Životní koučování a sebekoučování (Ukázka, strana 99)

Ĺ˝ivotnĂ­ kouÄ?ovĂĄnĂ­ a sebekouÄ?ovĂĄnĂ­

Pak jsem se nĂĄhodnÄ› setkal s dobrĂ˝m znĂĄmĂ˝m, kterĂ˝ se Ĺživil jako kouÄ?. VyprĂĄvÄ›l jsem mu svĂŠ trĂĄpenĂ­ a on mi navrhl, Ĺže mi pomĹŻĹže. SlĂ­bil mi, Ĺže mi nebude dĂĄvat ŞådnĂŠ rady, ale Ĺže mi bude trpÄ›livÄ› naslouchat a klĂĄst otĂĄzky. Tak jsme spolu vedli Ĺ™adu neformĂĄlnĂ­ch rozhovorĹŻ o mĂŠ situaci a dĂ­ky tomu jsem si nakonec uvÄ›domil nÄ›kolik dĹŻleĹžitĂ˝ch vÄ›cĂ­: DĂ­vĂĄm se na svou situaci příliĹĄ zúŞenĂ˝m a krĂĄtkodobĂ˝m pohledem. KdyĹž jsem si rozĹĄĂ­Ĺ™il Ăşhel pohledu do minulosti, zaÄ?alo se mi vĹĄechno jevit dost jinak. MĹŻj problĂŠm byl, Ĺže jsem mÄ›l jen mĂĄlo finanÄ?nĂ­ch rezerv, tĂ­m citlivÄ›ji se mne aktuĂĄlnĂ­ situace dotkla. VydÄ›lanĂŠ penĂ­ze jsem vÄ›tĹĄinou hned utratil a nemyslel na horĹĄĂ­ Ä?asy. KdyĹž nenĂ­ dostatek prĂĄce, je vĂ­c volnĂŠho Ä?asu a ten je tĹ™eba investovat do zĂ­skĂĄnĂ­ novĂ˝ch znalostĂ­ a dovednostĂ­. Opravdu jsem zajĂĄsal, kdyĹž jsem si toto uvÄ›domil. NegativnĂ­ nĂĄlady, Ä?ernĂŠ myĹĄlenky a pocity lze dostat pod kontrolu. O tom je emoÄ?nĂ­ inteligence. ZaÄ?al jsem se touto pro mne dosud neznĂĄmou disciplĂ­nou zabĂ˝vat a zkouĹĄet ji na sobÄ›. A s pĹ™ekvapenĂ­m jsem zjistil, Ĺže to funguje. NÄ›kdy v polovinÄ› svĂŠho neĂşspěťnĂŠho roku jsem na sobÄ› zaÄ?al intenzivnÄ› pracovat a uĹž na podzim se zaÄ?ala mĂĄ situace postupnÄ› mÄ›nit k lepĹĄĂ­mu. Ověřil jsem si na sobÄ›, Ĺže dobrĂŠ naladÄ›nĂ­ a optimismus zĂ­skĂĄvajĂ­ lidi a pĹ™itahujĂ­ ĂşspÄ›ch. A v tom vidĂ­m snad nejvÄ›tĹĄĂ­ přínos svĂŠho krizovĂŠho roku. DĂ­ky kouÄ?ovĂĄnĂ­ jsem se dokĂĄzal vzchopit a zĂ­skat novou motivaci i novou chuĹĽ do Ĺživota. Vzal jsem si z krizovĂŠho roku pouÄ?enĂ­. VĹĄechno se pro mne nakonec v dobrĂŠ obrĂĄtilo.“ PouÄ?enĂ­ z příbÄ›hu: EmoÄ?nĂ­ inteligence mĹŻĹže Ä?lovÄ›ka dostat i z toho nejhorĹĄĂ­ho psychickĂŠho problĂŠmu. PodmĂ­nkou ĂşspÄ›chu je aktivovat pevnou vĹŻli a zaÄ?Ă­t svĂ˝m emocĂ­m vlĂĄdnout, ne se jimi nechat ovlĂĄdat. ÄŒlovÄ›k by mÄ›l vĹždy poÄ?Ă­tat s tĂ­m, Ĺže mĹŻĹže bĂ˝t hĹŻĹ™, a nenechat se tĂ­m zaskoÄ?it. Nelze dost zdĹŻraznit vĂ˝znam finanÄ?nĂ­ch rezerv, aĹĽ v podnikĂĄnĂ­, nebo doma v rodinÄ›. Podpora znalĂŠho a vyrovnanĂŠho kouÄ?e, kterĂ˝ vidĂ­ vĹĄe jinĂ˝ma oÄ?ima, mĹŻĹže pomoci pĹ™ehodit vĂ˝hybky a dostat se na sprĂĄvnÄ›jĹĄĂ­ kolej, na kterĂŠ svĂ­tĂ­ zelenĂĄ.

