98
Dokumentární akreditiv v praxi
závazek pod akreditivem, nezávislý (od okamžiku vystavení akreditivu) na vůli příkazce. Ve většině případů tak vystavující banka z pochopitelných důvodů učiní. 14.2.1.2 Změna akreditivu tak, aby akreditiv umožňoval přijetí dokumentů původně neodpovídajících akreditivu V podobném duchu lze řešit nesrovnalosti v dokumentech i provedením změny akreditivu. V tomto případě by beneficient požádal o zajištění změny akreditivu svého obchodního partnera – importéra. Jak jsme uvedli v části věnované změně akreditivu, beneficient by měl kontaktovat příkazce přímo, ten by následně měl žádat o změnu vystavující banku. Pokud vystavující banka s instrukcemi ke změně akreditivu souhlasí, provede ji a je pak na beneficientovi a popř. i na potvrzující bance, zda ji též přijmou. 14.2.1.3 Odeslání dokumentů ke schválení a proplacení vystavující bance Avizující banka odesílá (většinou po předchozí dohodě s beneficientem) dokumenty obsahující nesrovnalosti vystavující bance ke kontrole. Banka (jmenovaná, potvrzující i vystavující) má nejvýše pět bankovních dní (kdy je příslušná banka otevřena pro provádění těchto bankovních služeb) na jejich kontrolu a určení, zda odpovídají podmínkám akreditivu či nikoliv. Jsou-li v dokumentech nesrovnalosti, vystavující banka podle svého uvážení může kontaktovat příkazce akreditivu a na základě jeho zmocnění k proplacení dokumentů navzdory nesrovnalostem může tyto dokumenty proplatit podle použitelnosti akreditivu. V případě, že jsou dokumenty s nesrovnalostmi zaslány na základě instrukcí beneficienta vystavující bance k přijetí a beneficient by si přál, aby mu byly, pokud nebudou vystavující bankou přijaty, vráceny, resp. aby s nimi bylo jinak naloženo (např. by měly být předloženy k inkasu nebo vydány jiné osobě), potom by měl beneficient pro takový případ uvést v rámci své prezentace dokumentů jasné instrukce, jak má být s odmítnutými dokumenty naloženo. Jinak může např. dojít k tomu, že dokumenty jsou nejdříve řádně vystavující bankou v rámci lhůty pěti bankovních dní odmítnuty a jsou drženy k dispozici předkladatele (jeho banky) s tím, že vystavující banka kontaktovala příkazce ve smyslu získání jeho zmocnění k přijetí dokumentů i přes nesrovnalosti, a pokud jej obdrží a přijme, pak dokumenty proplatí. Může např. dojít k situaci, kdy beneficient předkládá dokumenty s nesrovnalostmi k přijetí v rámci příslušného akreditivu v relaci na svůj obchodní závazek z kupní smlouvy. Mezi dokumenty je dispoziční dokument – námořní konosament. Beneficient si chce zajistit možnost, že pokud nebudou dokumenty vystavující bankou v rámci lhůty pěti bankovních dní přijaty, opět nad nimi efektivně získá kontrolu a vystavující banka se bude řídit pouze jeho instrukcemi. Beneficient chce mít např. možnost příslušné dokumenty (a zboží, ke kterému se vztahují) vydat jiné osobě apod. V takovém případě beneficient uvede jasné instrukce vystavující bance, jak s dokumenty naložit, budou-li jí odmítnuty pro nesrovnalosti. Toto má z hlediska praxe význam v situacích, kdy příslušné dokumenty zajišťují beneficientovi kontrolu nad zbožím a cena zboží se může v krátkodobém horizontu výrazně zvýšit. Pro úplnost uvádíme níže i možnosti, které se u nás prakticky vyskytují velmi zřídka. 