Do kreativity patøí samozøejmì veškerá tvoøivost hmotná, tedy tvorba manuální, to, co vytváøíme rukama. Také tato hmotná tvorba nás naplòuje radostí z vykonaného díla. U mnohých jsou to originální výtvory, výšivky, obrázky, ruèní práce všeho druhu, ale i drobné úpravy a zlepšení bydlení. Nejèastìji realizujeme tuto svou tvoøivost na chalupách nebo chatách. Napø. práce se døevem, slámou, sušenými kvìtinami atd. Krásnì o tom píše František Nepil ve své knížce „Jak se dìlá chalupa“. Pro ženy sem patøí i nápaditost v kuchyni. Vymýšlení nových receptù, cukráøské výrobky, zdobení vánoèních perníèkù nebo velikonoèního peèiva. Ale samozøejmì také napø. práce s keramickou hlínou, hra na hudební nástroj nebo práce na zahrádce. Každému z tìchto hmotných výtvorù však pøedchází kreativní myšlení, nápad, fantazie i odvaha zkusit nìco neobvyklého. Kreativnì lze pøistoupit k jakékoli lidské èinnosti. Pøi zamyšlení nad svým volným èasem a jeho využitím se mùžeme opøít ve své tvùrèí pøedstavivosti o vzpomínání. Vzpomínat znamená poznávat sám sebe. Je to princip ohlédnutí za každým dnem, týdnem, rokem… Cvièením mùže být napø. hra nazvaná: „Nikdy nezapomenu, když jsem poprvé…“ Ale je tøeba si také pøipustit, že jsou vìci, které udìláme naposledy. Je tøeba to pøijmout a netrápit se tím. Je to bìh života, pokusím se danou aktivitu nahradit nìèím jiným.
Cvièení U U
Napište, jak si pøedstavujete ideální využití volného èasu. V jaké oblasti se projevuje vaše tvoøivost?
K r e a t iv ní ø e è t ì l a Zpùsob, jak se chováme, jak gestikulujeme, jak se tváøíme, ale i jak se oblékáme, to vše o nás vypovídá. Mnohdy víc než slova. Nìkdy je tato naše neverbální komunikace jiná než slova. Antropolog Edward Hall, | 98 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181443
III. KAPITOLA
prùkopník výzkumu mimoverbální komunikace, hovoøí v této souvislosti o proxemice. Je to obor zabývající se poznatky, jak èlovìk využívá prostor a jak ho uspoøádává z hlediska vzdálenosti mezi lidmi. Gestika se zabývá našimi gesty, tj. pohyby èástí tìla, posuòky, výrazy oèí, oblièeje, pohyby rukou a nohou, které samostatnì plní dorozumívací funkci. Anglicky se øeè tìla nazývá termínem „body language“. Poznatky z této oblasti nám pomáhají: U U U U U U U U U
pùsobit na druhé pøíznivým dojmem, cítit se jistìji ve spoleèenských situacích, dosáhnout toho, co chceme a kdy to chceme, pøesvìdèit druhé, aby pøijali naše stanovisko, sdìlovat své myšlenky a nápady dùraznìji, rozvíjet pøátelštìjší vztahy, nebýt ovládáni druhými, umìt uklidnit druhé, pochopit, co si druzí opravdu myslí.
Mistrovské umìní øeèi tìla zpùsobuje, že mnohdy mùže být daleko ménì významné, co øíkáme, než jak to øíkáme, jak se pøi tom chováme, jak dýcháme, kam a jak se díváme atd. Slovní projev mùže být zcela bìžný, ale je-li doprovázen mistrovským užitím øeèi tìla, stává se nìèím mimoøádným. První ètyøi minuty pøi setkání s neznámým èlovìkem jsou klíèové pro vytvoøení trvalých vztahù, ale i rodinné harmonie, úspìchu pøi jednání. Bìhem této krátké doby je nedostatek èasu pro pùsobení pomocí mluveného slova. Prakticky všechny informace jsou navzájem podávány pomocí øeèi tìla. Mnohokrát jsme již také zdùrazòovali, jak je dùležité umìní naslouchat. Být dobrým posluchaèem je skuteènì úèinnìjší zpùsob, jak udìlat dobrý dojem, než být nadaným øeèníkem. Dùležité je držení tìla, držme se vzpøímenì, ramena uvolnìná, ale rozložená, volnìji se nám dýchá, dodáváme si sebevìdomí. Pøi sezení nezùstávejte dlouho v jedné pozici. Zmìnou pozice vyjadøujme nenucenost, sebedùvìru i autoritu. Velmi úèinným prostøedkem je úsmìv. Pomiòte jakoukoli hoøkost nebo zášť, kterou cítíte k druhým. Negativní myšlenky škodí více | 99 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181443
nám než jim. Lidský oblièej má v prùmìru osmdesát svalù, snažme se je využívat. Stýkejte se s lidmi, kteøí vám mohou poskytnout pomoc a podporu. Vyhýbejte se negativním a pøehnanì kritickým jedincùm, kteøí kolem sebe šíøí pocity deprese a beznadìje. Další umìní je umìní rozlouèit se. Je dùležité, jaký dojem zanecháme po odchodu, po pìkném veèeru, dni, týdnu… Nejhorší možný zpùsob, jak konèit napø. schùzku, je konèit kousek po kousku, vzdalovat se a pak se zase vracet, nìkolikrát se louèit. Rozlouèení má probìhnout rychle a hladce. Vzácnou návštìvu jdeme vyprovodit nejen ke dveøím, ale k výtahu nebo k autu. Vjemy získané pøi louèení mají tendenci pøetrvávat i dlouho po tom, kdy je již zapomenut obsah rozhovoru. Zajímavá je i historie podání ruky. Pùvodní, dávný smysl toho byl ukázat, že nejsem ozbrojen. Dùležitý je stisk a délka kontaktu. U žen je síla stisku menší, ale vždy by mìl stisk pùsobit upøímnì. Pøicházíme s dlaní otevøenou, s uvolnìným výrazem a udržujeme zrakový kontakt po celou dobu stisku. Do kreativního pøístupu k øeèi tìla patøí i úspìšná sebeprezentace. Dale Carnegie øíká: „Nejdùležitìjší podstatou lidské pøirozenosti je potøeba být uznáván.“ Chceme-li, aby o nás mìli lidé dobré mínìní, vnuknìme jim dobré mínìní o nich samých. Když nás má nìkdo rád, je normální lidskou reakcí mít ho rád také. Když lidé mají zájem o nás, zajímáme se mnohem více i my o nì. Snadno rozpoznáme falešný úsmìv od upøímného a srdeèného. Pøátelé èasto spontánnì a mimovolnì napodobují signály øeèi tìla druhého. Sledujte proto, zda druhý napodobuje vaše pohyby, prozrazují tak skuteèné pocity. Lidé, kteøí k sobì pociťují sympatii, mají tendenci se více dotýkat, prodlužují stisk ruky, položí ruku na rameno, pohladí. Dùležitý je také náklon hlavy. Mírný náklon hlavy ke stranì pøi rozhovoru prozrazuje touhu po vìtší blízkosti. Vyhýbavý pohled je naopak tradièním pøíznakem neupøímnosti nebo dokonce podvodu.
| 100 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS181443