98 UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS182855

12. Příběh č. 2: Manželský problém Všechny mezilidské problémy jsou řešitelné. Potíž je jen v tom, že dost často účastníci problémové situace nejen neumějí, ale někdy ani nechtějí nebo spíše nejsou s to problém nějak rozumně řešit. To platí obzvláště pro manželské problémy. Příběh Jany K.

Vyprávění životního kouče „Začali jsme o této situaci spolu hovořit. Položil jsem jí otázku, jaké zde jsou z jejího pohledu priority. Ona sama? Děti? Udržení rodiny? Hodně jsme o tom diskutovali, nakonec Jana řekla, že děti jsou prioritou č. 1. Dal jsem jí pár informací o tom, jak vážné neshody mezi manželi a rozvody přijímají malé děti a jaké trvalé stopy to často zanechává na jejich psychice. Pak jsem jí položil otázku, jak asi tuto nepříznivou situaci prožívá její manžel. Na to neuměla odpovědět. Dodal jsem k tomu, že by o tom měla vědět, že to manžel dost možná těžce nese, i když třeba nedává nic moc najevo. Pak jsme se pokusili vyjasnit všechny možné varianty, jak lze situaci řešit. Zde je jejich výčet:

Příběhy z praxe životních koučů

„Jsem šest let vdaná, máme dvě malé děti ve věku čtyři a pět let. Pracuji jako sekretářka, manžel je technolog. Můj problém je, že ve mně postupně narůstal odpor vůči manželovi, prostě ho už nemám ráda. Manžel je hodný člověk, má rád obě děti, nechodí do hospody, je to dobrý otec. Pro mne však přestal být přitažlivý, je to neprůbojný typ člověka. Mé dilema zní: mám žít dál v takovém vztahu jen kvůli dětem, nebo se rozvést? Už jsme o tom mluvili s manželem, s jeho rodiči i s mými rodiči. Rodiče zastávají názor, že rodina s malými dětmi má být pohromadě. To se mám kvůli dětem obětovat? To rozhodně nechci.“

1. Jana odejde s dětmi, odstěhuje se. 2. Jana odejde bez dětí, budou se s manželem střídat v péči o děti. 3. Kouč si promluví s manželem Jany a dojde ke společnému jednání obou manželů za přítomnosti životního kouče a všichni tři se pokusí najít přijatelné východisko. 4. Jana se pokusí překonat (za pomocí terapeuta nebo manželské poradny) vnitřní odpor k partnerovi, dojde k usmíření mezi manželi a k obnově normálního rodinného života. 5. Všemu se nechá volný průběh, ať se situace vyvíjí samovolně.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182855