14.2.1.4 Platba s výhradou storna Ve výjimečných případech (pokud se jedná o „méně významné nesrovnalosti“ – opravdu v uvozovkách, neboť nesrovnalosti nejsou významné nebo nevýznamné; buď jsou, anebo ne!) a pro nejlepší klienty může být banka ochotna proplatit prezentované dokumenty „s výhradou storna“ (payment under reserve). Tento způsob úhrady znamená, že banka proplatí beneficientovi dokumenty obsahující nesrovnalosti s tím, že pokud vystavující banka dokumenty odmítne (neproplatí), banka má právo zpětně zatížit účet klienta o hodnotu dokumentů (a ušlý úrok). Záleží především na textu tohoto dopisu, kterým banka sděluje beneficientovi podmínky, za kterých proplatila dokumenty s nesrovnalostmi, a na dalších ujednáních mezi touto bankou a beneficientem. Banka proplacením dokumentů s nesrovnalostmi podstupuje úvěrové riziko beneficienta, tj. že nebude v případě storna schopen tuto pohledávku včas a řádně uhradit. 14.2.1.5 Platba oproti letter of indemnity Tento způsob se používá především v anglosaské oblasti, kde letter of indemnity má charakter záruky beneficienta dané bance, která proplatila dokumenty obsahující nesrovnalosti. Beneficient se tímto dokumentem bance zavazuje uhradit jí všechny částky a výlohy, které uhradila nebo utrpěla v souvislosti s touto prezentací dokumentů, pokud jí nebyly uhrazeny vystavující bankou86. (V našem právním řádu podobný účel plní „slib odškodnění“, který však neodpovídá přesně charakteru tohoto anglosaského instrumentu.) Banka opět tuto službu poskytuje jen nejlepším
86
Tento letter of indemnity pak může sloužit k tomu, aby banka exportéra mohla vystavit svou counter indemnity vystavující bance pro případ, že by jí proplacené dokumenty nesoucí nesrovnalosti byly následně odmítnuty příkazcem akreditivu – importérem. Ten samozřejmě má povinnost vystavující bance zaplatit pouze hodnotu dokumentů odpovídajících akreditivu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182773
Nesrovnalosti v dokumentech – možnosti řešení
99
a nejbonitnějším klientům a většinou v rámci ujednaných facilit (úvěrových obchodů) s tímto klientem. Je tedy kryta dalšími ujednáními (celkové zajištění všech závazků klienta bance apod.).
14.2.2 Avizující banka v roli pouze avizující banky Pokud byly dokumenty předloženy beneficientem bance, která není ani povinna (jako potvrzující či vystavující banka), ani zmocněna (jmenovaná banka) určit, zda striktně odpovídají podmínkám akreditivu, a v případě že ano, poskytnout plnění podle podmínek akreditivu, banka v rámci ujednání či vzájemných dobrých obchodních vztahů s beneficientem tyto dokumenty pro beneficienta kontroluje a upozorňuje jej na nesrovnalosti. Bude na beneficientovi, zda bude chtít nesrovnalosti odstranit či zda bude instruovat tuto avizující banku k jejich odeslání k odsouhlasení vystavující (popř. potvrzující či jmenované) bance podle podmínek akreditivu. Samozřejmě i v tomto případě může žádat svého obchodního partnera – příkazce akreditivu, aby zajistil u vystavující banky příslušnou změnu tak, aby předložené dokumenty odpovídaly podmínkám změněného akreditivu, nebo žádat příkazce, aby vystavující banku zmocnil k přijetí dokumentů obsahujících nesrovnalosti. Upozornění! V těchto případech, kdy je akreditiv použitelný u jiné banky, je nutné dbát na to, aby prezentace dokumentů byla provedena včas, tedy beneficient musí předložit této „pouze avizující bance“ dokumenty s dostatečným předstihem nutným k včasnému doručení zásilky s dokumenty vystavující, resp. jmenované nebo potvrzující bance!
