lezeni.qxd
14.6.2001
6:53
Page 99
Tipy na túry
98
99
množství. Avšak nové, nejdelší a nejnáročnější klettersteigy již snesou srovnání s Dolomity, nově vybudované cesty se opravdu podobají dolomitským a jsou určeny především pro příznivce technického skalního lezení. Začátečníci zde nemají co po− hledávat. Charakteristická jsou např. jména jako Zugspitze, Wilder Kaiser, Watzman nebo Hochkönig. Ve východní části je klasických „dolomitských“ zajištěných cest velmi málo, hlavní cíle jsou často dostupné po přirozeně vedených výstupových trasách. Náročné cesty vedou na Dachstein, Traunstein, Rax nebo masiv Hohe Wand. Malá časová náročnost, všechny druhy obtížností, to vše jsou ideální indicie pro vyznavače zajištěných cest.
Rakouské centrální Alpy V Rakouských centrálních Alpách převládá vysokohorský terén, často nad 3000 m nad mořem, který však nevytváří nepříznivé podmínky pro stavbu zajištěných cest. Teprve v posledních letech vzniklo v této oblasti několik exponovaných skalních zajištěných cest dolomitského typu. Nejvyhledávanějším cílem ve skupině Rätikon je 2965 m vysoká Schesaplana. Musíme však počítat s dlouhými přístupovými cestami. Podobně je tomu ve Vorarlbersku. Pravým rájem všech příznivců zajištěných cest jsou Stubaiské Alpy. Exponované zajištěné cesty vyžadují lezecké zkušenosti a dostatečnou fyzickou zdatnost. Nástupy mohou výrazně zkrátit lanovky. V Ziller− talských Alpách se trénovaní turisté mohou odvážit nádherného přechodu vrcholu Schönbichler Horn. Naopak Olperer – i přes zajištěné partie – znamená náročné vysokohorské lezení II. stupně obtížnosti. Proto i na nejlehčí cestě je naprosto nezbytná dokonalá výstroj a výzbroj i přítomnost zdatného partnera. Ve Vysokých Taurách láká k poměrně snadnému výstupu Kitzsteinhorn a vážnou túru v kombi− novaném terénu skála – sníh – led slibuje Grossglockner. Tyto túry vyžadují použití cepínu a stoupacích želez.
Jihovýchodní vápencové Alpy Jedná se především o Karntské Alpy a Karavanky tvořící hranici mezi Rakouskem a Itálií. Z hlediska zajištěných cest zde nenajdeme žádné senzace, zato zde je nedotčená příroda a nádherné výhledy poskytující hluboké a trvalé zážitky. Nejzná− mější je horská skupina Monte Chiadenis.
Julské Alpy Julské Alpy tvoří hranici mezi Itálií a Slovinskem. Hlavním magnetem všech turistů je Triglav, velice známý je také Aljažev Dom jako centrum všech výstupů. Julské Alpy umí však být velice tvrdé a nehostinné. Severní svahy jsou velmi dlouho, dokonce i v létě, pod sněhem, je nutné mít s sebou vlastní jištění, protože často je nezbytné
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181513
lezeni.qxd
14.6.2001
6:53
Page 100
použití maček a cepínů. Julské Alpy proslavili na přelomu devatenáctého a dva− cátého století čeští turisté – obrozenci, především pak Julius Kugy, jehož kniha Ze života horolezce oslovuje i nynější generaci.
Kamnické Alpy Kamnické Alpy mají hustou síť dobře značených horských cest a stezek i obhospo− dařovaných chat. Na tři vrcholy centrální části vedou ze severní strany náročné, dobře udržované, zajištěné cesty. Všechny tři vrcholy jsou pak navzájem propojeny krajinářsky velmi působivou, zčásti značně exponovanou, ale zároveň kvalitně zajiš− těnou hřebenovkou.
