ji s ostatními centrálními bankami, ale to je dáno opět především solidním stavem bankovního sektoru. Pokud by do Evropy měla dorazit významnější recese, tak na to česká koruna výrazně doplatí. Patříme zkrátka do regionu, který bude vždy silně ovlivněn vývojem okolních zemí. Může se klidně stát, že přestože epicentrem problému je eurozóna, za rizikovou měnu bude považována koruna oslabí vůči dolaru ještě více než euro. Na druhou stranu se pravděpodobně zase rychle vrátí zpět. Souvisí to i s už zmíněnou kvalitou úvěrového portfolia českých bank a naopak špatným stavem bank v eurozóně. Jak si stojí česká koruna v porovnání s dalšími měnami v regionu? V čem lze najít rozdíly?
V našem regionu máme pouze tři měny – korunu, zlotý a forint. Ještě před finanční krizí byla jejich provázanost docela těsná. Dnes je ale forint v tak katastrofickém stavu, že veškerá korelace je pryč. Se zlotým je korelace o něco větší, protože česká a polská ekonomika si jsou podobnější než česká a maďarská ekonomika. Polský zlotý 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182883