Základy financí
Jedná se o v praxi nejpoužívanější index, který je založen na výběru reprezentativního koše spotřebních statků (v ČR v roce 2010 obsahuje spotřební koš 714 statků) podle spotřeby průměrné domácnosti, kde každému koši je přidělena váha podle podílů výdajů na daný statek na celkových výdajích průměrné domácnosti (je zde počítáno se stálou strukturou spotřeby, proto Y0 oproti Y1 u deflátoru). Jednoznačnou výhodou indexu spotřebitelských cen je rychlost jeho spočítání (pouze 714 statků oproti několika milionům statků v deflátoru) a dále jeho uveřejňování každý měsíc. Nevýhoda spočívá v tom, že se počítá s jakousi „průměrnou“ domácností, přičemž struktura spotřeby každé domácnosti (tzv. individuální míra inflace) se u každé domácnosti liší. Pro lepší přehlednost uvádíme v následující tabulce základní skupiny spotřebitelského koše (tj. používaného k výpočtu indexu spotřebitelských cen) i s počty položek v jednotlivých skupinách a jejich vahami používaných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Podrobnou strukturu spotřebitelského koše lze dohledat na webových stránkách ČSÚ. Tab. 7 Spotřebitelský koš v ČR – základní struktura, počet položek a jejich váhy Název položek Úhrn Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby
00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12
počet položek váha v % 714 100 157 17,03 21 8,60 66 4,72 42 25,34 77 5,52 53 2,50 82 11,49 4 3,99 108 9,37 12 0,78 42 4,42 50 6,24
Pramen: Český statistický úřad. Indexy spotřebitelských cen. [on-line]. [cit. 2010-11-20]. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_metodicka_ prirucka/$File/manual_isc_2010. pdf.
Shrneme-li předchozí výklad, potom lze vymezit základní rozdíly mezi deflátorem a indexem spotřebitelských cen pomocí tabulky 8. Index cen výrobců (PPI – Producer price index) se počítá stejným způsobem jako index spotřebitelských cen, pouze obsahuje jinou strukturu koše. Měří změny v cenové hladině u jednotlivých odvětví výrobců. Například v ČR se používá index cen průmyslových výrobců, index cen zemědělských výrobců, index cen stavebních prací a stavebních objektů, index cen tržních služeb v produkční sféře. Struktura daného koše obsahuje statky typicky užívané v daném oboru. V případě indexu cen průmyslových výrobců se jedná o statky v oblasti dobývání nerostných surovin, statky ze zpracovatelského průmyslu a statky z výroby a rozvodu elektřiny, vody a plynu. 98
Základy financí.indd 98
22.4.2011 12:50:47 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181556
Inflace
Tab. 8 Rozdíl mezi deflátorem a indexem spotřebitelských cen množství statků změna struktury statků
deflátor všechny (tj. miliony) každý rok dle skutečné spotřeby
změna vah
každý rok dle skutečné spotřeby
statky z dovozu
nezahrnuje, protože do HDP se nepočítají statky z dovozu (ale vyvážené statky)
index spotřebitelských cen vybraný koš (tj. např. 714 v ČR) nemění se (resp. mění ho statistický úřad každých cca 5 let při významnějších změnách ve struktuře spotřeby) nemění se (resp. mění je statistický úřad každých cca 5 let při významnějších změnách ve struktuře spotřeby) zahrnuje
Pramen: autor
Koš statků zahrnutých do indexu cen zemědělských výrobců obsahuje ceny téměř 100 zemědělských výrobků členěných na rostlinnou a živočišnou výrobu. Koš statků zahrnutých k výpočtu indexu cen stavebních prací a stavebních objektů zahrnuje ceny 141 vybraných stavebních prací. Každá položka všech výše uvedených košů má přidělenu svoji váhu podle struktury tržeb v daném odvětví. V praxi je každý z těchto ukazatelů důležitý, protože jeho změny signalizují budoucí změny v indexu spotřebitelských cen (např. změny cen stavebních prací se promítnou do zdražení bytů a domů a tím nájmů apod.). Míra inflace se při použití výše uvedených indexů vypočte jako relativní změna vybraného cenového indexu vůči předchozímu období, tj. např. pomocí indexu spotřebitelských cen takto: (25) Při měření inflace v České republice mohou nastat interpretační problémy, protože ČSÚ měří a vykazuje inflaci ve čtyřech hodnotách, a to jako32: • míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen – vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců. Výhodou tohoto klouzavého průměru je eliminace sezónních výkyvů; – tato míra inflace se bere v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů apod.; • míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku – vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku; 32
Český statistický úřad. Míra inflace. [on-line]. [cit. 2009-20-05]. Dostupné na WWW: http:// www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 99
Základy financí.indd 99
22.4.2011 12:50:47 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181556
Základy financí
– jedná se o dosaženou cenovou úroveň, která vylučuje sezónní vlivy tím, že se porovnávají vždy stejné měsíce; – bere se v úvahu při propočtech reálné úrokové míry, reálného zvýšení cen majetku, valorizací apod.; • míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci – vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci; • míru inflace vyjádřenou přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2005 = 100) – vyjadřuje změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti průměru roku 2005; – tato míra inflace je využívána pro analýzu dlouhodobých podrobných trendů (časových řad) vývoje cenových hladin a životních nákladů; Na základě výše uvedeného přehledu je tedy nutné pro správnou interpretaci každého cenového indexu si vždy uvědomit, ke kterému období je počítán. V médiích jsou uváděna různá čísla čerpaná z ČSÚ. Všechna tato čísla, často rozdílná, jsou však správná. Podmínkou je přesné věcné, prostorové a časové vymezení. To znamená uvést jednoznačně období, za které je míra inflace uváděna a dále základ, k němuž se vymezené období porovnává. Pro ujasnění si v následující tabulce uvedeme míry inflace během roku 2009 vypočítané pomocí výše uvedených způsobů měření inflace a také míru inflace počítanou pomocí deflátoru. Tab. 9 Míra inflace v České republice za rok 2009 Jednotlivé měsíce roku 2009 leden
únor
březen duben květen červen červenec srpen
září
říjen
listopad prosinec
1. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen 5,9 5,4 5,0 4,6 4,1 3,7 3,1 2,6 2,1 1,6 1,3 1,0 2. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku 2,2 2,0 2,3 1,8 1,3 1,2 0,3 0,2 0,0 -0,2 0,5 1,0 3. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci 1,5 0,1 0,2 -0,1 0,0 0,0 -0,4 -0,2 -0,4 -0,2 0,2 0,2 4. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2005 = 100) 113,5 113,6 113,8 113,7 113,7 113,7 113,3 113,1 112,7 112,5 112,7 112,9 5. Deflátor HDP n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 2,5 Pramen: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Míra inflace. [on-line]. [cit. 2010-11-21]. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace a ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad – makroekonomické údaje. [on-line]. [cit. 2010-11-21]. Dostupné na WWW: http:// www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home.
Zaměříme-li se na hodnoty v prosinci 2009, můžeme následující data interpretovat následovně.
100
Základy financí.indd 100
22.4.2011 12:50:47 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181556