Ĺ˝ivotnĂ­ kouÄ?ovĂĄnĂ­ a sebekouÄ?ovĂĄnĂ­

V diskusi o tÄ›chto pÄ›ti variantĂĄch se ukĂĄzalo, Ĺže obÄ› dÄ›ti by nespĂ­ĹĄe uvĂ­taly variantu Ä?. 3 nebo 4, kterĂŠ směřujĂ­ k udrĹženĂ­ rodiny. VĹĄechny ostatnĂ­ varianty jsou pro dÄ›ti podstatnÄ› mĂŠnÄ› dobrĂŠ, aĹž ĹĄpatnĂŠ. Jako nejhorĹĄĂ­ se mĹŻĹže ukĂĄzat varianta Ä?. 5, nedÄ›lat nic uvÄ›domÄ›le, nechat prostor impulzivnĂ­mu jednĂĄnĂ­. Jana pak ukonÄ?ila prvnĂ­ schĹŻzku s ŞivotnĂ­m kouÄ?em se zĂĄvÄ›rem, Ĺže si to vĹĄe nechĂĄ v klidu projĂ­t hlavou a ozve se. Na dalĹĄĂ­ schĹŻzce s kouÄ?em za nÄ›kolik mÄ›sĂ­cĹŻ Jana informovala o aktuĂĄl­ nĂ­m stavu. Oba manĹželĂŠ se dohodli, Ĺže se budou navenek vĹŻÄ?i dÄ›tem, rodiÄ?ĹŻm a příbuznĂ˝m chovat tak, jako by zde ŞådnĂ˝ problĂŠm nebyl. ZatĂ­m se jim to daří, rodiÄ?e z obou stran jsou spokojeni. Na jejich vzĂĄjemnĂŠm vztahu se vĹĄak tĂ­m nic nezmÄ›nilo, oba manĹželĂŠ spĂ­ oddÄ›lenÄ›. ZĂĄpornĂ˝ postoj Jany k navrĹženĂŠ variantÄ› 3 trvĂĄ. Informoval jsem Janu, Ĺže to je urÄ?itĂ˝ ĂşspÄ›ch, kdyĹž se podaĹ™ilo problĂŠm alespoĹˆ takto uklidnit. VĂ˝voj by vĹĄak mÄ›l nenĂĄsilnÄ› směřovat k variantÄ› Ä?. 4, protoĹže pĹ™edstĂ­rat, Ĺže vĹĄechno funguje, nemusĂ­ bĂ˝t moĹžnĂŠ na delĹĄĂ­ dobu. A koneckoncĹŻ dÄ›ti mohou Ä?asem rozpoznat, Ĺže pĹ™ece jen nenĂ­ vĹĄe v pořådku. PříbÄ›h zĹŻstĂĄvĂĄ zatĂ­m neukonÄ?en. DĹŻleĹžitĂŠ je, Ĺže Jana vyjĂĄdĹ™ila ochotu se znovu – asi za mÄ›sĂ­c – sejĂ­t s kouÄ?em.“ Co k tomu dodat? Je to nĂĄzornĂ˝ příklad, jak velkou Ăşlohu hrajĂ­ v ŞivotÄ› lidĂ­ emoce. Ĺ˝ivotnĂ­ kouÄ? mĹŻĹže klientovi pomoci uĹž tĂ­m, Ĺže mu klade otĂĄzky a podĂĄvĂĄ urÄ?itĂŠ informace. TĂ­m ho vede od impulzivnĂ­ho myĹĄlenĂ­ a jednĂĄnĂ­ k myĹĄlenĂ­ uvÄ›domÄ›lĂŠmu, k vÄ›cnĂŠmu zvaĹžovĂĄnĂ­ problĂŠmovĂŠ situace, k urÄ?itĂŠmu nadhledu. VnitĹ™nĂ­ odpor k partnerovi v manĹželskĂŠm vztahu – to nenĂ­ příliĹĄ velkĂĄ vzĂĄcnost. TakovĂ˝ odpor běŞnÄ› vznikĂĄ. NÄ›kdy to bĂ˝vĂĄ jen zcela pomĂ­jivĂĄ zĂĄleĹžitost. ZĂĄleŞí jen na Ä?lovÄ›ku, zda se tĂ­mto odporem nechĂĄ ovlĂĄdat nebo nad nĂ­m mĂĄ kontrolu. VnitĹ™nĂ­ odpor se zeslabuje pozitivnĂ­mi spoleÄ?nĂ˝mi zĂĄĹžitky a zesiluje negativnĂ­mi zĂĄĹžitky. ChĂĄpat Ĺživot jako odpovÄ›dnost a sumu nejrĹŻznÄ›jĹĄĂ­ch povinnostĂ­, to lidĂŠ Ä?asto neumÄ›jĂ­ a teprve k tomu zkuĹĄenostmi dozrĂĄvajĂ­. VnÄ›jĹĄĂ­ chovĂĄnĂ­ lidĂ­, i kdyĹž „hranĂŠâ€œ, mĂ­vĂĄ pozitivnĂ­ uklidĹˆujĂ­cĂ­ vliv i na vnitĹ™nĂ­ proŞívĂĄnĂ­, proto v danĂŠm případÄ› jsou zde nadÄ›je na pozitivnĂ­ vyĂşstÄ›nĂ­ problĂŠmu.

100 UkĂĄzka elektronickĂŠ knihy, UID: KOS182855