14.2.3 Možnosti řešení – vystavující banka Vystavující banka může být požádána jmenovanou, resp. potvrzující bankou o zmocnění vyplatit prezentaci dokumentů i přes nesrovnalosti – viz výše. V takovém případě je tedy informována o nesrovnalostech v prezentaci ještě dříve, než sama dokumenty obdrží a přezkoumá. Může se dotázat příkazce, zda ji zmocní k přijetí dokumentů i přes dané nesrovnalosti. Pokud ji příkazce k tomuto zmocní, může vystavující banka následně zmocnit k výplatě i přes nesrovnalosti v dokumnetech potvrzující, resp. jmenovanou banku. Žádost o zmocnění k přijetí dokumentů i přes nesrovnalosti by měla uvádět, jaké nesrovnalosti byly v dokumentech nalezeny. Zmocnění k přijetí dokumentů i přes stanovené nesrovnalosti neubírá vystavující bance právo odmítnout dokumenty, pokud v nich nalezne jiné nesrovnalosti, poté až je sama obdrží a přezkoumá. Ve většině případů budou dokumenty obsahující nesrovnalosti zaslány avizující (jmenovanou, resp. potvrzující) bankou ke schválení a proplacení vystavující bance – viz 14.2.1.3 výše. Takto bude postupovat i jmenovaná banka, která nejedná v souladu se svým jmenováním (nepřezkoumala prezentaci dokumentů, nebo vyhovující prezentaci neproplatila), resp. avizující banka, která nebyla jmenovanou bankou. Vystavující banka má nejvýše pět bankovních dní na přezkoumání dokumentů a určení, zda vyhovují prezentaci či nikoliv. Jsou-li v dokumentech nesrovnalosti, dokumenty může odmítnout. Může podle svého vlastního uvážení kontaktovat příkazce akreditivu, zda ji zmocní k proplacení dokumentů i přes nesrovnalosti. Zmocnění příkazce k proplacení i přes nesrovnalosti není pro vystavující banku závazné, i tak může dokumenty s nesrovnalostmi odmítnout. Pokud se vystavující banka rozhodne nevyhovující prezentaci odmítnout, musí tak učinit během pěti bankovních dní následujících po dni, kdy dokumenty obdržela. Své odmítnutí honorovat dokumenty oznámí předkladateli87 dokumentů jediným oznámením, kde uvede všechny nesrovnalosti, pro které dokumenty odmítá. Dále musí uvést, jak s odmítnutými dokumenty naložila. Může odmítnuté dokumenty držet s tím, že očekává další instrukce od předkladatele. Může jednat v souladu s instrukcemi obdrženými od předkladatele, pokud ji byly dány (pro případ odmítnutí dokumentů), dokumenty může též vrátit předkladateli. Poslední možností, kterou vystavující banka má, je držet dokumenty s tím, že tak činí až do té doby, než od příkazce obdrží jeho oznámení o zřeknutí se práva namítat nesrovnalosti a rozhodne se je přijmout, nebo než obdrží další instrukce od předkladatele před tím, než se rozhodne přijmout zřeknutí se práva namítat nesrovnalosti. Tato poslední možnost je v praxi vystavujícími bankami využívána nejčastěji, neboť jim umožňuje přijmout dokumenty i následně, tedy po jejich odmítnutí, pokud obdrží a přijmou zmocnění proplatit dokumenty i přes nesrovnalosti od
87
Předkladatelem bude avizující banka (nejčastěji též v roli jmenované, či navíc potvrzující banky). Dokumenty by mohl vystavující bance předložit přímo i samotný beneficient, resp. mohl by tak učinit prostřednictvím jiné banky, tj. banky, která se doposud akreditivní operace neúčastnila. To však pro něho přináší zvýšené riziko (ztráty či zpoždění prezentace apod.)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182773
100
Dokumentární akreditiv v praxi
příkazce, neobdrží-li dříve jiné instrukce od předkladatele dokumentů. Ve většině případů jsou odmítnuté dokumenty následně přijaty, neboť příkazce a beneficient dojdou k dohodě. Pochopitelně kdyby snad příkazce souhlasil s proplacením dokumentů obsahujících nesrovnalosti pouze za předpokladu, že bude snížena částka výplaty, nebo bude posunut den splatnosti apod., jednalo by se o nové podmínky, které by musely nejdříve všechny strany akreditivu odsouhlasit, tj. vystavující banka, potvrzující banka, je-li, a beneficient akreditivu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182773