Dolomity Dolomity jsou stále znovu objevovány jako největší alpský ráj zajištěných cest. Nikde jinde nelze najít tak hustou a propracovanou síť „via ferrat“, která se navíc neustále rozrůstá a stávající cesty jsou soustavně opravovány a vylepšovány. Avšak je zde nutná velká opatrnost. Vedle perfektně zajištěných a rozumně navržených cest lze občas narazit i na cesty nebezpečné, zřízené v lámavé skále, nevhodně nebo nedostatečně zajištěné. Naštěstí se to většinou týká málo frekventovaných úseků. V západních Dolomitech jsou nejznámější skupiny Rosengarten, Latemar a Sella.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181513
lezeni.qxd
14.6.2001
6:53
Page 101
Tipy na túry
100
101
Za nejdůležitější středisko východních Dolomit je považována Cortina d’Ampezzo. Právě odtud vede spousta krásných túr po zajištěných cestách. Hojně navštěvovány jsou skupiny Tofana, Fanes nebo věže Monte Cristalla. Všem zkušeným návštěv− níkům hor lze doporučit několikadenní okruh po málo frekventovaných, avšak velice romantických stezkách a zajištěných cestách ve skupině Sorapis. Při něm je nutno počítat s přenocováním v malých, těsných bivakovacích chatkách a plnou polní na zádech. Samostatným horským světem jsou Sextenské Dolomity, proslavené svě− toznámým trojvrcholem Tre Cime di Lavaredo. Bohužel jsou proslavené i úpornými boji v průběhu první světové války, všude se setkáváme s pozůstatky frontových postavení. Je to jedno veliké přírodní muzeum nejkrvavější horské války všech dob. Skupina Civetta nabízí mnoho běžných turistických cest, ale také dvoudenní pře− chod celého masivu, který už vyžaduje dostatečné množství lezeckého umění a zkušeností, také trochu štěstí na počastí a vhodné přírodní podmínky. Příznivci zajištěných cest si zcela jistě přijdou na své i ve skupině Schiara a Moiazza. Cesty vyžadují fyzickou zdatnost, sílu v pažích a velké zkušenosti, jinak se mohou změnit v dokonalý horor, pokud člověk není dostatečně připravený. Dalším dějištěm histo− rických bojů je skupina Monte Grappa, jejich strmými srázy vedou dvě zajištěné cesty.
Jihozápadní vápencové Alpy U horských jezer východně od Trenta se rozkládají Flaimstalské a Vicentinské Alpy. Zajištěné cesty v této oblasti se vyznačují působivými krajinnými kontrasty. Mezi horo− lezci a vysokohorskými turisty je skutečným pojmem skupina Brenta – zaslíbené místo vyznavačů zajištěných cest, která má převážně charakter centrálního sou− vislého hřebene. Na západní straně se nachází několik malých ledovců, dalšími zachovanými pozůstatky jsou suťové morény, splazy a trhliny. Brenta je vzorovým příkladem dolomitské krajiny. S prvními umělými úpravami skalních pásů a polic se začalo už ve třicátých letech, a tím vznikl základ dnešní husté sítě zdejších zajištěných cest. Pozoruhodnou síť vysokohorských tras je možné různě kombino− vat a přecházet od chaty k chatě. Avšak náhlé zvraty počasí, sněžení i uprostřed léta nebo podzimní námraza mohou připravit vážné problémy i nejzkušenějším. Vzhledem k charakteru skalního terénu, který téměř nikdy neumožňuje nouzový sestup mimo zajištění, může opuštění zajištěné cesty v takové situaci skončit velmi špatně. Hory v okolí Lago di Garda jsou poměrně nízké, přesto nabízejí velice uspokojivé zážitky – mnohdy i vyloženě sportovního rázu. Hlavním centrem oblasti je samotné jezero Lago di Garda. Zdejší středomořské klima vytváří optimální podmínky pro sportování třeba i o Vánocích. Nejtěžší zkoušky síly, lezecké techniky a odolnosti proti závratím na strmé expono− vané skále představují zajištěné cesty na Monte Albano u Mori a na Cima Garzo− let u Sarche. Ocelová jisticí lana jsou tu místy natažena v horolezeckém terénu až V. stupně obtížnosti – tedy záležitost výhradně pro trénované sportovce.
101 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181513