6. kapitola
Náročné rozhovory
„Osobně bych dal přednost jinému řešení, ale když bylo tohle už přijato, tak udělejte …“ „Teď ti připadá, že tě nechápu, ale s odstupem doby uvidíš, jakou jsem měla pravdu, když...“
Vypouštějte podkopávací výroky ze své řeči. Tím, že se připravíte na obtížné rozhovory, lépe se těmto výrokům vyhnete. Měřítkem úspěšné kritiky není záměr, ale výsledek!
Nevhodné chování Příklad Ženy ve vašem týmu si stěžují na chování kolegy. Má ve zvyku brát je kolem ramen, když sedí a pracují, občas je poplácává po zadečku. V jejich přítomnosti často vypráví lechtivé vtipy a historky a čeká, zda zareagují. Většina žen už mu řekla, že si nepřejí, aby si k nim dovoloval, ale moc to nepřineslo. Pracovně kolegovi není co vytknout, výsledky má dobré, je výkonný, určitá žovialita a bodrost jeho chování je většinou klientů pozitivně hodnocena. (Rozhovor na téma nevhodné chování) M.: „Franto, pojď si ke mně na chvíli sednout. Potřebuji s tebou něco projednat. Řeknu ti to na rovinu. Děvčata z týmu si stěžují na tvoje chování. Prý vyprávíš vulgární historky a osaháváš je. Je to pravda?“ F.: „No proboha, to je toho! Jako kdyby to každý chlap občas neudělal! Trochu to naše fajnovky přehánějí. Pravda, sem tam jim řeknu lehčí vtípek, občas některou poplácám. A co jako? Já tím jen vyjadřuju uznání, jak jim to sluší. Vždyť jsou to kočindy, to by jim mělo lichotit!“ M.: „Ono jim to nelichotí. Naopak. Nelíbí se jim, co děláš. A za sebe řeknu totéž – nelíbí se mi to a nebudu to tolerovat!“ F.: „Ty jsi nějak hrr! A sám to neděláš, co?“ M.: „A ty jsi mě někdy viděl chovat se takhle k ženám?“ F.: „No tak dobře, nechme toho. Jsem holt ten nejhorší, jasně. Někdo to být musí.“ M.: „Franto, aby bylo jasno. Já si tě pracovně velmi vážím. Rád s tebou spolupracuji jako s kolegou a rád se s tebou přátelím. Ale znovu opakuji, nebudu
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182869
Náročné rozhovory
6. kapitola
tolerovat takové chování vůči kolegyním v týmu. Navíc interní firemní pravidla stanoví přísné postihy vůči harrassmentu.“ F.: „No tak jo, dám si pozor. Zdá se, že našim dámám vadí, když je někdo ocení jako pěkné ženské!“ M.: „Takhle bych to neviděl. Klidně je oceň, ale raději slovně a bez vulgarit. Ne rad bych tenhle rozhovor opakoval.“
Důležitá paradigmata: • konkrétně popsat nevhodné chování; • vyhnout se hodnoticím poznámkám; • dát prostor druhé straně; • nenechat se strhnout k emocinálně nesprávné reakci; • žádat konkrétní nápravu; • nebát se mírně pohrozit opakováním nepříjemného rozhovoru, kdyby nenastala změna.
Propouštění zaměstnance Příklad Zaměstnanec má špatný pracovní výkon, časté roztržky s kolegy a tři pozdní příchody. Věci jste s ním vždy řešila, několikrát byl upozorňován na rizika svého chování. Bylo mu odebráno osobní ohodnocení a předán vytýkací dopis a opakovaně i výstraha, že pokud nezmění své chování a pracovní návyky, hrozí mu propuštění. Situace zůstala beze změn, a proto s ním dnes vedete rozhovor o jeho propuštění. (Rozhovor na téma propouštění zaměstnance) M.: „Dobrý den, Václave. Čeká nás vážný rozhovor. Budu stručná. Přes opakovaná upozornění, jak písemná, tak ústní, se vaše pracovní morálka ani výkon nezměnily. Proto vám tímto dávám výpověď podle § 52 Zákoníku práce pro neplnění úkolů vyplývajících z vaší pracovní náplně, které jsme spolu několikrát probírali, a ty jsou tady v textu výpovědi také přesně specifikovány.“ V.: (mlčí)
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182869
6. kapitola
Náročné rozhovory
M.: „Chápu, že je vám to nepříjemné. Ani mně se takové věci neřeší snadno. Ale vraceli jsme se ke kvalitě vaší práce několikrát, víte, že jsem znovu a znovu vyjadřovala nespokojenost.“ V.: „Co na to mám říct? Ještě nikdy jsem padáka nedostal.“ M.: „Je mi líto, ale taková je situace. Důvody znáte.“ V.: „Víte, kolik mi je roků? Padesát dva. Kde myslíte, že teď dostanu místo?!“ M.: „Ano, vím, kolik je vám let. Rozumím i vašim obavám ohledně dalšího zaměstnání. Ale nic to nemění na faktu, že jste podával slabý pracovní výkon a nezměnil to ani po upozorněních.“ V.: „No vám to může být fuk, ale já teď nejspíš skončím na Hlaváku!“ M.: „Věřím, že ne. Mohu vám nabídnout následující. Když si zajdete na oddělení HR, proberou s vámi vaše možnosti a další kroky. Máme dobré kontakty na pracovní úřad i na některé organizace či firmy. Předpokládám, že byste tam mohl najít práci, která by vám vyhovovala a mohl byste ji vykonávat snadněji než tu stávající u nás ve firmě.“ V.: „Vidím, že jste pevně rozhodnutá mě vyhodit.“ M.: „Ano, jsem rozhodnutá, že by dál nemělo smysl, abyste zde zůstával.“ V.: „A co kdybych se fakt snažil. Slíbil bych vám, že už se problémy se mnou nebudou opakovat. Fakt, věřte mi.“ M.: „To není věc víry, ale zkušenosti. Už jsme vaši práci projednávali mnohokrát a pozitivní změny nenastaly. Nerada předávám špatné zprávy, ale musím trvat na výpovědi.“ V.: „Přál bych vám, abyste to někdy zažila taky!“ M.: „Budu se snažit, aby se to nestalo. Takže, teď prosím podepište převzetí výpovědi, a když si pohovoříte s Kateřinou Joštovou z HR, nabídne vám několik cest k dalšímu uplatnění.“
Důležitá paradigmata: • jasně oznámit záměr propuštění na začátku hovoru; • uvést důvody; • mluvit stručně a popisně; • být připraven na emotivní reakce (hněv, uraženost, slzy, mlčení, citové vydírání); • chovat se empaticky, nenechat se strhnout k agresivní odpovědi; • nabídnout pomoc, je-li to možné. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182869