Skip to main content

Hřbitov nadějí (Ukázka, strana 99)

Page 1

se, jestli je v pořádku. Nebyla tak vyčerpaná, aby si nevšimla, že Tommy jí může prozradit víc. Jenom se potřebovala vyspat, než se do něho zase pustí. Musela se ujistit, že její práci na případu nebude moci nikdo napadnout. Největší problém pro ni představovala skutečnost, že s Tom­ mym se skoro nedalo mluvit. Sotva ho začala vyslýchat, pocho­ pila, že to nemá v hlavě v pořádku. Nebyl jenom pomalý, ale i hloupý. Stačilo, aby ho Lena vedla, a ochotně vyplnil všech­ ny mezery v rozhovoru. Slíbila mu, že když se přizná, pustí ho domů. Když ho pak odvedla zpátky do cely, vůbec to nechápal. Stále před sebou viděla zmatený výraz jeho obličeje. Teď nejspíš seděl na posteli a nebylo mu ani trochu jasné, jak se mohl dostat do takového průšvihu. Lena uvažovala o tomtéž. Ráno do sebe všechny části sklá­ danky zapadly tak rychle, že ani neměla čas přesvědčit se, jestli k sobě opravdu patří anebo jestli je jenom násilně vtiskla na jejich místo. Myslela na bodnou ránu v krku Allison Spoonerové. Na vzkaz na rozloučenou, na tísňové volání a na nůž. Ten pitomý nůž. V kapse jí zavibroval telefon. Ignorovala ho. Od chvíle, kdy dorazila do nemocnice, nevěnovala ničemu pozornost. Strávila dvě hodiny s Tommym na stanici. Dvě hodiny jela do Maconu. Dalších několik hodin bděla za dveřmi Bradova pokoje. Darovala krev. Vypila příliš mnoho kávy. Delia Stephensová, Bradova mat­ ka, před chvílí šla trochu na vzduch. Svěřila syna do Leniných rukou, protože nikomu jinému nedůvěřovala. Proč? Lena byla poslední, koho by u něho měla nechávat. Vytáhla ze zásobníku ubrousek a namočila ho v hrnku s vo­ dou vedle postele. Brad byl napojený na dýchací přístroj a kolem úst se mu tvořil povlak ze zaschlých slin. Splaskla mu jedna plíce, měl poškozená játra a silně vnitřně krvácel. Lékaři se báli infekce. Obávali se, že se Brad nedožije rána. Lena mu otřela bradu a ke svému překvapení zjistila, že na ní má strniště. Vždycky v něm viděla dítě, ale vousy na jeho obličeji a velká ruka, kterou držela v dlaních, jí připomněly, že je z něho dospělý muž. Věděl o nebezpečí, které se pojilo s prací u policie. Byl na místě činu, když zemřel Jeffrey. Dorazil tam jako první. 98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182254


Nikdy o tom nemluvil, ale ten den ho změnil. Byl dospělejší. Ná­ čelníkova smrt mu hrozivě připomněla, že nikdo z nich není před zločinci v bezpečí. Telefon znovu zavibroval. Lena ho vytáhla z kapsy a podívala se na seznam hovorů. Volala strýci Hankovi na Floridu, že je v po­ řádku, kdyby náhodou něco o případu viděl ve zprávách. Když strkala Tommyho Brahama na zadní sedadlo auta, volal jí Jared. Byl policista a o pobodaném kolegovi se dozvěděl přes vysílačku. „Jsem v pořádku,“ řekla jenom a zavěsila. Potom se rozplakala. Všechny příchozí hovory byly od Franka. V posledních pěti hodinách se s ní stále pokoušel spojit. Neviděla se s ním od chví­ le, kdy s Bradem odletěl v helikoptéře, která přistála uprostřed ulice. Výraz jeho kalných očí jasně vypovídal o něčem, o čem by nejradši nevěděla. Frank se bál, že to Lena všem prozradí. Ke strachu měl dobrý důvod. Telefon jí zazvonil v ruce. Lena pevně stiskla spouštěcí tlačítko a přístroj vypnula. Nechtěla s Frankem mluvit, nechtěla ani po­ slouchat žádné další výmluvy. Věděl, jaké chyby se dnes dopustil. Na rukou mu ulpívala Bradova krev stejně jako Leně. Možná víc než jí. Měla by jednoduše odejít. V kapse bundy už několik týdnů nosí sepsanou výpověď. V rekordním čase z Tommyho vymámi­ la doznání. Podrobnosti ať z něho vypáčí někdo jiný. Ať na jeho přihlouple otevřená ústa další dvě hodiny zírá jiný policajt a po­ kouší se dovtípit, co se odehrává v jeho miniaturním mozečku. Její práci nikdo kritizovat nemůže. Po dnešních událostech ji tu Jeffreyho duch už neudrží. Delia Stephensová se vrátila do pokoje. Byla rozložité postavy, ale kolem postele se pohybovala tiše. Naklepala Bradovi polštáře a políbila ho na čelo. Odhrnula mu z čela řídnoucí blonďaté vlasy. „Má svoji práci hrozně rád.“ Lena našla sílu promluvit. „Taky ji dělá moc dobře.“ Delia se smutně usmála. „Vždycky pracoval, jak nejlíp do­ vedl.“ „A pokaždé měl dobré výsledky,“ zalhala Lena. „Brad je schopný detektiv, paní Stephensová. Brzy se zase vrátí na ulici.“ 99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182254


Deliiny oči potemněly obavami. Pohladila syna po rameni. „Třeba se mi ho povede přemluvit, aby se strýcem Sonnym radši nabízel pojištění.“ „Budete na to mít plno času.“ Leně se zlomil hlas. Bradovu matku předstíraným optimismem nezmátla. Delia vstala a sepnula ruce na prsou. „Děkuju vám, že jste mi ho pohlídala. Když je s vámi, hned jsem klidnější.“ Leně se zase zatočila hlava. Pokoj byl příliš malý a bylo v něm horko. „Musím si na chvilku odskočit.“ Delia se usmála. Bylo na ní dobře vidět, jak je Leně vděčná. Lena měla pocit, jako by jí někdo otáčel nožem v hrudi. „Nemusí­ te spěchat, děvče zlaté. Máte za sebou dlouhý den.“ „Hned se vrátím.“ Kráčela po chodbě se zvednutou hlavou. Přede dveřmi čekár­ ny na jednotce intenzivní péče stáli dva příslušníci okresní poli­ cie. Uvnitř se hemžili maconští policisté. Franka Wallace nebylo nikde vidět. Nejspíš někde zapadl do baru a pokoušel se pitím zahnat nepříjemnou pachuť v ústech. Asi bude nejlepší nevidět se s ním. Kdyby stál na chodbě, Lena by mu začala vyčítat pití a lhaní – zkrátka všechno, co poslední čtyři roky přehlížela. Ne­ chtěla v té hře pokračovat. Dnes Frankovi definitivně přestala být naprosto oddaná. Ještě štěstí, že tu byl náčelník maconské policie Gavin Way­ ne. Kývl na Lenu, když kolem něho procházela. Před několika týdny jí navrhl, aby se stala členkou jeho týmu. Tehdy přijela vy­ zvednout po službě Jareda, protože měl auto v opravě. Leně se náčelník Wayne zamlouval, ale Macon bylo velké, rozlehlé měs­ to. Wayne byl spíš politik než policista. Ani trochu se nepodobal Jeffreymu. Považovala to za nepřekonatelnou překážku případné spolupráce. Lena otevřela dveře dámské toalety a s potěšením zjistila, že tam nikdo není. Otočila kohoutkem, pustila studenou vodu a ne­ chala si ji protékat mezi prsty. Stokrát si umyla ruce, ale za nehty jí stále zůstávala Bradova i její krev. Měla postřelenou ruku. Kulka jí z vnější hrany dlaně strh­ la kus kůže. Lena na stanici vzala lékárničku a ránu si ošetřila. Kupodivu jí příliš netekla krev. Možná, že jí horká kulka opálila 100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS182254


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook